Mužný Skot Gerard Butler se pomalu, ale jistě stává představitelem hrdinů nadlidských, ba až ikonických rozměrů. Proslavil se zásluhou televizního dramatu Attila (2001), jež se věnovalo slavnému hunskému dobyvateli. Pěvecký talent projevil v titulní úloze muzikálu Fantom opery (2004). A zatím největší slávy dosáhl zásluhou spartského krále Leonidase v historické podívané 300: Bitva u Thermopyl (2006). Jako by v tomto seznamu dnes ani příliš nescházel agent s povolením zabíjet James Bond, kterého si Butler také málem zahrál…
Gerard James Butler se narodil 13. listopadu 1969 v Glasgow, prakticky od narození se ale jeho život podobal kočovníku. Rodina po celém světě následovala Gerardova otce, jenž si budoval úspěšnou manažerskou kariéru. Neustálé stěhování se ale stalo osudným pro manželství Gerardových rodičů. Po rozvodu se matka a tři potomci usadili ve skotském městečku Paisley. Právě v místním divadle si rodinný benjamínek zamiloval představu herecké dráhy, přestože v něm rodičové viděli spíše budoucího advokáta. Prosadil si alespoň členství v ansámblu Scottish Youth Theatre (debutoval roličkou v muzikálu Oliver!). Právnického vzdělání Butler nicméně nabyl; na Glasgow University dokonce patřil k premiantům. Po absolvování školy sice cestoval po Americe (vedle rozlučky s otcem umírajícím na rakovinu poprvé přičichl k filmu – má epizodní roličku v Osobním strážci s Kevinem Costnerem). Zakrátko je ale zpátky ve Skotsku a nastupuje jako koncipient do přední edinburghské advokátní kanceláře. Dlouhé dva roky mu trvá, než se rozhodne jít za svým snem a namísto dopředu nalinkovaného života zkusí putovat za svým snem.
Takřka ve třiceti byl Gerard Butler tam, kde jeho kolegové obvykle bývají o deset let dříve – chudý začínající herec, jenž si po večerech přivydělává coby číšník. Zachránil ho kolega-herec Steven Berkoff, který ho doporučil do shakespearovského dramatu Coriolanus. Zanedlouho si Butler na londýnských jevištích zahrál feťáka Rentona, ústředního hrdinu Trainspottingu, a pronikl i na filmová plátna. Prvně jsme jej mohli spatřit v historickém dramatu Paní Brownová (1997), věnovaném vztahu královny Viktorie (Judi Denchová) a podkoního (Billy Connolly). Butler zde mohl využít vrozený přízvuk i drsný zjev skotského horala. Následné herecké kolečko zavedlo Butlera do bondovky (rolička námořního důstojníka v Zítřek nikdy neumírá, 1997), béčkového dobrodružství (Tale of the Mummy, 1998) nebo nezávislého dramatu (válečné Harrisonovy květy, 2000). Ale také se projevil jako výrazný komediální herec, když si v britcomu The Young Person's Guide to Becoming a Rock Star (1998) zahrál efektní úlohu rockového zpěváka s náramnými hvězdnými manýry Martyho Claymorea.
Průlomu se Gerard Butler dočkal zásluhou moderního hororu Dracula 2000 (2000), kde ztělesnil titulního antihrdinu. Poprvé v roli hlavní a poprvé se sžívá s postavou nadživotních rozměrů. A rozhodně ne naposledy. Film samotný se sice příliš nezdařil (a to lze říci vlastně o naprosté většině snímků s Gerardem Butlerem), přesto si protagonista vysloužil pozornost schopností zaujmout v ikonické úloze, prokázat své charisma, někdy hříšně svůdné, jindy ďábelsky odpudivé. Série nabídek na úlohy ve vizuálně lákavých akčních dobrodružstvích logicky musela následovat. Butler zvolil postkatastrofickou fantasy o souboji lidí s draky Království ohně (2002) nebo nikterak vydařené Lara Croft – Tomb Raider: Kolébka života (2003). A nepřekvapí, že byl dokonce dvakrát kandidátem na roli Jamese Bonda – poprvé v roce 2001 při plánovaném odchodu Pierce Brosnana na odpočinek (ten se však k roli ještě jednou vrátil a vznikl film Dnes neumírej, 2002), podruhé byl vážným konkurentem Daniela Craiga pro Casino Royale (2006).
„Drákulovského“ charismatu Gerarda Butlera si všimli i tvůrci filmového muzikálu Fantom opery (2004), když jej obsazovali do titulní úlohy znetvořeného, avšak mužně poutavého hrdiny, podmaňujícího si mladičkou operní divu Christiane (Emmy Rossumová). Zcela ideální volbou se ale nestal. Po pěvecké stránce jistě bylo Butlerovi málo co vytknout, herecky však zůstal pouze na půl cesty k posedlému šílenci.
Nejsilnější parketou Gerarda Butlera je nepochybě historické drama. Filmaři brzy odhalili, že to Butlerovi v kostýmu válečníka sluší náramně. Mohl za to především televizní snímek Attila (2001), v němž se skotský herec ujal ústřední role hunského válečníka, který si vysloužil vše říkající přízvisko Bič Boží. Přestože byl spíše rytířským štramákem než ukrutným vojevůdcem, své příznivce si takovýto Attila získat dokázal. Obdobně pak Butler pojal i svého univerzitního učitele Andrého, jenž spolu s kolegy „cestuje“ do francouzského středověku, ve sci-fi Proud času (2003) anebo legendárního bojovníka Beowulfa ve fantasy Beowulf: Král barbarů (2005). Výrazně přitvrdil až ve stylizované historické podívané 300: Bitva u Thermopyl (2006), když se představuje jako vůdce Sparťanů „kráčejících na smrt“ Leonidas. V jejich šlépějích zčásti kráčí i v dětském dobrodružství Zapomenutý ostrov (2008). Odlišným směrem se vydává až s melodramatem P. S. Miluji tě (2007), tentokrát je mužem moderního střihu. z úlohy chlapáka k zulíbání se ale nevymanil ani zde.
Gerard Butler to dokázal. Dnes už nemusí litovat, že se vzdal právnické dráhy. Svůj cíl prodrat se mezi hollywoodskou smetánku totiž naplnil bezezbytku. A to mu zatím v kariéře skutečně velká úloha zatím schází. Až přijde, Butler by se mohl prosadit třeba až naroveň Russella Crowea nebo Clivea Owena.
