John Cassavetes (1929–1989) si vydobyl světovou popularitu v šedesátých letech díky rolím ve filmech Zabijáci Don Siegela, Tucet špinavců Roberta Aldriche a zejména Rosemary má děťátko Romana Polanského. Třebaže vystoupil ve čtyřiceti filmových a televizních snímcích, jeho nepopiratelný význam tkví ve filmové režii.
Narodil se v New York City a tam také absolvoval Akademii dramatických umění. Pohledný, byť nevysoký mladík sálající energií (Peter Falk prohlásil, že to byl nejhorlivější člověk, jakého kdy potkal) záhy přilákal pozornost filmařů. Průlom v jeho herecké kariéře znamenal úspěšný televizní seriál Johny Staccato (1959/60). Herecké honoráře mu umožnily financovat nízkorozpočtový film Stíny (1959). Na 16mm materiál natočený experiment s jazzovým soundtrackem Charlese Minguse zachycuje mezirasové vztahy a přátelství na pozadí beatové scény oné doby. Uvolněná zápletka a improvizace navozují přirozené vyznění hrdinů i situací. Snímek zaujal mladé diváky i kritiku (byl oceněn i v Benátkách) a otevřel tak dveře americkému nezávislému filmu i jeho autorovi. Ten pak pro velká studia natočil Příliš pozdní blues (1961) a Dítě čeká (1962) – v druhém z filmů hlavní roli ztělesnila Cassavetesova žena Gena Rowlandsová. Oba snímky bohužel neměly vzrušivost a energii jeho debutu a nezískaly větší ohlas.
Poté se Cassavetes několik let věnoval herectví a televizi. K filmové režii se vrátil až polodokumentárním snímkem Tváře (1968), v němž zachycuje problémy manželů, jejichž věk je rozdílný. Skutečným hereckým koncertem jsou Manželé (1970), v nichž tři ženaté muže (hrají je John Cassavetes a jeho přátelé Ben Gazzara a Peter Falk) smrt blízkého druha přiměje ke vzpouře proti rutinnímu způsobu života. Zde Cassavetes naplno rozvinul svůj styl, který je charakteristický tím, že umožňuje hercům sdílet s ním tvůrčí proces. Scénář je obvykle jen náčrtem, určeným pro základní orientaci v ději a pro vcítění a naladění herců, ruční kamera pak jejich spontánní – i když do jisté míry řízenou – improvizaci zachytí a zdůrazní. Volně divákům předložená zápletka (a tomuto záměru též sloužící střih) navozují neobvyklý, psychodramaticky výrazný projev herců-interpretů.
Spíše intermezzem byl snímek Minnie a Moskowitz (1971), v němž vedle Cassavetesovy ženy Geny vystoupil jeho další přítel Seymour Cassel. Film se zabývá vztahem usedlé pracovnice muzea a výstředního zřízence parkoviště. Následoval patrně nejvýznamnější Cassavetesův film Žena pod nátlakem (1974), který spolu s ním financoval Peter Falk a další přátelé. Zde Falk a Rowlandsová vytvořili „italské“ manželství, ve kterém se oba partneři po svém snaží, ale nevychází to – rodina je nefunkční, protože žena příliš pije, hroutí se a musí se léčit. Velký úspěch filmu u diváků i kritiky (Ceny v Benátkách, San Sebastianu a oscarová nominace) lze připsat důkladné přípravě a zejména tomu, že tentokrát byl podkladem pečlivě zpracovaný scénář.
Ve snímku Zavraždění čínského bookmakera (1976) exceluje Ben Gazzara jako majitel erotického klubu nucený zabít kvůli dluhům. Filmu Premiéra (1977) dominuje Gena Rowlandsová jako herecká hvězda ocitající se v emoční i tvůrčí krizi (poté, co se stane svědkem smrtelné nehody své fanynky). Táž herečka je ústřední postavou psychologického krimithrilleru Glorie (1980) o někdejší revuální tanečnici, milence gangstera, která chrání svého chlapce před pomstou mafie.
Pomineme-li Cassavetesův poslední film Velké potíže (1986), nepříliš zdařilou komedii o pojišťovákovi, který má zabít bláznivého manžela své milenky, je nutno zmínit třetí vrchol jeho tvorby, film Proudy lásky (1984). On sám v něm ztělesnil nezodpovědného hollywoodského pisálka, který se nevyhýbá alkoholu ani ženám. Jeho posesivní sestra (Gena Rowlandsová), trpící divokým rozvodem a odchodem dcery, se s ním sbližuje. Nakonec však od něj odchází za jiným mužem. Nepředvídatelnými zvraty děje omráčený divák projíždí scénami rozjařen jako na horské dráze. Není to už dokumentární nebo psychologické drama, ale syrový, spontánní život, v němž je i ve smíchu cítit bolest. V poslední scéně tohoto neobvyklého díla nám Cassavetes kyne kloboukem a dává tak sbohem filmování i životu…
