Patřil k největším talentům mezi černošskými herci, naděje do něj vkládané navíc potvrdil ziskem Oscara za úlohu temperamentního fotbalisty Roda Tidwella v komedii ze sportovního prostředí Jerry Maguire (1996). V letech následujících ale svou kariéru utopil v tuctových bláznivých komediích jako Plnou parou vzad! nebo Sněžní psi (oba 2002).

Cuba Gooding získal přízvisko Junior coby syn stejnojmenného soulového a R&B zpěváka, jenž působil ve skupině The Main Ingredient (prý se v sedmdesátých letech proslavila hitem Everybody Plays The Fool). Gooding mladší se narodil 2. ledna 1968 v newyorském Bronxu, vyrůstal ale v Los Angeles. Později, v počátcích své herecké kariéry na tyto životní zkušenosti navázal, když s železnou pravidelností střídal hrdiny pocházející ze dvou největších amerických měst. Na rané dětství vzpomíná jako na žití ve zlaté klícce, ale pamatuje taky časy hubené. To když otcova popularita klesla ke dnu a když se manželství jeho rodičů rozpadlo a Cuba společně s matkou Shirley a bratrem Omarem přespával kupříkladu v autě.

Začínal jako tanečník: spolu s přáteli založil trio Majestic Vision Breakdancers. V polovině osmdesátých let pak působil v ansámblech zpěváků Lionela Ritchieho a Pauly Abdulové a účinkoval také v závěrečném ceremoniálu olympijských her 1984 v Los Angeles. S herectvím si začal v kriminálních sériích Poldové z Hill Street (1986-87), Jake a Tlusťoch (1987) a Mancuso, FBI (1990). Do New Yorku se vrátil díky „školnímu“ seriálu The Bronx Zoo (1987), ale taky díky filmovému debutu – mihl se komedií Eddieho Murphyho Cesta do Ameriky (1988). Snad právě tento dluh dnes Murphymu splácí v jeho pokusu o bláznivou komedii Norbit (2007); jenom tak pro sebe získal snad vůbec nejhorší úlohu své kariéry – natolik špatně je jeho hajzlík Deion napsán, ale taky zahrán.

Ale vraťme se do šťastnějších časů. Prvních uznání se Goodingovi dostalo za syrové drama Johna Singletona Chlapci ze sousedství (1991). Jedna z prvních a zároveň nejlepších sond do života v losangeleském ghettu South Central dopomohla k zářným kariérám rovněž Laurenci Fishburnovi nebo Ice Cubeovi. Gooding se představuje coby divočící mladíček Tré, který však vyrůstá pod přísným dohledem otcovým (Fishburne) a který se díky tomu vyhne členství v pouličním gangu.

Mužný, přitom však veskrze sympatický Cuba Gooding Jr. brzy objevil svůj největší potenciál, když se začlenil mezi výrazné „propagátory“ afroamerické komunity. Často jsme ho vídali v rolích armádních hrdinů; v historických dramatech se prezentuje jako nezlomný průkopník a vzor pro své „bratry“. A tak jsme Goodinga v jeho nejslavnějším období našli v životopisném dramatu Ten nejlepší (2000), věnovaném prvnímu černošskému armádnímu potápěči Carlu Brashearovi. Následoval sladkobolný velkofilm Pearl Harbor (2001) a v něm (rovněž reálná) postava kuchtíka Dorise Millera, jenž se chápe zbraně a sestřeluje jedno z japonských letadel. Oběma Gooding propůjčuje kamennou tvář odhodlaných mužů, kteří jsou schopni překonat veškeré ústrky. A že jich na své cestě zažívají požehnaně. Už v průběhu devadesátých let ale Goodinga nacházíme v neméně schematických úlohách – třeba ve vojenském soudním dramatu Pár správných chlapů (1992) anebo v televizních Letcích z Tuskegee (1995) o černošských stíhačích, kteří zasáhli do bojů druhé světové války.

Aby toho nebylo málo, Gooding hrával správňáky snad ve všech žánrech: od (rádoby) sociálních dramat (boxer Abraham v Gladiátorovi, 1992; Eddie ve Ztraceném Izaiášovi, 1995) až po science fiction (vůdce rebelů s výmluvným jménem Torch ve futuristickém Úsvitu, 1993; epidemiolog-zelenáč ve Smrtící epidemii, 1995). Snad nejlépe se Gooding s touto polohou srovnal v psychologickém dramatu Instinkt (1999), na jehož působivosti měl výrazný podíl jeho herecký protějšek Anthony Hopkins. Gooding se zde ujímá úlohy ctižádostivého psychologa Caldera, který by rád „udělal kariéru“ analýzou mysli zdánlivě šíleného vraha (Hopkins). Ve souboji slov však brzy začíná mít navrch ten méně společensky přijatelný z obou mužů…

My si ale Cubu Goodinga Jr. spojujeme především s komediálním žánrem – může za to jeho aktuální herecké směřování, ale hlavně jeho nejvýraznější herecké výkony. Pro komedii ho objevil western Bleskový Jack (1994), kde ztělesnil němého příručího, jež zamíří na dráhu pistolníka. O charakteru této postavy však asi nejlépe svědčí, že byla původně určena pro psího herce. Ale už o dva roky později narychlo nahradil Damona Wayanse v úloze druhořadého fotbalisty Roda v romanticko-sportovní komedii Jerry Maguire (1996) – svým extravagantním, bezmála egomaniakálním výkonem upoutal pozornost slovutné Akademie a vysloužil si Oscara. Vzápětí svou pověst podpořil jako homosexuální umělecký agent Frank v hořké romanci Lepší už to nebude (1997). Goodingovy střety s Nicholsonovým misantropem Melvinem patřily mezi nejzábavnějšího momenty v tomto vydařeném snímku.

Obdobně nápadité komedie se ale dnes Goodingovi bohužel vyhýbají. Namísto toho se objevuje v přitroublých bláznivých komediích, jež nemají valnou naději na zápis do filmové historie. Všechny mívají stejné schéma – zhýčkaný mladík vstupuje na stezku, jež ho nasměruje k těm pravým hodnotám. A všechny disponují patřičně prvoplánovým humorem. Asi nejhůře Gooding dopadl v Plnou parou vzad! (2002) jako nadržený Jerry, který se hnutím osudu ocitl na lodi plné gayů. Disneyovská moralitka Sněžní psi (2002) činí z Goodinga zubaře Teda, jenž má za povinnost zúčastnit se závodů psích spřežení; v hudební komedii Pokušení (2003) je hochštaperem Darrinem, vracejícím se do rodného maloměsta. Při jejich sledování jsme mohli jen nostalgicky vzpomínat na jeho nenáviděného rozhodčího Owena, honícího se za pokladem: v přehršli gagů Milionového závodu (2001) se na ty méně vyvedené celkem snadno zapomnělo. Pomyslné dno pak představuje už zmiňované setkání s Eddiem Murphym v nevkusné taškařici Norbit (2007). Právě Murphyho nyní Gooding nahrazuje v pokračování Bláznivé školky, jež nese název Daddy Day Camp (2007).

Také jednorázové pokusy o návrat na dráhu seriozního herce dopadají rozpačitě. Nejvíce si Gooding sliboval od úlohy mentálně postiženého mladíka, který se ocitá pod ochrannými křídly středoškolského trenéra (Ed Harris). Srdceryvné melodrama Radio (2003) ale původní vysoká očekávání nenaplňovalo. V brutálním policejním dramatu Špína (2005) pak kráčel ve stopách Denzela Washingtona a jeho výkonu ve snímku Training Day – také Gooding ztělesňuje okoralého detektiva, jenž si tu a tam zadá s podsvětím. Po Washingtonově boku si posléze zahrál v krimidramatu Americký gangster (2007); představoval drogového dealera Barnese.

Dnes se kariéra Cuby Goodinga Jr. nachází hluboko jako už dlouho ne. Dveře do hereckého suterénu v podobě žánrových béček jsou nebezpečně blízko. Stačí jen zaklepat... Nastal nejvyšší čas, aby Gooding přišel s nějakým zázračným comebackem. S ohledem na to, že se nedávno zařekl, že už nebude pokoušet štěstí s dalšími komediemi, se možná opravdu blýská na lepší časy.