Ghost Rider přenáší na plátno další zavedenou komikovou postavu z marvelovské dílny: Johnnyho Blaze (Nicolas Cage), motorkáře, který se upsal Ďáblovi (Peter Fonda). Musí po nocích lovit zplozence pekla, i když by se raději věnoval krásné televizní reportérce (Eva Mendesová).
Johnny Blaze a jeho otec si vydělávají na živobytí coby cirkusoví akrobati na motorce. Talentovaný mladík zjistí, že před ním otec tají svou nemoc – rakovinu. Johnnymu neznámý cizinec a nabídne obchod: za podpis krví bude do druhého dne otec jako rybička. Mladý Blaze bez přemýšlení podepíše. Druhý den ráno otec skutečně překypuje energií. Téhož dne však při představení tragicky zahyne po záhadném škobrtnutí motorky. Po letech se neznámý cizinec vrací, aby si vybral svůj dluh…
Nad hladinou průměrných, snadno zapomenutelných filmů drží Ghost Ridera dvě věci: komiksovost a Nicolas Cage. Tvůrcům se podařilo z komiksu do filmu převést onu těžko postižitelnou jednoduchost: postav je nezbytné minimum, každá je jasně definovaná: krasavice, mrzoutský šéf policie, hrobník střežící tajemství… Hlášky jsou správně patetické (jako vystřižené z komiksových bublin) a příběh se nesnaží o hluboké poselství. Zápletka je sice prostá – hrdina bojující se zlem – nejedná se ale o bezduchou sérii honiček na motorce, jak by se mohlo zdát z názvu. Hrdina se kromě nezbytných rvaček s různými monstry dostává do prekérních situací také při vysvětlování svých nadpřirozených schopností svojí milence, což udržuje napětí a dramatičnost. Což o to, dvojí identitu superhrdiny samozřejmě známe z Batmana či Supermana. Vtip Ghost Ridera je v tom, že sympaťák Cage se v přítomnosti zla mění v děsivou plamennou kostru.
Film čerpá svojí mystiku a hrdiny z osvědčeného zdroje – odvěkých legend o padlých andělech a démonech. Pekelný démon, kterého se lidé bojí už tisíce let, působí děsivěji než zelená příšera z vesmíru, kterou přes noc vymyslí scenárista v Hollywoodu. Ghost Rider snese srovnání s komiksovými lahůdkami jako Hellboy nebo Constantine, i když za nimi dost pokulhává. Druhořadá komiksová postava od Marvela se ani při sebelepším filmařském zpracování nedá srovnat s autorsky lépe propracovanou postavou Mignolova Hellboye. Ghost Rider je nakonec pořád jen „kostlivec na motorce“. Podobně jako u Daredevila se ale filmařům podařilo odvést dobrou práci: na průměrný námět natočili nadprůměrný komiksový film. Plamenné efekty jsou po trikové stránce zdařilé a zapadají do „goticky“ ponuré atmosféry příběhu.
To vše by k úspěchu nestačilo, kdyby Johnnyho Blaze hrál nějaký bezejmenný herec. Jenže charismatickému Nicolasi Cageovi akční role prostě jdou, jak dokázal třeba v Bruckheimerových filmech Skála nebo Con Air. Důvod je prostý: ačkoli v nich vyniká, Cage nehraje jenom v akčních filmech. Zvládá i dramatické postavy (Leaving Las Vegas) a kromě mohutných svalů také vypadá inteligentně, takže dokáže zachránit i slabší film. Zde hrdinu oprostil od nadbytku melodramatické změkčilosti, aniž by jej obral o cit a základní psychologické obrysy. Ve vedlejších rolích mu zdatně sekundují Eva Mendesová svojí krásou, neokoukaný Peter Fonda zase zkušenostmi. Tvůrcům filmu na závěr náleží uznání za způsob, jakým film ukončili. Otevřený konec místo jednoznačného happy-endu je totiž vpravdě komiksový.
