Casanova už byl ve filmu jak příliš mladý, tak starý, v rozkvětu i na pokraji sil. Komplikace, které ho – v reinkarnaci ztepilého Heatha Ledgera – potkávají díky studiím Walta Disneye a režisérovi Lassemu Hallströmovi tentokrát, jsou na jednu stranu jen o málo méně lišácké, na druhou jde však od začátku do konce o kousek pro rozmarné pozdní odpoledne a žádnou sondu, nebo reflexi.
Benátky jsou opojnou lokací pro milostná dobrodružství i dnes, natožpak v polovině 18.století. A Hallström měl vždycky sklon k romantismu. Vsadím se, že oku lahodící kulisu by dokázal vytlačit i z Jižního města. Jak se dozvíme hned v úvodu, předmětem vyprávění Casanovy je historka, o které až dosud nepadla nikde zmínka: Casanova (Heath Ledger) se ocitá v Benátkách a přes jeho mládí ho tu pověst předchází mílovými kroky. Hrdina je svým způsobem takovým tehdejším Batmanem – všichni o něm vědí ale jeho skutečnou tvář spatřil málokdo. Casanova je na seznamu snů mnoha mladých dam i na seznamu hledaných inkvizicí. Z ložnic těch prvních a s jejich pomocí prchá před těmi druhými přes benátské střechy seč mu síly stačí, ale před žíznivými drápy církve jej dokáže zachránit až sám benátský dóže (Tim McInnerny). Nicméně i on, ač dobrodruhův příznivce, Casanovu důrazně pobídne, aby si rychle našel manželku. Hrdina se rozhodne pro Victorii (Natalie Dormerová), které se ovšem dvoří také nesmělý Giovanni (Charlie Cox).
Ten se o Casanovovi dozví a promptně jej vyzve na souboj. Casanova se šavlovat nechce, Giovanni ano, ale nakonec se šavluje Casanova a Giovanni ne. Aby zabránila ostudě, zastoupí jej v převlečení jeho starší sestra Francesca (Sienna Millerová), krásná žena, schopná šermířka a zapálená feministka, která publikuje pod mužským pseudonymem. Když Casanova odhalí tvář svého protivníka, zamiluje se na první pohled. Je v tom ale sám. Francesca o něj nejeví zájem a navíc je zasnoubena s bohatým obchodníkem Papprizziem (Oliver Platt), jehož nikdy neviděla. A Papprizzio právě přijíždí do města. Casanova si rychle stihne získat jeho důvěru a kuje pikle, jak se na uvítacím mejdanu s Francescou objevit na jeho místě. Do Benátek ovšem zároveň spíší i biskup Pucci (Jeremy Irons), jmenovaný do čela inkvizice. Pucci má jediný cíl – ulovit Casanovu.
Scénář Jeffreyho Hatchera a Kimberly Simiové s pomocí nepodepsaného Toma Stopparda je pro Hallströma křehkým soustem. Režie v Casanovovi střídá akční šavlovačky s ansámblovou konverzační komikou lehkým střihem. Neopomene diváka protáhnout všemi atrakcemi města i doby, od salónů plných noblesních kostýmů, přes gondoly a projížďky na koni až ke známému benátskému karnevalu. Na druhou stranu se ovšem z Hallströmova Casanovy jako nejslavnějšího svůdníka světa stává víceméně bezzubý kostýmní rošťák, kterému nějaký kredit dává jen slavné jméno. Casanova těží ze silného hereckého týmu. Vedle Ledgera a Millerové si hodně prostoru našel jak Omid Djalili jako Casanovův přihrávač Lupo, tak Oliver Platt a především Jeremy Irons v roli inkvizitora Pucciho.
Hallströmova režijní kariéra v posledních letech kolísá v rybníku. Autor se sice občas dotýká závažnějších, nebo přínosných témat (alespoň v Pravidlech moštárny), ale činí tak, jako kdyby klacíkem ostýchavě pošťuchoval mrtvou rybku. Jeho filmy mezitím končí ve spárech sladkého sirupu, nad kterým on sám jaksi ztratil kontrolu. Doufejme, že se ještě někdy odváží k realizaci náročnějšího díla, než jakým je po všech stránkách mainstreamový Casanova, ať už se vám může zdát jakkoli zábavný.
