Muž mnoha tvůrčích podob, profesí i uměleckých jmen, ale především klasik filmového sci-fi a hororu, jemuž vyjádřili obdiv Rodriguez, Tarantino či Del Toro. To je John Howard Carpenter, jehož kultovní duchařina Mlha se dočkala nového zpracování, které je právě uváděno do kin.
Narodil se 16. ledna 1948 v Carthage v americkém státě New York. Vyrostl v kentuckém Bowling Green, kde jeho otec pracoval jako ředitel hudebního oddělení Western Kentucky University. Také proto na škole studoval; později přestoupil na University of Southern California.
Již ve čtrnácti letech začal točit krátké filmy a roku 1970 se výrazně podílel na realizaci krátkometrážního snímku The Resurrection Of Broncho Billy, který získal Oscara. I díky tomu mohl krátkou, černou sci-fi komedii Dark Star (1974) transformovat s rozpočtem pouhých šedesáti tisíc dolarů do podoby svého prvního celovečerního snímku. Ten je dnes sice téměř úplně zapomenutý, nicméně rozhodně ne špatný. V té době také vedl hudební seskupení The Coupe de Villes.
Svá stěžejní díla dokázal vměstnat do několika úvodních let své kariéry. Pro všechna byl typický nízký rozpočet – přesto (anebo právě proto) strhávají diváka svou atmosférou, napětím, statickou kamerou, režijními nápady, skvěle zvládnutými triky, silnými hereckými výkony a (syntetizovanou) hudbou, kterou si Carpenter většinou sám skládal. Ve spoustě z nich si také zahrál malou roli, podobně jako jeho velký vzor Alfred Hitchcock. Prvním v řadě bylo Přepadení 13. okrsku (1976), velmi syrový a brutální thriller považovaný za jeden z nejlepších kousků tohoto druhu sedmdesátých let.
Pravým zlomem se však stal až horor Halloween (1978) vyprávějící o Michaelu Mayersovi, vraždícím maniakovi s maskou na obličeji. Byl natočen za směšných 300 000 dolarů, dodnes je jedním z nejvýnosnějších nezávislých filmů a zároveň se považuje za počátek „slasher“ žánru. Rok na to později Carpenter poprvé spolupracoval se svým pozdějším velkým oblíbencem Kurtem Russellem, který se zhostil hlavní role v komerčně úspěšném televizním životopisu Elvis. V této době se oženil s herečkou Adrienne Barbeau, která si také ve spoustě jeho filmů zahrála a s níž má syna Johna Codyho.
Jamie Lee Curtisovou z Halloweenu obsadil také do hororu Mlha (1980). Přízraky dávno zavražděných námořníků, doprovázené smrtící mlhou, se tu objeví v přístavu Antonio Bay zrovna ve chvíli, kdy město slaví sto let od svého krvavého založení. Úspěchu se dočkal i dobrodružný sci-fi snímek z blízké budoucnosti Útěk z New Yorku (1981). Zaujme mimo jiné také hvězdným obsazením: kromě režisérových stálic Russella, Barbeauové a Pleasenceho zde účinkují i Lee Van Cleef či Ernest Borgnine. Příběh se točí kolem uneseného prezidenta USA, kterého musí v předem stanoveném časovém termínu zachránit z rukou šílenců válečný veterán Plisken.
Polární sci-fi krvák Věc (1982) se dostal do kin ve stejnou dobu jako Spielbergův E.T. – Mimozemšťan , a tak nebyl natolik výnosný, jak se čekalo. Fandy žánru je však Věc považována za kultovní a stále patří k tomu nejlepšímu, co Carpenter vytvořil. Do středu svého zájmu zde dává skupinu výzkumníků z polární stanice, kteří jsou konfrontování s mimozemskou příšerou, ztělesňující Zlo ve své nejčistší podobě.
To už jako prověřený režisér dostává větší rozpočty – a jeho šťastná hvězda začíná paradoxně pomalu zapadat. Starman (1984) se dostal i do kin socialistického Československa a diváci si mohli poplakat nad osudem nehmotného mimozemšťana, který má na pobyt na Zemi pouhé tři dny a bere na sebe podobu mrtvého manžela hlavní hrdinky (Jeff Bridges byl za jeho ztvárnění nominován na Oscara). Poněkud hůře dopadla akční komedie Velké nesnáze v malé Číně (1986), opět s Russellem v hlavní roli. Přimíchány jsou do ní prvky asijské kung-fu produkce a výsledkem je nevyvážený koktejl plný bláznivých situací hraničících s parodií. Carpenterovi se nedaří ani v soukromém životě a rozvádí se.
Vládce temnot (1987) je návratem k hororu temnému, jak to umí snad jen sám Carpenter. Hrdinové zde bojují s prastarým zlem, probouzejícím se ze svého vězení v podzemí starého kláštera. Krize se však znovu přihlásila v dalším hrůzostrašném snímku Oni žijí (1988), zobrazujícím naši planetu ovládanou a zotročenou mimozemskými bytostmi.
Devadesátá léta zastihla Carpentera v tvůrčím útlumu a točí filmy pouze průměrné kvality. Výjimku tvoří úsměvná sci-fi Neviditelný na útěku (1992) s Chevy Chasem v hlavní roli, jejíž název plně vypovídá o obsahu. Následující snímky však už byly zklamáním jak pro diváky, tak pro kritiky. Remake starého hororu Městečko prokletých (1995) nezachránila ani celá plejáda hereckých hvězd osmdesátých let (Reeve, Hamill, Paré, Kozlowski, Alley). Zajímavé obsazení (např. Bruce Campbell z Evil Dead) a hlavně návrat Kurta Russella zdobí Útěk z L.A. (1996), ale to je asi vše, co lze k volnému pokračování Útěku z New Yorku říci. Upíři (1998) jsou na Carpentera netypickou akční variací vymítacích upírských příběhů. Možná nejhorším Carpenterovým dílem jsou Duchové Marsu (2001), kterým je vyčítána dějová nesmyslnost, nedostatek napětí i slabá hudební stránka. Od roku 1990 je znovu ženatý, tentokráte s producentkou Sandy Kingovou.
Přes Carpenterův úpadek v poslední době milovníci hororu doufají, že jim Mistr ještě připraví nějaký nezapomenutelný zážitek. A i kdyby ne, zůstane režisér, scénárista, skladatel, herec, střihač a producent John Carpenter (užívající kvůli svému záběru spoustu pseudonymů, např. Frank Armitage nebo Martin Quatermass) jednou z nejvýznačnějších postav v dějinách filmového nadpřirozena a hrůzy.
