Po romanci Iluzionista, jejímž titulním aktérem byl kouzelník, který se v dobách Rakouska-Uherska zamiloval do snoubenky hrubiánského následníka trůnu, přichází do českých kin další snímek, jehož zápletka je utkaná z magie, čar, iluzí – a bezpodmínečně i z lásky. Historický thriller s fantastickými prvky Dokonalý trik natočil jeden z nejtalentovanějších režisérů mladé generace Christopher Nolan (Memento, Batman začíná). Scénář vznikl podle deníkovou formou napsaného románu Nežádoucí efekt (1995), jehož autorem je britský spisovatel Christopher Priest.
Příběh, vyprávěný ve vzájemně propletených a chronologicky nelineárních flashbacích, se odehrává ve viktoriánském Londýně na přelomu 19. a 20. století. Jeho ústředními protagonisty jsou dva fiktivní a nestejně talentovaní iluzionisté (ztvárnili je Hugh Jackman a Christian Bale).
Bývalí kouzelničtí přátelé se změnili v konkurenty znesvářené na život a na smrt. Došlo k tomu kvůli tragické nehodě během společného vystoupení, při němž v skleněné nádrži s vodou utonula spoutaná manželka jednoho z nich. Zbytek svých životů oba muži zasvětí zarputile umanuté a „montecristovsky“ pomstychtivé touze odhalit triky svého rivala a zničit přímo na jevišti jeho uměleckou pověst. Nenávistná zaťatost posléze skončí smrtí jednoho z nich, ten druhý je díky podezřelým okolnostem obviněn z vraždy... Anebo je všechno úplně jinak?
Dokonalý trik stejně jako Iluzionista vychází z předpokladu, že již pouhá sugesce magických formulí spojená s působením nadpřirozených sil sama dokáže divákovu mysl obestřít závojem tajemna – a že publikum chce být klamáno. Snímek je – podobně jako každé kouzelnické představení od dob Harryho Houdiniho až po Davida Copperfielda – vystavěn na neustálém matení diváka. Není složen z jen efektních iluzí přioděných magickým kouzlem, celá jeho struktura je ekvivalentem kouzelnického triku.
Postava inženýra obstarávajícího technickou a mechanickou stránku magie (hraje ho Michael Caine) hned v úvodu vysvětluje, že každý kouzelnický trik je složen ze tří částí. První se nazývá „příslib“ (kouzelník divákům ukáže běžný předmět), v průběhu druhého dějství, jemuž se říká „zvrat“, mág dokáže s onou domněle obyčejnou věcí učinit cosi neobyčejného. Ale to ještě k úžasu publika nestačí, proto přichází nejtěžší část triku – „vrchol“, který musí publikum doslova oslnit a šokovat. Nolanův snímek je podle tohoto vzorce vystavěn místy s až otrockou důsledností. Paradoxně ale nefunguje právě ve své třetí, nejdůležitější části. Finále filmařského kouzlení je – ve snaze přijít s šokujícím „dokonalým trikem“ – přehnaně překombinované a místo očekávaného vrcholu se divák po dvou hodinách dočká spíše jen poněkud předvídatelného rozuzlení.
Film se podobá rafinovaně aranžovanému, ale přece jen trochu akademickému stylistickému cvičení a k jeho artistně chladnému vyznění částečně přispívají i klíčoví herečtí aktéři: šarmantní, výrazově ale limitovaný Hugh Jackman, a tentokrát překvapivě i cruisovsky odtažitý Christian Bale. Přitom obě postavy, vábené k sobě bezmála mozartovsko-salieriovským nenávistným obdivem, nejsou napsány černobíle. Není u nich předem dáno, ke komu se přikloní sympatie diváků (a zda se v průběhu rozvleklého příběhu nebudou přelévat ze strany na stranu). Ženu stojící mezi oběma soky ztvárnila Scarlett Johanssonová. Postavu přelétavé asistentky hraje především s vědomím svého pikantního sex appealu. Herecky nejcharismatičtější kreaci předvádí ve vedlejší roli zpěvák David Bowie, jenž s vemlouvavým šarmem ztvárnil technokratického „mága“ průkopnické éry elektrického věku – vynálezce Nikolu Teslu. (Tvůrci filmu postavou amerického fyzika chorvatského původu, jenž ve své laboratoři prováděl frankensteinovsky jiskřící pokusy, naznačují, že obsesivní rivalita neexistovala jen na poli iluzionistickém, ale i na poli vědeckém – svědčí o tom zmínka o utrhačské kampani vynálezce Edisona, s nímž se Tesla rozešel ve zlém.)
Dokonalý trik je poutavý „verneovský“ thriller, který ale mohl být mnohem vzrušivější, kdyby se jeho tvůrci více drželi jednoho ze základních pravidel magie, jež v roce 1887 stanovil kouzelník Harry Kellar. Ten zdůrazňoval, že „tajemství musí zůstat tajemstvím“. Avšak tvůrci Dokonalého triku se pokusili ve finále vytáhnout pomyslného králíka z klobouku, který by (v duchu filmů typu Šestý smysl) převrátil veškeré předchozí dění naruby. Podobný závěrečný zvrat v Iluzionistovi je ovšem – navzdory své vyspekulovanosti – přece jen méně přitažený za vlasy. V případě „zdvojeného“ finále filmu Dokonalý trik se Nolan uchýlil k vysvětlení nevysvětlitelného nepatřičně doslovnou, divácky průhlednou berličkou dvojí identity a trikem, který příběh ze sféry magie nemístně posouvá až do teritoria sci-fi.
