Již tak početnou řadu comicsových superhrdinů, kteří se představili českému filmovému publiku, rozšiřuje další z nich, Hellboy. Tentokrát jde však o hrdinu poněkud odlišného. Comicsový scenárista a kreslíř Mike Mignola totiž pojal tohoto tvora s řadou lidských slabostí jako dvoumetrové rudé monstrum, které se na zemi dostalo v roce 1944 během nacistického experimentu. V našem světě vyrůstající Hellboy si je svého původu vědom a snaží se s ním více či méně úspěšně bojovat. Zásluhou odborníka na nadpřirozeno profesora Brooma se stává agentem Úřadu pro výzkum paranormálních jevů. V řadě soubojů již dokázal on i jeho kolegové (Abe Sapien, podivný obojživelný tvor s několika velmi užitečnými schopnostmi, či pyrokinetička Liz Shermanová) zachránit obyčejné Američany před obludami, o jejichž existenci nemá lidstvo ani ponětí. Avšak dnes, šedesát let po svém příchodu na zem, se bude muset Hellboy postavit zatím největší výzvě. Své síly totiž obnovili nacističtí důstojníci v čele se zabijákem Kroenenem a především ruský mnich Grigorij Rasputin, sloužící silám chaosu. Tato čeládka se kdysi pokusila na Zemi rozpoutat apokalypsu a dnes chce svůj pokus zopakovat. Klíčem k tomu jim má být právě Hellboy. Zvítězí v rudém démonu to lidské, nebo v něm ožije jeho pekelná podstata?
Mexický režisér Guillermo del Toro dokázal filmem Hellboy překvapit všechny, kteří znají jeho předchozí snímek, akční horor Blade II. Oba tyto filmy pojila řada styčných bodů: jde o filmové verze hororově laděných comicsů, na vizuální stránce snímku se vždy podílel Mike Mignola a oba byly natáčeny v Praze a v blízkém okolí. Upírský Blade II zklamal, tentokrát se však del Torovi povedl malý filmařský zázrak. S rozpočtem šedesát milionů dolarů, což je dnes na fantasy podívanou spíše podprůměrná suma, dokázal natočit velmi zábavný film. Námět inspirovaný hlavně dílem H. P. Lovecrafta vychází z předpokladu, že teorie o okultismu mají reálný základ. A s touto myšlenkou si del Toro dovedl invenčně pohrát. Navíc tvůrci úspěšně přenesli náladu i styl Mignolova comicsu a vytvořili kompaktní filmové dílo. Fanoušky potěší řada odkazů na předlohu, často však posunutých do odlišného kontextu. V porovnání s ostatními snímky z poslední doby tak vznikla netradiční dobrodružná podívaná, jejíž jednotlivé složky do sebe pevně zapadají a málokterá z nich svými kvalitami výrazněji vyčnívá. Využitím nacistů jako nelítostných padouchů, ale i jinými charakteristickými prvky film připomene Dobyvatele ztracené archy či Indiana Jonese a poslední křížovou výpravu. Tak jako ze snímků Spielberga a Lucase čiší i z Hellboye hravost a radost, se kterou na něm jeho tvůrci pracovali.
Velkým kladem snímku je jeho herecké obsazení. Ron Perlman, oblíbený herec režiséra del Tora (hrál už v jeho filmech Stroj času a Blade II), se pro roli Hellboye snad narodil. Obří monstrum, jemuž scénář předepisuje časté glosování svého vlastního života nějakým tím bonmotem, hraje Perlman s velkým gustem a dodává mu i to, co bychom od postavy comicsového superhrdiny asi ani nečekali: přesvědčivý charakter. Ostatní herci jsou sice zastíněni Perlmanovým výkonem, přesto si uhráli své a podávají velmi dobré výkony v intencích fantasy podívané. Selma Blairová je přesvědčivá v roli Liz Shermanové, ženy, kterou trápí, že nesvede ovládnout oheň, jímž pak často ohrožuje své okolí, a raději se uchýlí do psychiatrické léčebny. John Hurt v roli Hellboyova mentora (a téměř otce) profesora Brooma okouzlil i autora comicsu Mignolu. Naopak za nevýrazné lze označit herectví Ruperta Evanse jako začínajícího agenta Myerse a bohužel i Karla Rodena coby Rasputina, mystika, který z odstupu kontroluje běh událostí.
Snímek Hellboy potěší většinu skalních fanoušků comicsové předlohy (jichž je i v České republice požehnaně) i řadu diváků comicsu neznalých, kteří mají rádi dobrodružné snímky. Tvůrci Hellboye dokázali udržet vysokou hladinu zábavnosti téměř po celou délku více než dvouhodinového filmu, i když v posledních dvaceti minutách již dochází k mírnému zvolnění tempa. Snímku lze snad vytknout pouze to a několik - podle mého mínění zbytečných - reminiscencí na filmové hity z nedávné minulosti (Pán prstenů, Matrix či X-Men). Jinak ve svém žánru patří k absolutní špičce. Jeho velký komerční úspěch i informace o přípravách druhého dílu naznačují, že se možná jedná o počátek pozoruhodné filmové ságy.
