Letošní karlovarský filmový festival uzavírá americký snímek Hezké sny. Podle vlastního scénáře jej natočil Jake Paltrow, bratr herečky Gwyneth Paltrowové, která si zde zahrála jednu z hlavních rolí, dále uzříme Martina Freemana, Dannyho DeVito a Penélope Cruzovou. Film se dotýká duchovní krize, vedoucí k útěku do snů. Toto téma mnohokrát již zužitkované však zvládá pouze v povrchovém popisu, soustředěn hlavně na stále bizarnější prolínání vnadných snů a stísňující reality. Projevuje se to i ve statickém, málo životném rozestavění jednotlivých postav.
Někdejší muzikant Gary (Martin Freeman) zažil příznivější okamžiky. Po rozpadu kapely se necítí využitý pracovně, živí se totiž skládáním hudby k reklamám. Jeho manželství zmrtvělo. Hrdinova manželka Dora (Gwyneth Paltrowová) svého muže nechápe, ba ani netouží mu porozumět. Přestala s ním počítat jako s partnerem, pohrdá jím a zároveň lituje. Rozhodla se pro život nezávislý na něm.
Gary nalézá útěchu ve snech, jimž vévodí přitažlivá děva (Penélope Cruzová). Situaci mu pomáhá řešit svérázný amatérský psycholog (s chutí si jej zahrál Danny DeVito). Kamarád Paul (Simon Pegg) má rodinné zázemí rozvrácené náhodnou, avšak skutečnou avantýrou, Gary k němu proto pociťuje stále ambivalentnější vztah. Do utěšeného snění zneuznanému hudebníkovi brzy pronikají postavy z reálného života a vynoří se i touha po uměleckém úspěchu. Nakonec doopravdy potká modelku, která se vysněné dívce nápadně podobá a sen se začne nebezpečně mísit se skutečností...
Hezké sny se vyznačují nevtíravě plynoucím vyprávěním, svěže napsanými i zahranými postavami, postřehy o verbálních intimnostech soužití. Současně je narušuje syžetová nespojitost. Jsou poznamenány příliš rozvolněným dějem, kterému chybí dramatická celistvost. Kresba velkoměstského prostředí je matná, bez výraznější invence. Netradiční postupy se snaží evokovat netradiční náhled, zvláště průběžně vkládané (pseudo)reportážní vsuvky s výpověďmi svědků o událostech, jejichž rekonstrukci jakoby sledujeme. Také nejednoznačné rozuzlení trochu tápavě hledá různé interpretační eventuality.
Autor filmu Paltrow ví o projevech krize středního věku a věrohodně zpodobňuje odcizené vztahy, jež se omezují na frázovitá slova o vzájemné lásce, pronášená mechanicky před usnutím. Ukazuje i zkratové jednání žen, které obtíže raději potlačí (útěk k mamince, na služební cestu...), než by je řešily. Avšak větší je bezradnost mužů, přinucených osaměle hospodařit. Pustnou nejen oni, ale i byt, který obývají. Zvláště u Garyho pozorujeme příznaky jakési vyšinutosti, natolik jej pohltil „druhý život“.
Martin Freeman vystihl bezradnost neprůbojného, do sebe uzavřeného Garyho, který se rozpakuje své ženě odhalit, o čem sní – správně tuší, že by nemusel být pochopen. Sledujeme, jak rezignoval na manželský sex, přestal se ženou komunikovat a hledat řešení krize vztahu. Dora jej označuje na psychotika. Chová se k němu odtažitě, neboť vše, co ji na něm kdysi přitahovalo, již vyprchalo. U Garyho nebyl ovšem autorským cílem zevrubný psychologický portrét, film předvádí především jeho posedlost sněním, kterým se nechá téměř pohltit. Nakonec je z něj mátožná, niterně rozpolcená bytost hledající útočiště v nočních snech, z nichž se však často probouzí. Posléze dokáže uspět jen ve snu. Když svou ideální přítelkyni spatří ve skutečném životě, není schopen s ní navázat perspektivnější vztah, chová se „snově“ a dívka jej záhy odmrští.
Ostatní herci načrtli postavy jednostrunněji, do značné míry se tak stávají pouze přihrávači, připraveni o závažnější významové zázemí.
Film Hezké sny pojednává o nástrahách, číhajících na zkovencializovaná, již neproduktivní manželská soužití, která ztratila své opodstatnění. Spíše než psychologií se ale zabývá více či méně bizarními průvodními jevy. Příběh se místy blíží nahořklé konverzační komedii, výrazově tlumené, leč inscenačně i vypravěčsky málo nápadité. Hezké sny nepopudí, ale také se trvaleji nevryjí do paměti.
