Klusák nás pouští do svého soukromí, skládá, nechává nás nahlédnout do své minulosti, popisuje své dětství, ukazuje fotografie. Mluví o svém otci, kterého velmi miloval, a který zahynul v Osvětimi. Popisuje šťástné i méně šťastné okamžiky svého života a nezapomíná zmínit i období, kdy nesměly být hrány jeho skladby.
Celý dokument je prostoupen jeho hudbou, která zachycuje důležité momenty dějin 20. století.
