Jedné prosincové noci je ve školní tělocvičně zavražděn učitel a o několik kilometrů dál v rodinném domku pak vyvražděna surovým způsobem celá rodina. Policista Joona Lina krouží autem po městě a díky poslechu hlášení z vysílaček je u obou případů jako jeden z prvních. Vraždy v domku jím však otřesou – na místě činu navíc nalézá přiživšího hocha. Pravděpodobný svědek brutálního činu je však natolik v šoku, že nedokáže o tom, co viděl, mluvit. Na radu ošetřující lékařky povolává detektiv psychiatra Erika Mariu Barka, který mu má pomoci dopadnout vraha. Zapeklitý případ se však právě pro Barka stává noční můrou, protože začínají vylézat stíny z daleké minulosti. Prozrazovat cokoliv z děje by bylo netaktní. Kniha je i v české republice velmi populární a bylo by příjemné zachovat si alespoň několik okamžiků překvapení.

Naivní příběh

Román Hypnotizér pochází z dílny manželské dvojice Alexandry a Alexandera Ahndorilových, kteří si pro svoji tvorbu zvolili pseudonym, v němž skládají hold svým velkým vzorům Stiegu Larssonovi a Johannese Keplera. Hodnotit film, aniž by člověk zmínil módní švédskou vlnu kriminálních románů, kterou i u nás reprezentuje především zesnulý Stieg Larsson trilogií Milénium, nelze. A v tom je právě kámen úrazu. Čtenáři i filmoví diváci hledají napnutě další severský trhák, který se velkému vzoru vyrovná a ono se nic takového neděje. Už dlouho. Severská detektivka je mýtus, kterou dlouhodobě reprezentuje u nás roky opomíjený Mankell a naopak velmi populární Nesbo. Tvůrčí značka Kepler do této módní vlny nastoupila zcela cíleně a je vlastně velmi zvláštní, že Lasse Hallström si jako snímek, který natočil na domácí půdě, zvolil právě knihu Hypnotizér. Momentálně velmi čtené a oblíbené dílo však s filmem nelze srovnávat – snímek musí obstát bez znalosti literární předlohy a naivita i urputnost být za každou cenu originální, která je tolik typická pro duo Kepler, ubližuje i samotnému snímku. Zápletka je, upřímně řečeno, jednoduchá a průzračně předvídatelné, leč operující s prvky flashbacků do minulosti, což jí má dodat na originálním puncu. A naivita, s jakou se těchto faktorů ujal známý režisér, je trestuhodná a neprominutelná.

Jonatan Bökman ve filmu Hypnotizér | zdroj: tisková zpráva

Třicet minut napětí a pak…

Hallström se drží žánru, který je divákovi slíben přibližně prvních třicet minut. Nelze mluvit nějakém velkém napětí, ale osamělý komisař jezdící temnou nocí od případu k případu je postavou mysticky zajímavou. V okamžiku, kdy na scénu nastupují nenápadně servírované rodinné vztahy hypnotizéra, příběh podobně jako v knize ztrácí tempo. Tam kde právě slavný režisér mohl průměrné detektivce výrazně pomoci, tam přesně zklamal. S mystikou prostředí si hrají i tvůrci britského seriálu Wallander s Kennethem Branaghem v hlavní roli. Nemají však ambice jít s tím do kina. Takže ještě jednou. Příběh začíná jedné prosincové noci. Osamělý policista jezdí městem a objevuje se na dvou opravdu nepříjemných místech činu. Na vše ostatní zapomeňte a televizně natočený film známého tvůrce si raději dejte třeba právě v té televizi.

Hodnocení: 3/10