Už od hereckých počátků je jeho kulaťoučká tvář s nakažlivým úsměvem symbolem rodinné pohody. Může za to úloha Dana Connera v sitcomu Roseanne (1988-97), ale taky jeho Fred v dětské komedii Flintstoneovi (1994). Temnější tóny skryté pod dobráckou maskou odhalili až bratři Coenovi v celkem pěti úlohách, od vlezlého prodejce Charlieho Meadowse v satirickém Bartonu Finkovi (1991) až po nešikovného flinka Waltera Sobchaka v komedii Big Lebowski (1998). Od té doby můžeme Goodmana směle považovat za všestranného herce, zvládajícího komediální figurky i dramatické postavy. Ty první však v Goodmanově filmografii jednoznačně převažují.
John Stephen Goodman se narodil 20. června 1952 v městečku Affton, stát Missouri. Prostředí obyčejné americké rodiny, z něhož pochází valná většina jeho hrdinů, si Goodman prožíval na vlastní kůži. Jeho matka Virginia pracovala střídavě jako servírka a prodavačka, otec Leslie byl pošťákem, zemřel však pouhé dva roky po Johnově narození. V mládí byl John především úspěšným hráčem amerického fotbalu, Missouri State University vystudoval díky sportovnímu stipendiu. Zranění kolena jeho kariéru ukončilo a John si jako náhradu volí herectví.
V roce 1975 John Goodman míří za naplněním svého snu do New Yorku. Zpočátku účinkoval hlavně na mimobroadwayských scénách a v televizních reklamách. První a na dlouho poslední roličku získal v romanci Jailbait Babysitter (1977). V osmdesátých letech se prosadil i na Broadwayi do muzikálu podle Marka Twaina Velká řeka. Jako zpěvák se ostatně uplatní i později: od roku 1995 budou spolu s Danem Aykroydem frontmany znovuobnoveného Blues Brothers Bandu a vystoupí s ním v komediální show Saturday Night Live i v krimikomedii Blues Brothers 2000 (1998). Nazpívá také Oscarem oceněnou písničku If I Didn't Have You z filmu Příšerky, s.r.o. (2001).
Jeho počátky spočívají v malých rolích. Mihl se akčními a sci-fi dramaty jako Útěk Eddieho Macona (1983) a C.H.U.D. (1984), ale taky teenagerskou komedií Pomsta šprtů (1984), kde jako vysokoškolský trenér Harris využil předchozí životní zkušenosti. Postupně se prosadil až do viditelných úloh, třeba v krimi Policie z New Orleans (1987) a v dramatu Když se zamilují (1988). V obou případech přihrává svému letitému kamarádu Dennisu Quaidovi.
Za svou slávu John Goodman vděčí dvěma chápavým a oddaným manželům, kteří to se svými ženami nemají snadné. Oba spatřili světlo světa v roce 1988. Prvním je John Krytsick, jehož žena (Sally Fieldová) zatouží po kariéře na jevišti, v hořké komedii Pointa. Druhým dělník Dan Conner, trpně snášející eskapády své hubaté manželky (Roseanne Barrová), v sitcomu Roseanne (1988-97). Nečekaný hit amerických obrazovek vznikal takřka po celou jednu dekádu a Goodmanovi přinesl Zlatý glóbus a sedm nominací na cenu Emmy. A také dlouhou řadu dobrosrdečných, obvykle domácky založených, chlapíků. Takovým je třeba jeho titulní hrdina komedie Král Ralph (1991), výjimečně svobodný lasvegaský showman, jenž nastupuje na anglický trůn. Ve Flintstoneových (1994), celovečerní verzi oblíbené animované série, hrál dokonce hlavu rodiny Freda, který je přímo ikonou bodrého hromotluka, milujícího pohodičku před televizní obrazovkou - je zkrátka takovým předchůdcem Homera Simpsona. Dlouhá linie podobných postav ale vede až k romanci Divoké kočky (2000) a svým zvráceným způsobem i k satirizujícímu Storytelling (2001) a panovačnému Martyho z dysfunkční rodinky Livingstonových. Nejnověji je tatínkem-konstruktérem ve zpracování závodnického comicsu Speed Racer (2008) a romanci Báječný svět shopaholiků (2009).
Odvrácenou stranu k obtloustlým tatíkům tvoří v Goodmanově filmografii především karikatury sobeckých právníků, politiků a podvodníků, usilujících o sebeobohacení – obvykle jsou patřičně ztrestáni. Je to případ komedie Pidilidi (1997), romance Včera narození (1993) a nově taky veselohry Božský Evan (2007). Zajímavé komediální šance Goodmanovi v průběhu let nabídla třeba Spielbergova romance Navždy (1989), retro Matiné (1993) anebo černohumorné Začalo to jedné žhavé noci (2001).
Už na konci osmdesátých let se ale začíná psát i druhá část Goodmanovy kariéry. Ta, která vede k seriozním rolím. Nenápadným počátkem byla krimikomedie bratří Coenů Zmatky v Arizoně (1988), kde se proměňuje v uprchlého trestance, pronásledujícího duo ústředních hrdinů (Holly Hunterová a Nicolas Cage). Už není oním průzračně čistým dobrákem a podobně tomu bude taky v dalším filmu, v muzikálu Bratříčku, kde jsi? (2000), kde je za vychytralého prodejce biblí. Dobré úmysly naopak provázejí jeho Charlieho v Bartonu Finkovi (1991) i Waltera v Big Lebowskim (1998) – zde coby příkladný packal opakovaně dokáže to, co se předchozím postavám nepodařilo, tedy ničit hlavního hrdinu.
Zejména díky Coenovým je John Goodman považován za herce způsobilého k seriozním dramatickým výkonům. Šanci na velké role získal – a nepromarnil – třeba v životopisných titulech Babe (1992) o baseballové hvězdě Babe Ruthovi (hrál ústřední úlohu) i v Za mořem (2004) o zpěváku Bobbym Darinovi (zde představuje manažera Steva Blaunera). Byl rovněž saniťákem Larrym ve Scorseseho Počítání mrtvých (1999). Většinu příležitostí herecky se zaskvět mu ale umožnila televize: mluvíme o sitcomu Normal, Ohio (2000) a Goodmanově ústřední roli obhroublého homosexuála Rexe Gambla, biografii Královská ryba (1995), kde hrál zavražděného louisianského guvernéra Hueyho P. Longa, či dramatizaci Tramvaje do stanice Touha (1995), která Goodmana obsadila coby citlivého a chápavého Mitche. Také v posledních letech se objevuje především v televizních projektech, byl kupříkladu hvězdou sitcomů Hlava rodiny (2004-05) a Centre of the Universe (2004-05).
Svůj hluboký hlas tradičně propůjčuje animovaným hrdinům: vedle zmiňovaných Příšerek, s.r.o. (2001), kde nenapodobitelným způsobem namlouvá hřmotné strašidlo Sulleyho, jej americká dítka znají také z dalšího pixarovského filmu Auta (2006), nebo disneyovek Není král jako král (2000) a Knihy džunglí 2 (2003) – v ní dabuje medvěda Balúa. Namluvil také jednoho z hrdinů Pana Včelky (2007).
