Britský herec David Thewlis je pro svou vysokou štíhlou postavu a nezaměnitelnou posmutnělou vizáž přímo předurčen pro úlohy antihrdinů. Představuje se v rolích mužů bohorovně procházejících životem (tulák Johnny v dramatu Nahý, 1993), anebo osudově podléhajících svým touhám (básník Paul Verlaine v životopisném dramatu Úplné zatmění, 1995). Příležitost proslavit v nejmladší divácké generaci nepromarnil a přijal úlohu sympatického kouzelníka Remuse Lupina v dobrodružné fantasy Harry Potter a vězeň z Azkabanu (2004).

David Thewlis se narodil jako David Wheeler 20. března 1963 ve městě Blackpool (severozápadní Anglie). Umělecky nadaný David v dětství koketoval se spisovatelstvím a básnířstvím, aby jako teenager podlehl metalové muzice (byl kytaristou skupiny Door 66). Právě díky své vášni pro hudbu se Thewlis dostal ke studiu na londýnské Guildhall School of Music and Drama (absolvoval zde v roce 1985), nakonec se mu však měl stát osudem druhý z hlavních oborů studia. Herectví se posléze vyučil jako člen slavných divadelních souborů jako The Barbiton, Royal Court či Old Vic, zatímco na živobytí si přivydělával účinkováním v reklamách a epizodními rolemi televizními (sitcomy Valentine Park, 1985; Only Fools and Horses, 1985 či fantastická minisérie The Singing Detective, 1986). Na filmová plátna se výrazně prosadil už v road movie Vroom (1988) o dvou kamarádech (Thewlis, Clive Owen) vydávajících se na cestu za dobrodružstvím, ale i o rok později hlavní úlohou v sugestivním dramatu Resurrected. Příběh podle skutečných událostí vyprávěl o pouti britského vojáka, kterého armádní mašinérie zapomněla na Falklandech.

Celosvětové proslulosti se Davidu Thewlisovi dostalo díky jedinému režisérovi, Miku Leighovi. Nekonvenční autor obsadil Thewlise již v roce 1987 do své hořké televizní komedie The Short and Curlies a našel pro něj menší roli i v rodinné tragikomedii Život je sladký (1990), klíčovým snímkem Thewlisovy kariéry se však stalo až podobenství o sobeckosti a odcizenosti velkoměsta Nahý (1993). Thewlisův bezdomovec Johnny, prchající před rodinou ženy, kterou znásilnil, byl přímo zosobněním cynickosti moderní společnosti a svému představiteli přinesl několik významných ocenění od poroty filmového festivalu v Cannes či Společnosti newyorských filmových kritiků. Obdobně znepokojivou postavou byl i povýšený homosexuální pasák James Jackson v detektivním snímku Hlavní podezřelý III – Divné chutě (1993). A sérii výrazných postav završil v dramatu Úplné zatmění (1995), které se věnovalo turbulentnímu a skandálnímu vztahu dvou prokletých básníků, Paula Verlaina (Thewlis) a Arthura Rimbauda (Leonardo DiCaprio). Obětí je však tentokrát Thewlisův Verlaine, jenž je devastován vášní k mladičkému kumpánovi. Navázal-li v letech následujících alespoň částečně na své úspěchy, pak snad jako podivínský klavírista Jason Kinsky, oddaně milující svou černošskou hospodyni (Thandie Newtonová) v dramatu Bernarda Bertolucciho Obležení (1998) anebo jako mafiánský kápo Freddie Hays v krimithrilleru s Paulem Bettanym Nejlepší gangster (2000).

Jako červená nit se táhnou filmografií Davida Thewlise výrazné úlohy v historických látkách, přestože se obvykle jedná o role vedlejší, nic to nemění na síle Thewlisova hereckého podání. Patří k nim kvaker a lékař John Pearce, kritizující prostopášný život svého přítele Merivela (Robert Downey Jr.) v dramatu Čas smyslnosti (1995), či horolezec Peter Aufschnaiter v životopisném dramatu Sedm let v Tiberu (1997). V poslední době pak byl coby hospitálský mnich jedním z mála světlých bodů v historickém velkofilmu Království nebeské (2005). V romantickém dramatu Terrence Malicka Nový svět (2005), věnovaném mořeplavci Johnu Smithovi (Colin Farrell), se představil v úloze námořního kapitána Edwarda Wingfielda.

Nehrdinské vzezření brání Davidu Thewlisovi stát se mezinárodní hvězdou, pokud už si jej snad hollywoodští filmaři zvolí do svého snímku, s velkou pravděpodobností se bude jednat o klasického nelítostného padoucha (despotický král Eilon v rytířském fantasy Dračí srdce, 1996; podlý archeolog Crabb ve fantastické minisérii Dinotopie, 2002) či přehnaně ambiciózní vědátor, který sám doplatí na to, že riskoval životy druhých (sci-fi Timeline – proud času, 2003). Anebo aspoň o neškodného podivína (drobná rolička v komedií bratří Coenů Big Lebowski, 1998, i ústřední hrdina černé krimikomedie Divorcing Jack, 1998). Příležitost v úloze hlavní dostal Thewlis vlastně jenom jednou, když ztělesnil trosečníka Edwarda Douglase, který ve zmodernizované sci-fi podle H. G. Wellse Ostrov Dr. Moreau (1996) odhaluje pravdu o komunitě podivných stvoření. Tuctový scénář a nudné zpracování však odsoudilo snímek k propadu.

O proslulost mohl Thwelis s úspěchem usilovat až v roce 2004 jako čaroděj-učitel Remus Lupin v dobrodružném fantasy Harry Potter a vězeň z Azkabanu. Představuje se také v pátém dílu potterovské série Harry Potter a Fénixův řád (2007). Úlohami, které těží z nově nabytého věhlasu a svému představiteli umožňuje snad pouze přivýdělek, je Thewlisův podezřívavý detektiv Roy Washburn v mizerném pokračování kdysi stylového erotického thrilleru Základní instinkt 2 (2006), ale i hrdina hororu Satan přichází (2006).

Návrat k psychologickému herectví se mu nabízí v dramatu Chlapec v pruhovaném pyžamu (2008) - a Thewlis jako zlu propadající koncentrační kápo uspěl.

Všestranně talentovaný David Thewlis se také už dvakrát pokusil prosadit za kamerou, krátký autorský snímek Hello Hello Hello (1995) následovala tragikomedie Cheeky (2003), ve které sám režisér ztělesnil ovdovělého muže, jenž zamíří do populární televizní soutěže.