Animovaná dobrodružná komedie ze světa zvířat a lidí je situována do doby před zhruba 20 000 roky, kdy nastoupilo rozsáhlé zalednění severní polokoule. Humorný sled příhod se skrytým výchovným podtextem slouží především k pobavení malých diváků. Rodiče zas ocení vyspělou třírozměrnou animaci, která se může pyšnit v takovémto rozsahu poprvé zvládnutým nahodilým pohybem částic (sníh, voda, prach). Po výtvarné a animační stránce film jinak nepřekračuje běžné konvence. Rovněž samotný příběh nepřináší nic převratného, nejpůsobivější jsou vložené gagy se šavlozubou veverkou (v originále Scrat), rámující vlastní děj.
Šavlozubá veverka zavrtává žalud do ledu. Vzniklá prasklina ohrozí nejen ji, ale rozpoutá i postup mohutných ledovců. — Zalednění vyhání zvířata i pralidi na jih. Prostořeký lenochod Sid a mohutný mamut Manny naleznou opuštěné lidské dítě. Na Sidovo naléhání se je rozhodnou zachránit před šelmami a dopravit do bezpečí k putující skupině pralidí. Připojí se k nim šavlozubý tygr Diego, který dostal od vůdce smečky Sota úkol zavést skupinku s dítětem do pasti. Diego se však po společných prožitých útrapách, které stírají rozdílné názory, přidá k Sidovi a Mannymu. Nakonec se skupina zvířat s dobromyslným dítětem dostane na dohled k lidem...
Celovečerní filmy vytvořené počítačovou animací si získaly za poslední desetiletí značnou oblibu. Postupně však nehraje roli ani tak technická dokonalost (stává se samozřejmou), jako spíše vtipný námět a poutavý příběh. Z tohoto pohledu patří Doba ledová více k první generaci těchto filmů, neboť okouzluje především mimořádně působivou animací přírodních dějů (sněhové vločky v různé intenzitě sněžení, proudící voda, ledové bloky s realistickým zrcadlením, vířící mračna prachu apod.). Vlastní děj je velmi jednoduchý a vyhoví především nejmenším divákům. Je navíc zatížen značným množstvím dialogů.
Zvláštností snímku je první použití lenochoda jako postavy využité pro animovaný příběh. Tvůrčí licence zde byla velice pružná: lenochod je ve skutečnosti značně pomalé zvíře, pohybuje se téměř výhradně ve větvoví pralesních stromů a žije aktivně především v noci. Rozpustilý neposeda Sid (v jedné scéně např. surfuje po sněhových pláních) je tedy velmi vzdálen své biologické předloze. Působiví jsou šavlozubí tygři, jejichž hlavy výtvarníci mírně stylizovali do podoby dravých masek. Lidské postavy nejsou výtvarně řešeny plně realisticky, jak se o to v poslední době v nákladných animovaných filmech tvůrci často pokoušejí, ale mají podobu zobecněnou do typu.
Doba ledová pobaví (a díky své rozumné délce neunaví) malé diváky, kterým je svou jednoduchostí především určena. Dospělejší publikum zas zcela jistě okouzlí svou neodolatelnou komičností šavlozubá veverka; nejvíce prostoru má na začátku a na konci filmu.
