Každý film, ve kterém by se Arnold Schwarzenegger předváděl jako turecký princ a Kathy Batesová hrála královnu Viktorii, by jistě působil velmi zábavně. Hravost, kterou nová verze Cesty kolem světa za osmdesát dní obsahuje, vyvěrá nejen z obsazení, v němž mají své cameo John Cleese, Macy Gray a Richard Branson jako pilot horkovzdušného balonu. Film obsahuje spoustu různorodých vizuálních gagů (vrcholících scénou v pařížské umělecké galerii během výstavy impresionistů), některé účelně ztřeštěné nápady a řadu kouzelně animovaných proměn během cesty.
Uprostřed toho všeho se odehrávají žertovné mezihry mezi Steve Cooganem, jakožto excentrickým vynálezcem Phileasem Foggem, a vždy životem překypujícím Jackie Chanem, který je sluhou Passepartoutem. Ale přes všechen svůj hojný šarm a roztodivnost, toto převyprávění klasického příběhu z pera Julese Verna nikdy nerozproudí krev a nevyloudí na tváři víc než občasný úsměv.
Film vznikl v nezávislé produkci Walden Media se záměrem navrátit do filmového průmyslu tradiční rodinné hodnoty. 80 dní je užitečnou porcí dobrodružství, které se obrací zpět do mnohem nevinnější epochy. Není zde například nic z hrubé a cynické podnikatelské vypočítavosti, která proniká dětské pohádky jako Shrek 2. To, co zde vidíme, je samá sladkost a svěžest, což ale pravděpodobně může, pokud se věci znalého a náročného mladého publika týče, vést k pocitu nudy.
Steve Coogan ve svém prvním velkorozpočtovém filmu odvádí kvalitní práci. Vnáší svůj přirozený vtip a komické způsoby do role, v níž se „zabydlel“ ve verzi z roku 1956 David Niven. Jeho nenápadný styl je v ostrém kontrastu k Chanovi, který vkládá spoustu energie a jejích projevů do řady akrobatických bojových sekvencí.
Ačkoliv mnoho původních prvků příběhu zůstalo, je zde nevyhnutelně několik změn, z nichž nejvýznamnější je přítomnost Jackieho Chana jehož, východoasijský původ byl zapracován do děje. Po krádeži nefritové sochy Buddhy z Anglické banky s úmyslem vrátit ji do jejího pravého domova v Číně, je Lau Xing (Chan) honěn policí a unikne přes zeď, za níž se nacházejí pozemky Foggova londýnského obydlí, právě v okamžiku, když tento vynálezce potřebuje nového pokusného králíka pro své experimenty. Po Foggově podmínce, že najímá pouze francouzské sluhy, se Xing spěšně překřtí na Passepartouta, a získá práci.
Xing stačí sotva poznat, co nová práce obnáší. Foggova vleklá pře s Lordem Kelvinem (Jim Broadbent), vůdčí osobností Královské akademie věd, vede k smělé sázce, že Fogg objede zeměkouli za pouhých osmdesát dní. A tak se začíná jejich dobrodružství, které je zavede do tak exotických míst, jakými jsou Paříž (kde přiberou senzací chtivou umělkyni Monique La Roche, hranou Cécile de France), Indie, Čína a San Francisko.
Režisér Frank Coraci (The Wedding Singer) kupí věci a události v rychlém sledu, ve stylu Foggova spěšného putování. Pohledné scenerie, pestrá výprava a zdobné kostýmy, to vše přispívá k barvitosti filmu. Angažování Jackieho Chana poskytlo sice spoustu příležitostí k jeho typickým akcím, ve spojitosti s nezbytnými leč pomatenými zápletkami, včetně onoho nefritového Buddhy, to však odvádí pozornost od hlavního cíle cesty. S blížícím se koncem se vtírá pocit, že místo neohroženého dobrodružství nám byla předložena spíše brožura cestovní kanceláře.
