Animovaný film Farma zvířat vznikl v roce 1954 podle stejnojmenné knižní předlohy George Orwella. Alegorická bajka odhalující fungování socialistických totalitních režimů se tak dočkala první dobové filmové adaptace.
Pan Jones vlastní velkou zvířecí farmu. Místo pilné práce a péče o svá zvířata však vysedává v hospodě a hospodářství jde od desíti k pěti, zvířata hladovějí a strádají. Jedné noci se všechna zvířata sejdou ve stodole a nejstarší z nich, prase jménem Major, ostatní povzbudí ke vzpouře proti svému pánovi. Zvířata pána vyženou, spálí vše, co je s ním spojovalo, a pod vedením prasat začnou hospodařit sami. Ukážou se jako dobří zemědělci, začnou se mít dobře, úroda je velká, každý přiloží ruce k dílu. Stanoví si pravidla, aby jejich společenství fungovalo bez problémů. Mezi ně patří například „čtyři nohy jsou dobré, dvě jsou špatné, všechna zvířata jsou si rovna, zvířata nebudou pít nikdy alkohol a spát v posteli“. Je otázkou, zda zvířata obstojí ve zkoušce rovnoprávného soužití a zda si dokážou být lepšími pány než jejich lidský předchůdce.
Při hodnocení technické kvality filmu musíme přihlédnout k době, kdy vznikl. Zpracování odpovídá tehdejší technologické úrovni animovaného filmu. Přesto nebo právě proto snímek oplývá s vybledlými začátky barevného celuloidu „kouzelnou“ dobovou atmosférou. I skrze klasické karikatury lidských tváří s červenými nosy od alkoholu nebo minimalistické mimické proměny ve tváři pašíka Napoleona na nás dýchne ovzduší padesátých let.
Animovaná adaptace jednoznačně opisuje a tvoří výtah z Orwellovy knižní předlohy. Zvířata toho příliš nenamluví, příběhem provází hlas vypravěče, který posouvá děj dopředu. Sedmdesát minut je tak akorát k zachycení těch nejpodstatnějších zobrazitelných rysů knihy.
Celá bajka je nepokrytou alegorií na socialistické totalitní režimy, a to především na ten stalinistický, s kterým se Orwell rozhodl vypořádat i v knize 1984. Díky brilantní satiře a nadsázce Orwellova díla se máme možnost zasmát, ale budiž to smích mrazivý, který zůstává divákovi na rtech v údivu, jak přesně se podařilo nešvary totality autorovi zkarikovat. Obžalobu krutého zacházení pod závojem spravedlivější a lepší společnosti dokonale vystihuje dnes notoricky známé heslo „zvířata jsou si rovna, některá jsou si však rovnější“. Animovaný prostor dodává předloze tu správnou lehkost, která Orwellovo beletristické dílo provází, a usnadňuje přístup k zobrazení jeho klíčových podobenství.
V animovaném filmu dnes není mnoho místa pro bajky založené na společenské satiře. Je zřejmé, že Farma zvířat není film určený pro děti, ale měl by se jim pouštět, aby nezblbly, až jim bude někdo vyprávět o světě, který se vůbec nepodobá tomu našemu a bude jim tvrdit něco o zemi, kde dnes již znamená zítra.
