Ač by komornímu thrilleru s teenagerskými hrdiny slušela spíš skromnost (než srovnávání s legendárním filmem od Hitchcocka), vysloužila si Disturbia na své pouti po amerických kinech pověst nového Okna do dvora. Ostatně není divu – výchozí zápletka je téměř totožná. Hrdina, dlouhodobě uvězněný ve vlastním bytě, se snaží rozptýlit špehováním sousedů. Všelicos dalekohledem zahlédne a domnívá se, že byl svědkem vraždy. Tentokrát nejde ovšem o fotografa se zlomenou nohou, nýbrž o mládence Kalea odsouzeného k domácímu vězení za to, že dal ve škole profesorovi ránu pěstí. A místem děje nejsou newyorské činžáky, ale rodinné domky na poklidném předměstí.
Hlavní role osmnáctiletého Kalea se zhostil nový herecký objev Shia LaBeouf, který září také v bombastických Transformers (a objeví se ve čtvrtém Indiana Jonesovi). O jeho talentu svědčí již to, že v Disturbii dokáže udržet diváckou pozornost, ačkoliv téměř nezmizí z plátna. Většinu času se Kale zabývá zcela všedními činnostmi, jako je surfování po internetu, dohadování se s ovdovělou matkou (v podání matrixovské, zde ovšem zcela civilní Carrie-Anne Mossové), slídění v ledničce – a pochopitelně šmírování sousedů. Svůj dalekohled zamíří nejprve na atraktivní dceru nových sousedů z vedlejší vilky. Dívka Ashley (Sarah Roemerová) ho zaskočí tím, že zdaleka není tak nedostupná, jak napovídá její bezchybný zevnějšek. Stanou se z nich (spolu se šaškovským spolužákem Ronniem) spojenci při nadcházejícím pátrání.
Vzápětí totiž Kaleovu pozornost upoutá bizarní soused Turner (David Morse), který – jak se mladí detektivové domýšlejí – by mohl mít něco společného se zmizením pohřešované dívky. Turner vypadá deviantně již na první pohled. Chová se natolik podivně, že by Kale ani nemusel v jeho rozsvíceném okně zahlédnout siluetu (snad) vyděšené a (snad) prchající ženy, aby si jej ztotožnil s masovým vrahem, o němž se píše v novinách.
Scenáristé Disturbie nestaví hrdinům do cesty příliš mnoho překážek (tou hlavní je rozvíjející se vztah Kalea a Ashley, který odvádí jejich pozornost od „vyšetřování“). Pátrání běží překvapivě hladce a lineárně, jen tu a tam se necháme zmást nesprávně pochopenou indicií. Režisér D. J. Caruso má za sebou již kriminální thrillery Salton Sea a Zloděj životů. Dokáže stále znovu provokovat diváckou zvědavost (byť nám kromě Turnera nenabídne žádného jiného možného pachatele). V závěru však sofistikovanost voyeurského thrilleru náhle padne za oběť překotné akční scéně ve stylu teenagerských krvavých hororů.
Název Disturbia, již předem sugeruje znepokojivé podtóny zdánlivě idylického předměstí, ale ty se do atmosféry filmu kupodivu příliš nepromítly. Prostředí, kde se příběh odehrává, rozhodně neodkazuje ke stylu Lynchova Modrého sametu nebo Americké krásy, kde náznaky už předem dávají tušit bizarní úchylky a krvavé zločiny. Naopak: předměstí v Disturbii působí zcela civilně a jediným skutečně „disturbing“ prvkem jsou příjezdy policie, když Kale poruší své domácí vězení (a Turnerův zvyk permanentně stříhat už tak dokonalý trávník).
Jako lehčí thriller Disturbia určitě obstojí, i když se pro svou víceméně komorní sebeuzavřenost bude patrně lépe vyjímat na obrazovkách DVD. Ale ať už tak nebo tak, tuhnout krev žilách vám při ní určitě nebude.
