Patří k tomu nejlepšímu, co nabízí irská herecká škola, přesto není uznávanou celebritou, známou z titulních stránek magazínů ani nepřebírá jedno herecké ocenění za druhým. Již jeho zavalitá postava a dobrácký obličej ho předurčují k rolím vedlejším, i přesto je v každé ze svých úloh k nepřehlédnutí. V Hollywoodu zazářil v historických dramatech Statečné srdce (1995) a Návrat do Cold Mountain (2003), nejvýraznější příležitosti ale dostává ve své domovině, stačí připomenout jen biografii Generál (1998) či drama Malý řezník (1997).

Brendan Gleeson se narodil 29. března 1955 v irské metropoli Dublinu. Krátce uvažoval o dráze profesionálního muzikanta, láska literatuře ho přivedla na studia angličtiny a gaelštiny na dublinské University College. Už na střední škole však začal koketovat s divadlem, především s dramaty svého krajana Samuela Becketta. Přestože se divadelnictví v nejrůznějších podobách věnoval amatérsky také po studiích, na živobytí si dlouhá léta vydělával jako středoškolský učitel. Hlas svého srdce se odhodlal následovat až po třicítce, kdy se na několik sezon uchytil v Royal Shakespeare Company. Od roku 1989 se pak pravidelně objevuje také v irských a britských televizních projektech. Svůj filmový debut si Gleeson odbyl v dramatu Jima Sheridana Pastvina (1990) s Richardem Harrisem v hlavní úloze. V roce 1991 pak ztvárnil svou první ústřední roli, když si zahrál irského revolucionáře Michaela Collinse v televizním dramatu The Treaty.

Již v roce 1992 se Brendan Gleeson začíná výrazněji prosazovat nejen v Británii (dobrodružná komedie Cesta za západ, 1992; tragikomedie The Snapper, 1993), ale tu a tam se představuje i v titulech hollywoodských, v nichž získává malé, avšak výrazné vedlejší úlohy (policista v romanci s Tomem Cruisem a Nicole Kidmanovou Navždy a daleko, 1992). Gleesonova průlomová úloha však přišla až v roce 1995 s historickým dramatem Mela Gibsona Statečné srdce (1995), v němž ztvárnil roli skotského renegáta Hamishe Campbella. Poprvé si tak Gleesona všimlo publikum i přední irští filmaři jako Neil Jordan nebo John Boorman. První z nich vzápětí Gleesona obsadil do jedné z vedlejších rolí v životopisném dramatu Michael Collins (1996) a svěřil mu úlohu starostlivého faráře Bubblese v adaptaci románu Pata McCabea Malý řezník (1997), která byla sondou do duše problémového mladíka z irského venkova. Nejnověji jej pak obsadil do malé roličky opileckého John Joea v hořké komedii Snídaně na Plutu (2005). Boorman pak Gleesona obsadil do biografické tragikomedie Generál (1998) věnované proslulému irskému lupiči-gentlemanovi Martinu Cahillovi. Jedinečný výkon, v němž vyniknou jak kriminálníkovy temné stránky, tak Cahillův šarm a bonvivánství, přinesl Gleesonovi ceny od londýnských a bostonských filmových kritiků. Boorman si navíc spolupráci s Gleesonem zopakoval ještě dvakrát: svěřil mu roli bývalého opozičního bojovníka Mickeyho utápějícího se v alkoholu ve špionážního thrilleru Agent z Panamy (2001) i úlohu krutého mučitele De Jagera v dramatu z Country of My Skull (2004). Dalším vrcholem jejich spolupráce je drama Na hřbětě keltského tygra (2006), jež je střetem rozdílných dvojčat, úspěšného podnikatele a životního zkrachovalce. Oba je zosobnil právě Gleeson, jednu z hlavních rolí hraje i jeho syn Briain.

Přestože svou hollywoodskou dráhu začínal úlohami v podprůměrných akčních dobrodružstvích (thriller Turbulence, 1997), i v Americe se zakrátko prosadil mezi herce vyhledávané tvůrci těch nejzvučnějších jmen. Po nedoceněné hororové komedii Jezero (1999) o honu na obřího krokodýla, v níž Gleeson ztělesnil honu nevrlého šerifa Keougha, či válečném dramatu z bývalé Jugoslávie Harrisonovy květy (2000) tak následuje proradný magnát McClloy v akčním thrilleru Johna Woo Mission: Impossible II (2000) či pořadatel robotího demoličního derby Johnson-Johnson ve futuristickém sci-fi Stevena Spielberga A.I. Umělá inteligence (2001). Záporné úlohy se stávají Gleesonovou pracovní náplní stále častěji, jak potvrzuje i skrz naskrz zkorumpovaný policista Jack Van Meter v dramatu Temný stín nad L.A. (2002), řecký válečník Menelaos, jenž kvůli své ženě Heleně rozpoutává válku, v historické podívané Trója (2004) nebo bezcitný templář Reynald v dalším historickém snímku Království nebeské (2005). A přestože tyto role nepatří mezi to nejlepší, nač jsme od Gleesona zvyklí, stále znamenají vysoký hollywoodský nadstandard.

Z osudu představitele vedlejších úloh se Brendan Gleeson dosud nevymanil, nejvýraznější výkony podal například ve futuristickém hororu 28 dní poté (2002), jako irský emigrant Monk v dobovém dramatu Martina Scorseseho Gangy New Yorku (2003) či coby polepšený násilník Stobrod Thewes ve snímku Anthonyho Minghelly Návrat do Cold Mountain (2003). Pouze díky Gleesonovu charismatu nelze přehlédnout jeho úlohu v dramatu Vesnice (2004). Ke svým nejexpresivnějším úlohám pak může Gleeson řadit roli pomateného profesora Alastora „Pošuka“ Moodyho ve velkorozpočtové podívané Harry Potter a Ohnivý pohár (2005) a jejím pokračování Harry Potter a Fénixův řád (2007). Snad mu právě ona dopomůže k tomu, aby ho objevili nejen diváci, ale také filmoví tvůrci. Je totiž jen otázkou času, kdy se Gleeson dočká rolí a věhlasu odpovídajícímu jeho hereckého talentu. Zatím se ale musí smířit s úlohami ve druhém sledu, jakou je třeba bojovník Wiglaf ve velkofilmu Beowulf (2007). Jedním z návratů k britské produkci je i poněkud plytká gangsterka V Bruggách (2008); Gleeson hraje otcovského, sentimentalizujícího zabijáka; jeho primitivním partnerem je Colin Farrell.