Sympatický americký herec Dennis Quaid si odbyl své hvězdné období v osmdesátých letech, v druhé polovině 90. let však jeho hvězda začala upadat. V posledních letech jsme jej mohli vidět v několika filmech. Do hlavní role ve svém katastrofickém snímku Den poté obsadil Quaida režisér Roland Emmerich.
Dennis Quaid se narodil 9. dubna 1954 v Texasu. Zájem o drama projevil už během střední školy a ve studiu herectví pokračoval i na univerzitě, kterou opustil ještě před jejím dokončením. Po jedné úspěšné školní hře se totiž rozhodl pro hereckou kariéru a odešel po vzoru svého staršího bratra Randyho do Hollywoodu. Jenže Randymu se začátek kariéry vydařil lépe než Dennisovi. Počáteční neúspěch Dennise od jeho snu neodradil. Ve filmu se poprvé objevil v akčním snímku Jonathana Demmeho Crazy Mama (1975); na první hlavní roli si musel počkat do roku 1979, kdy hrál ve snímku A co dál... S bratrem Randym se v následujícím roce setkal ve westernu Psanci. Definitivní průlom nastal až o tři roky později. Tehdy byl Dennis Quaid vybrán do jedné z hlavních rolí v snímku o historii amerického vesmírného programu Správní hoši, který natočil Philip Kaufman.
Po nevýrazných filmech (Čelisti III, Útěk ze sna) se Quaid objevil v sci-fi Wolfganga Petersena Můj nepřítel a vzápětí si zajistil popularitu rolí sympatického vědce, který se nechá zmenšit, aby mohl proniknout do cizího těla v sci-fi Vnitřní vesmír (1987) Zde se poprvé sešel s Meg Ryanovou, svou budoucí manželkou. Tentýž rok však pojal za ženu herečku P. J. Solesovou, jejich manželství vydrželo necelých pět let. Quaid se stal velkou hvězdou osmdesátých let, divačky okouzloval svým šarmem a patřil k nejpřitažlivějším hercům, kteří se na plátně v té době objevovali. Na konto si připsal snímky Podezřelý, Policie z New Orleans či thriller Hlásím svoji smrt, opět s Meg Ryanovou. V roce 1998 hrál hráče amerického fotbalu v dramatu Americký idol a následující rok mu přinesl jednu z jeho nejzajímavějších rolí, zpěváka Jerry Lee Lewise v biografii Great Balls of Fire!
Počátkem devadesátých let mu opět byla dopřána řada zajímavých rolí ve filmech Pohlednice z Hollywoodu, Wilder Napalm, Semtex Blues či Kost a kůže, který byl již třetí hereckou spoluprácí s Ryanovou. Jejich vzájemná náklonnost vedla u Quaida k rozvodu a sňatku s Meg Ryanovou. Záhy se stali nejsledovanějším manželským párem Hollywoodu, zájem médií ještě znásobilo narození syna. Dennis Quaid byl na vrcholu kariéry. Westernový žánr znovu okusil ve Wyatt Earpovi, kde si zahrál Doca Holidaye a s přehledem přehrál hlavní hvězdu filmu Kevina Costnera. Romantickou polohu si vyzkoušel v dramatu Síla lásky, kde ztvárnil nevěrného manžela vedle Julie Robertsové. Neohroženým dobrodruhem a lovcem draků se stal v pohádkovém Dračím srdci.
S příchodem druhé poloviny devadesátých let však začala Quaidova kariéra stagnovat. Začal se objevovat ve vedlejších rolích v nevýrazných filmech (Podoby lásky, Gang policajtů), jen sem tam si zahrál v nějakém hitu, kterým byl například příjemný rodinný snímek Past na rodiče. V jeho filmografii přibývaly snímky, v nichž měl jen menší role: stárnoucí hráč amerického fotbalu ve Stoneově netradičním sportovním snímku Vítězové a poražení či právník drogového bose v Sodenberghově Traffic – nadvláda gangů z roku 2000. V té době se začalo rozpadat jeho desetileté manželství s Meg Ryanovou (poté, co se v novinách objevily zvěsti o románku Ryanové s Russellem Crowem). V roce 2001 nakonec došlo k rozvodu.
Po delší době získal Quaid opět hlavní roli v dramatu Frekvence a ztvárnil hráče baseballu, který si splní sen a na jednu sezónu si zahraje nejvyšší ligu ve snímku Hráč. Jeho kariéru však nejlépe dokumentoval nepovedený film Večeře u přátel, určený pouze pro televizní obrazovky. K dalším rolím patřil manžel hlavní hrdinky odhalující v sobě homosexuální sklony ve stylovém dramatu Daleko do nebe, byl k vidění i ve válečním filmu Pevnost Alamo, jehož natáčení jako rodilý Texasan silně prožíval a splnil si tak velký sen, hrát ve filmu, který by rekonstruoval slavnou bitvu.
Dennis Quaid dokáže vdechnout život nejrůznějším postavám a jeho výkony jsou vždy velmi přesvědčivé a sympatické. Navíc okouzluje svým šarmem.Nejlépe jej vystihuje jedna hláška z Pasti na rodiče, kterou pronese hlavní protagonistka: „Z jeho úsměvu se ženám podlamují kolena“. Takový je Dennis Quaid, herec, který si vždy dokáže diváky získat vizáží milého chlapíka od vedle. Jeho obyčejnost, sympatický zevnějšek a přirozený herecký talent, v němž není ani trocha okázalosti, z něj dokázal udělat hvězdu stříbrného plátna. Nikdy však nebyl hollywoodskou megastar, ačkoliv již dvacet let odvádí spolehlivé výkony v nejrůznějších filmech. Překonal i svého bratra Randyho Quaida, který hraje pouze v televizi nebo se objevuje jen v malých rolích v celovečerních filmech. Dennis Quaid se nevěnuje jen herectví, jeho další velkou vášní je hudba; má dokonce vlastní skupinu Dennis Quaid and the Sharks a v osmdesátých letech napsal písně pro několik filmů.
Zkušený režisér Roland Emmerich, který rád obsazuje do svých snímků bývalé herecké hvězdy, mu dal druhou šanci dostat se opět na vrchol. V katastrofickém snímku Den poté Quaid hraje vědce, jenž musí zachránit svět i svého syna v nastávající nové době ledové. Vedle toho se objevuje i v dalším ústředním partu v akčním dramatu Let Fénixe. Dennis Quaid v nich hned dvakrát potvrdil, že dovede s přehledem zvládnout hlavní roli a vtáhnout diváky do děje. Další příležitost uplatnit svůj talent dostal sympatický čerstvý padesátník v hořké komedii V dobré společnosti. Velkého akčního hrdinu ztělesnil Quaid na stará kolena v thrilleru Úhel pohledu; představuje zde člena prezidentské ochranky Thomase Barnese, jenž se postaví proti teroristickému spiknutí.
