Judith Olivia Denchová se narodila 9. prosince 1934 v anglickém Yorku, kde také chodila do školy. Studovala na Central School of Speech and Drama v Londýně¹). Začátky její kariéry jsou svázány s divadlem. Debutovala v roce 1957 jako Ofélie v Hamletovi produkovaném Liverpoolskou společností OldVic Company. Zde hrála i v dalších klasických titulech: Jindřich V., Jak je důležité míti Filipa, Večer tříkrálový, Sen noci svatojanské, Romeo a Julie… Spolupráce s Nottingham Playhouse ji zavedla na turné po Západní Africe. V roce 1961 ji angažovala Royal Shakespeare Company, kde získala cenu SWET pro nejlepší herečku. Absolvovala dvě turné, po Japonsku a Austrálii.
Ve filmu se poprvé se objevila ve Třetím tajemství (The Third Secret) v roce 1964. V následujících letech pak přibyly další: A Study in Terror, Four in The Morning, He Who Rides A Tiger. V roce 1966 se objevila ve svých prvních dvou televizních seriálech (The days to Come a Talking to Stranger). Následovalo mnoho dalších, za zmínku stojí postava Laury v seriálu A Fine Romace, kde jí byl partnerem manžel Michael Williams. Za Lauru získala cenu BAFTA pro nejlepší televizní herečku.
V roce 1971 se provdala za herce Michaela Williamse, se kterým má dceru Finty (stala se z ní také herečka). Jejich manželství trvalo až do roku 2001, kdy Michael Williams podlehl rakovině. Filmová kariéra Denchové se naplno rozvinula v osmdesátých a devadesátých letech.
Kromě filmů, které se v českých kinech objevily (viz filmografie), připomínáme z její bohaté filmografie tituly: Ladies in Lavender (2004) s Maggie Smithovou; v Jak je důležité míti Filipa (2002) hrála Lady Bracknellovou; v historickém dramatu Paní Brownová (1997) představovala královnu Viktorii, která se zamiluje do svého poddaného; hrála Lenku v Jindřichu V. (1989); ve filmech Jack & Sarah (1994), A Handful of Dust (1988), Mrs. Beaver (1987), 84 Charing Cross Road (1987), Nora Doel (1986), Pokoj s vyhlídkou (1986). V roce 2000 namluvila komentář k dokumentu o záchraně židovských dětí za druhé světové války Into the Arms of Strangers: Stories of the Kindertransport.
Jako režisérka²) se představila v roce 1989 televizní inscenací divadelní hry Ohlédni se v hněvu s Kennethem Branaghem a Emmou Thompsonovou. Režírovala také Mnoho povyku pro nic a Macbetha v Central School; Romea a Julii v Regent's Park Theatre.
Velmi úspěšný byl televizní seriál Jak mijí čas (As Times Goes By) s Geoffrey Palmerem, kde ztvárnila Jean Pargeterovou, upovídanou, plnou humoru, schopnou a milujíci svoji rodinu. Vydržel od roku 1993 až do roku 2002 a stále reprízuje. Je tak populární, že v roce 2005 Denchová a Palmer dotočili dva nové díly.
Rozsah jejího hereckého rejstříku jí dovoluje hrát role tak různé jako je chladná, uzavřená královna Viktorie a potom nejistá, osamělá vdova s dobrými úmysly v Show začíná. Vždy je věrohodná. Neodmítá ani malé role, ani komentáře k filmům, dokonce namluvila pro film U nás na farmě krávu. Je skromná, pracuje dlouho a vytrvale, ráda jí, neodpírá si šampaňské a moc ráda nakupuje. Má smysl pro humor. Skvělá kamarádka, což může potvrdit jiná velká dáma britského filmu Maggie Smithová. Začínaly spolu v divadle, dělily se o šatnu, často spolu hrály. Opět se sešly v Dámách v levandulovém (Ladies in Lavender) a pořád se mají rády!
Judi Denchová se účastní nejrůznějších charitativních akcí, například One Knight Only, což bylo představeni v Royal Theater na pomoc charitě Asijské Tsunami, nebo dražby podepsaných plyšových medvídků na eBay, jejichž výtěžek šel na konto Idaho Black Bear Rehabilitation Center, které pomáhá zachránit medvědí mláďata.
Čeští diváci Judi Denchovou nedávno mohli vidět ve filmu Pýcha a předsudek a anebo v psychologickém dramatu Zápisky o skandálu, kde se objeví jako staropanenská učitelka Barbara Covettová svářící se s mladší kolegyní v podání Cate Blanchettové, a také v Casinu Royale a v Quantum of Solace, v roli Bondovy šéfky M.
Je držitelkou mnohých cen, akademických i uměleckých. V roce 1970 obdržela Řád britského impéria a v roce 1988 byla jmenována Dámou britského impéria. Získala čestné doktoráty univerzit. Oscara dostala v roce 2001 za roli královny Alžběty v Zamilovaném Shakespearovi. Paní Brownová jí vynesla, opět za královskou roli, tentokrát královny Viktorie, Zlatý Globus, získala 9 cen BAFTA. Patří k herečkám, které dávají příležitost i novým režisérům a mladým kolegům a kolegyním. A přesto, že Dame Denchová už není mladá kráska, její kouzlo a umění lety nepohaslo a nemá o pracovní nabídky nouzi.
Pozn. 1) – Nicméně v rozhovoru pro ABC Denchová prohlásila, že její kariéra začala v pěti letech, kdy byla obsazena do role šneka ve školní hře. Pak chtěla být divadelním architektem, ale její bratr Jeffrey jí to rozmluvil.
Pozn. 2) – V rozhovoru s Jenelle Rileyovou (Backstage.com) Denchová řekla: Dělám ráda různé věci. Režírovala jsem, ale už to znovu neudělám. Je to trochu osamělé a všichni jsou proti vám. Když děláte film, ať už režírujete nebo hrajete, nesmíte se nudit. O naší profesi bylo řečeno, že je to jediná profese na světě, kde děláte úplně stejnou věc každý večer a předstíráte, že to děláte poprvé. To je směné, že ano? Může to být těžké udržet si tu čerstvost. Jednou, během Komedie omylů ve Stratfordu, jsme se všichni cítili dost lhostejní na odpoledním představení. A já jsem řekla: „Je tam jedna paní v modrém kabátě, ve druhé nebo třetí řadě, opravdu ji to zajímá, až se naklání dopředu. Udělejme to pro ni.“ A ona o přestávce odešla. Pochopila jsem, že se nakláněla protože usnula.
