Režisér Edgar Wright a herci Simon Pegg a Nick Frost platí ve Velké Británii za povedenou komediální partičku. Ostruhy si vydobyli na britcomu Spaced (1999-2001). Na obou stranách Atlantiku slavili úspěch s parodií na zombie horory Soumrak mrtvých (2004). Se svým novým filmem Jednotka příliš rychlého nasazení si na mušku berou především akční thrillery.
Seržant Nicholas Angel (Simon Pegg) je pro londýnskou policii až příliš dobrý. Jeho skvělé statistiky totiž vrhají nepříjemný stín na zbytek sboru. Suchopárný chlapík, pro něhož je práce vším, byl premiantem už na škole. Nenajdete jedinou disciplínu, v níž by Nicholas nebyl za hvězdu. Je načase, aby jeho nadřízení využili situace a přeložili milého Nicka do Sandfordu, nejkrásnější vesničky v celé Anglii. Kdo by po takovém příjemném působišti netoužil? Akceschopný Nick má sice jiné plány, ale protože i kolegové by se z jeho přeložení zaradovali, nezývá než kapitulovat…
V Sandfordu Nicka uvítají samí milí a pořádkumilovní spoluobčané, od uhlazeného manažera místního supermarketu Skinnera (Timothy Dalton) až po otcovského inspektora Buttermana (Jim Broadbent). Podmračená tvář, s níž Nick ihned po příjezdu zatkne několik opilců včetně šéfova synátora Dannyho (Nick Frost), se pomalu mění do apatického a poté smířlivého výrazu. Po boku všestranně pomalého, ale přátelského Dannyho Nick poprvé poznává, jaké je to mít pravého parťáka. Nick se zkrátka začíná zabydlovat. Čas posedávání a klábosení ale končí s první brutální vraždou. A protože se nikdo jiný k akci nemá, Nickovi a Dannymu nezbývá než se případu ujmout. Jenže ve Step… totiž chci říct v Sandfordu nic není tím, čím se zdá být. Další vraždy na sebe nenechají dlouho čekat. A také Nick se najednou stává nepohodlným čmuchalem…
Scenáristé Wright a Pegg Jednotkou příliš rychlého nasazení opakují model, jímž si získali diváky Soumraku mrtvých. Valná většina humorných okamžiků opět vyplývá z absurdní kombinace britské usedlosti s žánrovými schématy známými z nabubřelých amerických fláků. Úvodní hodina naznačí, že i dnes je britský humor zárukou kvality. Nicholasovo zhnusené poznávání venkovských pořádků se sympaticky strefuje do všech klišé, které si s anglickým maloměstem spojuje snad celý svět. Série morbidních vražd ale naznačí, že tvůrci mají v plánu děj řádně rozproudit. A když se spiknutí místních fanatiků provalí, příjemný pocit z počátečních minut je zašlapán a děj zamíří do série žánrových veletočů. Putování napříč kinematografií začíná shasher hororem a pokračuje přes western až k akčnímu thrilleru. Vrcholem by měla být závěrečná přestřelka, jež si vypůjčuje z celé řada adrenalinových pecek, Bodu zlomu a Mizerů II především. Ano, rotování kamery okolo rozteklých Angličanů, kteří se tváří jako Will Smith a Martin Lawrence, je úsměvné. Jenže humorno se jaksi vytrácí do ztracena a citace nedostatek vtipu nenahradí. Oč půvabnější by bylo vše dotáhnout v rámci zvolené nadsázky a pomstít se sandfordským měšťanům tím, co nenávidí ze všeho nejvíce – zaneřádit pitoreskní uličky graffiti a odpadem… Zvolený způsob sice naplňuje autorské předsevzetí být důslednou parodií, avšak k počáteční náladě vůbec nepasuje.
Co Jednotce příliš rychlého nasazení neschází, to jsou skvělé herecké výkony (Mohlo by tomu být u britského filmu jinak?) Vše se točí kolem komediálního dua Simon Pegg (hraje akčního Nicholase) a Nick Frost (lenivý Danny), které se osvědčilo už v předchozím Wrightově snímku Soumrak mrtvých. Oba komici si vytvářejí image obyčejných chlápků, kteří si rádi hrají. Jednou na zombíky, jindy na akční hrdiny. Pegg zkouší být tvrďákem, jenž začíná tát. Obtloustlý Nick Frost je za bodrého chlapíka, který svou naivitou odzbrojí i zatvrzelého spolupracovníka. Zvláštní zmínku by ale si zasluhoval snad každý z desítek zúčastněných herců. Ve snímku účinkují hvězdičky anglických komediálních sérií (Bill Bailey, Tamsin Greigová) i herci proslavení žánrovou klasikou (Paul Freeman, Billie Whitelawová, Edward Woodward).
Přivábit se nechaly i samotné špičky britského herectví, někdo se spokojil s miniúložkou, jiní patří k základním kamenům celého filmu. „Venkovské“ části kralují Jim Broadbent v úloze zdánlivého dobračiska Buttermana staršího a bondovský Timothy Dalton coby král slizkého úsměvu Skinner. Najdeme tu však mnoho dalších osobností. Na trojlístku Nickových londýnských nadřízených si kromě Soumrakem mrtvých otřískaného Billa Nighyho smlsli Steve Coogan a Martin Freeman. Mihne se Cate Blanchettová jako Nicholasova ex Janine (je pečlivě ukryta pod rouškou) anebo režisér Peter Jackson (neméně precizně schovaný v kostýmu Santa Clause).
ednotku příliš rychlého nasazení nejlépe vystihuje parafráze Jarka Nohavici: „Mohlo to být lepší, nebylo to špatné.“ Snímek se suverénně přiřadil mezi tu slušnější polovinu z nabízených komedií, velká očekávání ale naplnit nedokázal. Jeho autoři se podobají dítkům v hračkářství, která okouzleně pobíhají od jedné krabice ke druhé. Nám všem už dokázali, že si hrát umějí. Teď už si jen vybrat si tu správnou hračku a držet se jí. Se Soumrakem mrtvých se jim to podařilo, s Jednotkou příliš rychlého nasazení bohužel nikoli.
