Jen málokomu se poštěstí ztělesnit hned několik postav, které vstoupí do filmové historie. Harrisonu Fordovi se to podařilo. Vše to začalo v roce 1977, kdy se v podstatě neznámý herec proslavil díky postavě vesmírného pašeráka Hana Sola v prvním dílu z trilogie Hvězdné války. Pak přišla další velká příležitost v podobě vědce a dobrodruha Indiany Jonese a veleúspěšná série filmů Stevena Spielberga a pokračovalo to dlouhou sérií populárních filmových úloh, od akčních filmů jako Vysoká hra patriotů a Uprchlík, až po romanci Sabrina. Z herce, jenž se živí tesařinou se tak během let stala hvězda osmi z padesáti nejúspěšnějších snímků všech dob, která inkasuje 25 milionů dolarů za film.

Harrison Ford se narodil 13. července 1942 v Chicagu (stát Illinois) v rodině rozhlasového herce Christophera Forda. Ač tomu v případě tichého a uzavřeného Harrisona mnoho nenasvědčovalo, měl on i jeho o tři roky mladší bratr Terrence vykročit v otcových šlépějích. Po maturitě si jako hlavní obory na Ripon College ve Wisconsinu zvolil angličtinu a filosofii, právě na vysoké škole ale přičichl k divadlu. V létě 1964 získal své první herecké angažmá v kalifornském Laguna Playhouse. O rok později podepsal pětiletý kontrakt ve studiu Columbia, drobné úložky v debutovém krimi Vyloupení banky v L. A. (1966), komedii s Jackem Lemmonem A co láska? (1967) anebo v Antonioniho dramatu Zabriskie Point (1970) jej však uspokojit nemohly. Zapomenuté westerny A Time for Killing (1967) a Journey to Shiloh (1968) alespoň dostaly jméno Harrison Ford do filmových titulků. Jeho nositel však neudělal díru do světa ani díky nim, ani v celé řadě televizních sérií, počínaje detektivkou Ironside (1967), přes westernový Gunsmoke (1972-1973) až po akční Kung Fu (1974). Nebylo proto divu, že si nepříliš úspěšný herec dlouhá léta přivydělával tesařinou.

Obrat k lepšímu se pojí až s nástupem nové generace tvůrců. Jeden z jejích představitelů George Lucas totiž ve Fordovi našel představitele maloměstského frajírka Boba Falfy ve své nostalgické komedii Americké graffiti (1973). Z nízkorozpočtového snímku se stal jeden z hitů sezony, mladý herec si však o slávě mohl nechat jenom zdát. Lucas jej alespoň doporučil svému příteli Francisi Fordu Coppolovi do psychodramatu Rozhovor (1974). S vysněnou hlavní úlohou se ani tentokrát Ford nepotkal, zbyla na něj pouze rolička asistenta záhadného Ředitele (Robert Duvall). Průlom tak přišel až s projektem, kterému nikdo (včetně Forda samého) nevěřil ani za mák – s vesmírnou fantasy George Lucase Hvězdné války (1977). Prostinký příběh mladého Luka Skawalkera (Mark Hamill), který se postará o pád temného Impéria, nadchl miliony diváků a otočil kolem filmových dějin. A byl u toho také Ford, který s grácií sobě vlastní ztělesnil světáckého, ba cynického pašeráka Hana Sola, a to nejen v původním snímku, ale i v jeho pokračováních Impérium vrací úder (1980) a Návrat Jediho (1983).

Krátce po úspěchu Lucasovy trilogie se zdálo, že také Harrisona Forda postihne prokletí zvané „syndrom hvězdy Hvězdných válek,“ který potkal všechny jeho kolegy. Nikdo z nich nedokázal navázat na svou náhlou slávu a zůstal provždy spjat se jedinou úlohou. Válečné drama Oddíl 10 z Navarone (1978) totiž ničím nezaujalo a komediální western Rabín a zloděj (1979) je klasickým případem zaslouženého propadáku. V legendární Apokalypse (1979) pak Coppola svěřil Fordovi „pouze“ drobnou roličku plukovníka Lucase (sic!). Zásluhu na tom, že se Ford nestal hercem jedné role, má především režisér Steven Spielberg, který společně s Lucasem připravoval Dobyvatele ztracené archy (1981), dobrodružný snímek o odvážném archeologovi Indiana Jonesovi, jenž se odhodlaně soupeří s nacistickou kohortou o legendární artefakt. A ve Fordově podání se zrodil další z hrdinů, kteří nechodí pro ránu ani vtipnou hlášku daleko. Jones pak svého představitele provázel po celá léta osmdesátá, po Dobyvatelích totiž následovalo ne zcela povedené indické dobrodružství Indiana Jones a Chrám zkázy (1984) a trilogii důstojně završilo další setkání s nacisty Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989). Takřka po dvaceti letech se navíc Indy pouští do dalšího dobrodružství - jmenuje se Indiana Jones a království křišťálové lebky (2008), náš hrdina se v něm utkává se sovětskými špiony.

Spolupráce se Spielbergem se ale neomezila pouze na příběhy Indiana Jonese, vyústila i v drobnou roličku ředitele školy v E.T. – Mimozemšťanovi (1982). Ta však nakonec skončila na podlaze střižny. Při natáčení se však Ford „alespoň“ seznámil se scenáristkou Melissou Mathisonovou, s níž takřka dvě desetiletí vedl vztah pokládaný za ideální (po Fordově boku vystřídala populární představitelka Ally McBealové, herečka Calista Flockhartová)

Osmdesátá léta můžeme s klidem vyhlásit desetiletím Harrisona Forda. Hvězdný herec totiž účinkuje v jednom vydařeném snímku vedle druhého a jeho jméno je synonymem pro filmový zážitek. Ford ztělesňuje detektiva Ricka Deckarda, ústředního hrdinu noirové sci-fi Ridleyho Scotta Blade Runner (1982), která ve své době vytvořila protiklad barvotiskovým Hvězdným válkám. Představil se také ve dvojici snímků režiséra Petera Weira, Svědek (1985) a Pobřeží moskytů (1986). Za úlohu policisty Johna Booka, který ve venkovské komunitě amishů chrání malého chlapce, jediného svědka vraždy, získal svou jedinou oscarovou nominaci, neméně vydařený výkon však podal také jako excentrický vynálezce Allie Fox, jenž se i s rodinou přestěhuje do středoamerické džungle. Dva z filmů Mika Nicholse pak představily Harrisona Forda v podobách dosud nevídaných – komedie Podnikavá dívka (1988) z něj učinila romantického hrdinu, bohatého makléře Jacka, o něhož svádí souboj dvě úspěšné ženy (Melanie Griffithová a Sigourney Weaverová), rodinné melodrama Myslete na Henryho (1991) Fordovi nabídlo psychologicky náročnou úlohu ambiciózního právníka, jenž se po těžkém úrazu hlavy pokouší navrátit do života.

Už thriller Romana Polanského 48 hodin v Paříži (1988) byl předzvěstí stále častějších Fordových účastí v akčním žánru, která měla přijít v dekádě následující. A přestože byl Ford na tomto poli zpočátku veleúspěšný, vždyť se jeho agent CIA Jack Ryan v politických thrillerech Vysoká hra patriotů (1992) a Jasné nebezpečí (1994) i doktor Richard Kimble, nespravedlivě odsouzený za vraždu své ženy, v akčním dramatu Uprchlík (1993) takřka přiřadili po bok jeho nejslavnějších postav, stále častěji přicházely neúspěchy. Fordovo stárnutí navíc činí jeho akční hrdiny stále neuvěřitelnější. Klesající kvality tak naznačil už Tichý nepřítel (1997) a Air Force One (1997), v níž se Ford coby americký rezident utkává s ruskými teroristy, a dovršila je krimikomedie Detektivové v Hollywoodu (2003) i nejnovější Firewall (2006).

Oč hůře dopadá Fordova účast v akčních titulech, o to úspěšněji si vedl v romanticky laděných titulech. Sympaticky starosvětskou komedií Sabrina (1995) navázal jako praktický milionář Linus Larrabee na původního představitele této role Humphreyho Bogarta. Trosečnická romance Šest dní, sedm nocí (1998) sice už tak kladný ohlas nevyvolala, přesto byl divácký zájem značný. Melodramatické Náhodné setkání (1999), které představilo Forda společně s Kristin Scott Thomasovou jako dvojici, kterou sblíží odhalení nevěry jejich partnerů, naopak rozhodně patří k těm lepším titulům z Fordovy filmografie.

Dva z nejnovějších titulů s Harrisonem Fordem si jejich protagonista zvolil patrně ve snaze vymanit se ze své „oblíbené“ kategorie pravého amerického chlapíka, jenž válčí s nepřízní osudu. Prvním z nich je duchařský psychothriller Roberta Zemeckise Pod povrchem (2000), v němž Ford ztělesňuje svou první veskrze zápornou úlohu – univerzitního profesora, jenž se při mazání stop své nevěry nezastaví ani před vraždou. V dalším thrilleru, tentokrát historickém a natočeném podle skutečných událostí, K-19: Stroj na smrt (2003) se objevuje jako kapitán ruské ponorky Vostikov, jehož posádka bojuje o odvrácení jaderné exploze.

Přestože si to – zdá se – on sám odmítá připustit, také Harrison Ford stárne a opouští nejvyšší příčky popularity. Do starého železa však ještě rozhodně nepatří. Jistojistě o tom přesvědčí už ve čtvrtém Indiana Jonesovi...