Narodit se jako potomek úspěšného televizního herce má své výhody. Prosadit se v showbyznysu je mnohem snazší, než v případě obyčejných smrtelníků. Osud Jeffa Bridgese se utvářel právě tímto způsobem – narodil se v Los Angeles 4. prosince 1949 jako mladší syn Lloyda a Doroty Dean Bridgesových. Lloyd Bridges byl velmi žádaný televizní herec a k hereckému řemeslu si přičichla párkrát i Jeffova matka. Jeff i jeho starší bratr Beau Bridges se brzy díky nadšení svého otce seznámili s filmem. Když byl Jeffovi pouhý rok, mihl se na plátně ve filmu The Company She Keeps, kde si zahrál dítě ve vlakové stanici. V devíti letech hostoval ve dvou dílech seriálu Sea Hunt, (kde hrál hlavní roli jeho otec) a ve třinácti účinkoval spolu s bratrem Beauem v otcově seriálu The Lloyd Bridges Show. Do dalšího seriálu s názvem The Loner Jeffa otec protlačil, když mu bylo šestnáct let. Jak dospíval, skončilo období hostování v otcových seriálech, Jeff se ve dvaceti letech postavil na vlastní nohy.

Odbyl si ještě hostování v seriálu The F.B.I. a v televizním snímku Silent Night, Lonely Night, kde opět zářil jeho otec. První větší roli pak získal počátkem 70. let ve filmu Halls of Anger. Zásadnější průlom přišel po několika dalších filmech v roce 1971 se snímkem Poslední představení, za který byl ve svých dvaadvaceti poprvé nominován na Oscara. Následovala spolupráce s režisérem Johnem Hustonem na dramatu Nadmuté město. Pod vedením Roberta Bentona ztvárnil hlavní roli ve westernu Mizerná banda a zahrál si také ve filmu The Iceman Cometh Johna Frankenheimera. Další oscarovou nominaci získal za krimi snímek Michaela Cimina Thunderbolt a Lightfoot, kde se sešel s Clintem Eastwoodem.

Roku 1976 hrál Bridges po boku začínajícího Arnolda Schwarzeneggera ve filmu Zůstaň hladový a tentýž rok i v hlavní roli nového zpracování klasického napínavého filmu King Kong. Ani jeden z těchto filmů nezaznamenal výraznější úspěch. Následoval celkem zdařilý thriller Zimní zabíjení, a také Nebeská brána Michaela Cimina roku 1980 (považována za jeden z největších propadáků historie). Naštěstí tento nezdar nepohřbil Bridgesovu kariéru. Ten se v následujícím období věnoval raději menším filmům. V roce 1981 se objevil v dramatu Ivana Passera Cutterova cesta a zkusil si poprvé také sci-fi žánr ve filmu Tron. K tomuto žánru patřil o tři roky později i snímek Starman, zdařilé drama o mimozemšťanovi, který se snaží poznat pozemský život. Bridges byl v roli natolik přesvědčivý, že si vysloužil třetí nominaci na Oscara. Nominován byl i na Zlatý glóbus.

Objevil se i v romantické duchařské komedii Polib mě na rozloučenou. V druhé polovině osmdesátých let hrál v několika thrillerech, například Všemu navzdory, Příští ráno, 8 miliónů způsobů jak zemřít nebo Zubaté ostří, kde mu byla partnerkou Glenn Closeová. S režisérem Robertem Bentonem, se znovu sešel v komedii Nadine s Kim Basingerovou. Zahrál si také v méně známém životopisném snímku Francise Forda Coppoly Tucker – muž a jeho sen. Se slavnými režiséry Bridges spolupracoval i nadále, ať už to byl Alan J. Pacula a jeho drama Zítra nashledanou nebo Peter Bogdanovich, se kterým spolupracoval již na filmu Poslední představení a hrál v jeho snímku Texasville. Roku 1989 se sešel v příjemném dramatu Báječní Bakerovi hoši se svým bratrem Beauem Bridgesem, aby tu ztvárnili bratry-hudebníky.

Období největší slávy se dostavilo v devadesátých letech, kdy měl Jeff Bridges štěstí na zajímavé náměty i talentované režiséry. Mezi ně patří Terry Gilliam a jeho brilantní drama Král rybář, kde Bridges ztvárnil rozhlasového moderátora, který propadne těžkým depresím poté, co nepřímo zaviní smrt několika lidí. Za svůj strhující výkon byl nominován na Zlatý glóbus. V roce 1992 se objevil v nezávislém snímku American Heart (a za roli získal Independent Spirit Award). Výborný výkon podal ve výjimečném dramatu Petera Weira Beze strachu, kde vytvořil postavu muže, jenž přežije letecké neštěstí a poznamená ho to natolik, že začne mít pocit nesmrtelnosti. Poslední dva zmiňované filmy patří mezi nejoblíbenější tituly v hercově soukromém žebříčku.

Možnost zahrát si po delší době zápornou postavu dostal v thrilleru Záhadné zmizení, kde ztvárnil psychopata. Dalšího ze svých kladných hrdinů si „střihl“ ve Zděšení, kde zabrání teroristovi v hrozivém útoku. Na plátně se tu opět po letech setkal se svým otcem Lloydem. Následovala milá romantická komedie Barbry Streisandové Dvě tváře lásky a akční snímek Ridleyho Scotta Bílá smršť, (hrál námořního kapitána, který se musí utkat s přírodním živlem). V roce 1998 se dočkal možnosti spolupracovat s bratrskou tvůrčí dvojicí Joelem a Ethanem Coenovými na výborné komedii Big Lebowski. Postava bezstarostného týpka jménem Dude, který se ne vlastní vinou zamotá do podivného únosu, se pod jejich režijním vedením stala zřejmě nejsvébytnější rolí Bridgesovy kariéry a je (stejně jako samotný film) kultovní záležitostí.

Zajímavou roli dostal Bridges v thrilleru Miluj bližního svého (profesor přednášející o terorismu odhalí teroristy ve svých sousedech). Rok 2000 mu přinesl zatím poslední velký úspěch u kritiky za politické drama Kandidáti, kde exceloval v roli politika a získal nominaci na Zlatý glóbus i Oscara. Mohli jsme jej vidět také jako psychiatra v zajímavém snímku Svět podle Prota (spolu s Kevinem Spaceym). Krátce poté se Jeff Bridges objevil ve filmu Inkognito, a kromě toho si zahrál také v dramatu Seabiscuit, nominováném na několik Oscarů. Dalšími příklady, že Bridges již dávno nemá zapotřebí honit se za milionovými výdělky a raději si počká na výraznou filmovou úlohu, v polsedních letech zajisté patřilo jak drama Dveře v podlaze, které vzniklo na motivy románu Johna Irvinga Rok vdovou, tak i opakovaná spolupráce s Terrym Gilliamem Krajina přílivu, nabízející neobvyklou variaci na Alenku v říši divů a úlohu otce ústřední hrdinky. Po letech se Bridges objeví také v hollywoodském velkofilmu, ztělesňuje mentora a zároveň protivníka miliardáře Tonyho Starka alias comicsového Irona Mana (2008). V komedii Jak se zbavit přátel a zůstat úplně sám (2008) zosobnil Bridges velkopanského editora bulvárního magazínu Claytona Hardinga.

Jeff Bridges se stal nejslavnějším zástupcem hereckého klanu Bridgesů (na hereckou dráhu se vydali také jeho tři synovci a neteř). Na rozdíl od svého otce Lloyda se dokázal prosadit vedle televize i ve filmu. Stal se neodmyslitelnou součástí Hollywoodu a ztvárnil mnoho zajímavých rolí všech možných žánrů. Na Oscara však sice stále čeká…. Kromě hraní se věnuje také rodině, s manželkou Susan Gestonovou je již od roku 1975 a mají spolu tři dcery. Jeho koníčkem je fotografování, kterému se věnoval ještě před hereckou kariérou, a také hraní na kytaru (nedávno vydal vlastní album). Jeff Bridges je vcelku nenápadný herec, ale jeho účast ve filmu je vždy zárukou, že po herecké stránce nás čeká kvalitní podívaná.