Režisér a scenárista Kevin Smith, mistr přisprostlého humoru, se vrací ke svým počátkům a navazuje na svůj třináct let starý debut Clerks (známý též pod názvy Mladí muži za pultem a Podvodníci z New Jersey). Důkazem toho, že je svému humoru a žánru dlouhodobě věrný, svědčí už šestá účast dvou ze Smithových oblíbených hrdinů, flákačů a drogových dealerů Jaye a Mlčelnivého Boba.
Jak už ale bývá u Smithe zvykem, užvaněný Jay (Jason Mewes) a jeho nerozlučný kámoš, který není pro nic za nic přezdívaný Mlčelnivý, Bob (režisér Kevin Smith osobně) rozhodně nestojí v centru dění, ale naopak jen tu a tam přispějí nějakou sproťárničkou, popřípadě lumpárnou. Hlavní roli mají sehrát jiní staří známí, prodavači ve večerce Quick Stop, seriozní Dante Hicks (Brian O'Halloran) a jeho věčně kverulující a nezodpovědný kámoš Randal Graves (Jeff Anderson). Právě Randalovou péčí se z prodavačů ve večerce stávají nezaměstnaní. Takže jedna rada: kávovar se vyplatí vypínat. Protože když potom vyhoříte, těžko se pak můžete divit. A na teroristy to taky nehodíte.
Pár měsíců nato nacházíme Randala s Dantem coby prodavače ve fast foodu jménem Mooby’s. Dante je dnes v práci naposled. A pak už dá vale celému slavnému New Jersey. Už má dávno sbaleno a jeho rozhodná snoubenka Emma (Jennifer Schwalbach Smithová) ho hodlá odvelet ke svým rodičům na Floridu. Ještě předtím ale Dante prožije jednu obyčejně neobyčejnou šichtu, kterou doprovází Randal se svými tradičními kousky jako urážení rasově pestrého spektra zákazníků, spekulování nad sexuálními praktikami a vtipkování na účet mladičkého kolegy Eliase (Trevor Fehrman). Na návštěvu zavítá i zhnusený zákazník (režisérův kamarád Ben Affleck), Danteho a Randala si přijde vychutnat jejich někdejší neoblíbený spolužák, toho času internetový milionář Lance Dowds (Jason Lee). Kartami zamíchá i sympatická vedoucí Becky (Rosario Dawsonová), s níž se Dante před několika týdny spustil. A všechno to vyvrcholí při rozlučkovém večírku, pro který si Randal na Danteho přichystá skutečnou lahůdku…
Jen málokdo asi od Mužů za pultem očekává upřímnou kritiku macdonaldové kultury, jako to právě činí jiný nezávislý snímek Fast Food Nation. Ale možná tato komedie přivede publikum obecné a dopředu neinformované k ještě důslednějšímu odmítnutí jedné ze stránek amerického způsobu života. „Poetika“ snímků Kevina Smithe má totiž jenom úzkou skupinku (nekritických) obdivovatelů, ti ostatní pak asi nebudou mít daleko k absolutnímu odsudku. Nutno dodat, že autor tohoto textu je celkem ochoten se Smithovu humoru smát a řadí se tím spíš k divákům z první kategorie.
Hrdinové své publikum nezklamou a spustí kaskádu hlášek na oblíbená témata, tedy sex a popkultura. Zejména žvanivý Randal neváhá prezentovat mnohé ze svých obskurních názorů na cokoli. Jako už poněkolikáté je Smith vulgární, a přitom stále ještě zůstává vtipný. Místy dokonce nezřízeně vtipný. Důkazem obojího je vrcholná scéna rozlučkového večírku, která je nevídaně oplzlá, a přitom jsou kaskády nechutností suverénně přebity salvami smíchu.
Co opět nesmí ve Smithově filmu scházet, to je propracovaný systém odkazů, citací, nápověd a upozornění pro zasvěcené. Někdy jsou takovými zasvěcenci miliony diváků, jindy zase jen režisérova rodina nebo kamarádi. A tak třeba postava Eliase nese jméno českého hokejisty týmu New Jersey Devils Patrika Eliáše, Smithova to velkého oblíbence. Nejčastěji se ale snímek vztahuje k ikonám popkultury. Taková slovní přestřelka mezi hvězdněválečným staromilcem Randalem a dvěma fanoušky Pána prstenů film doslova rozsvítí.
Snad jedinou z novot, které Muži za pultem do světa Smithových komedií přinášejí, je „dospělácká“ sentimentalita. Ta ale byla bytostně spjata už s předchozím Smithovým filmem, tragikomedií Táta na plný úvazek (2004). Smithovi hrdinové dosáhli Kristových let a jejich bytí prochází tomu odpovídající proměnou. Sice nenaplnili ani ta nejnižších ze svých životních očekávání, to jim ale nakonec nebrání vyznat si vzájemnou lásku a najít ve vztahu ke kamarádům spokojenost.
Druh humoru, který Kevin Smith používá ve svých filmech, stále ještě ku zasmání je, ale už se pomalinku stává vyčpělým. Nepotřebnost snímku naznačuje i legenda o jeho zrodu: nevznikal z nějakého tvůrčího přetlaku, ale jako Smithův dárek příteli Mewesovi k úspěšnému zdolání protidrogového léčení. Už i samotný Smith se asi cítí být unaven upovídanými komediemi, plnými geeků a nerdů, kteří se utápějí v tlachání, ale pro život jsou naprosto nevhodní. Jeho příští snímek totiž zamíří do žánru hororu. A je dobře, že se Smith loučí dnes, kdy je se svými Clerks: Muži za pultem jenom malý kousek za zenitem. Příště by taky mohl následovat pád na samotné dno.
