Nejdřív tu byl Agent bez minulosti (2002) a Bournův mýtus (2004), teď přichází Bourneovo ultimátum (2007). Filmové příběhy o bývalém špionu a současném uprchlíkovi Jasonu Bourneovi právě završily trilogii.
Ve své osamělé válce pokračuje Jason Bourne (Matt Damon) právě tam, kde posledně skončil, tedy v Moskvě. Ani zde se dlouho nezdrží a v rychlém sledu vystřídá Paříž, Londýn, Madrid anebo taky v marocký Tanger… Na novou stopu při pátrání po zapomenuté identitě jej nasměruje zrádný špion Neal Daniels (Colin Stinton) a novinářské eso z britského Guardianu Simon Ross (Paddy Considine), který o případu „výrobny“ na vrahy v kompetenci CIA i o Bourneovi, jenž byl první vlašťovkou tohoto projektu, napíše velmi otevřený článek. Z krátké setkání mezi Bournem a Rossem si oba něco odnesou: Ross kulku v zádech od atentátníka ze CIA, Bourne Rossovy zápisky. A s nimi získává i novou naději, že jeho odysea za pravdou má někde svůj konec…
Přestože první román s tímto hrdinou napsal Robert Ludlum už v roce 1980, Jason Bourne se ukazuje jako ten pravý filmový špion pro současnost. Dlouholetý král mezi agenty James Bond navždy patří do časů studené války, Jack Ryan zůstal uvězněn v letech devadesátých. Ethan Hunt ze série Mission: Impossible je spjat s opulentní hollywoodskou zábavou a příběhy Xandera Cage, hrdiny xXx, zase byly pouhou hříčkou pro teenagerského diváka. Zato Bourne má co říct i k dnešnímu společenskému dění. Reflektuje válku proti terorismu i s její ochotou posvětit účelem prostředky. Na jedné straně tu máme Jasona Bourna, bojovníka za veřejné odhalení zločinů státu. A na druhé straně bezskrupulózní byrokrati ve svých perfektně padnoucích oblecích, kteří „jen dělají svoji práci“ a podle všeho to dělají zatraceně dobře. Jenže proti Bournovi stojí ještě jeden nepřítel, mnohem temnější a záhadnější. Kapitán David Webb, jímž Bourne kdysi byl a který se neštítil naplňovat rozkazy…
Díky skvělému Davidu Strathainovi coby novému šéfovi programu Treadstone/Černá růže Vosenovi bychom snad uvěřili, že kancelářští hlavouni, posílající na smrt jednoho člověka za druhým, opravdu činí jen to nejnutnější. Že není jiných cest. Potkáme také dva muže z pozadí, oficiózního šéfa CIA Kramera (Scott Glenn) a profesionálního vymývače mozků Hirsche (Albert Finney), jenž je do poslední chvíle přesvědčen o své převaze nad svými „ovečkami“, Bournea nevyjímaje. Štafetu „akčního“ protivníka po Cliveu Owenovi a Karlu Urbanovi převzal Venezuelan Edgar Ramirez, jehož známe z Domina (2005).
Zatímco muži jdou Bourneovi po krku, ženy jsou mu takřka vždy a za všech okolností nápomocny. Dřív to byla hlavně Marie (Franka Potenteová), která za nezištnou podporu sympatického (jiný snad ani Matt Damon být neumí) hrdiny zaplatila životem. Dnes to platí o zamilovaně hledící agentce Parsonsové (Julia Stilesová) i o komisní, avšak velečestné zástupkyni ředitele CIA Pamele Landyové (Joan Allenová).
Bourneovo ultimátum je především brilantní akční thriller. Rychlý sled událostí podporuje bezchybnost Bourneovy logiky i taktiky, díky nimž je vždy o krok před svými pronásledovateli. Hrdinova šachová partie s divákem dopadá také jednoznačně. Publikum nemá žádnou šanci na reakci, vše je v rukou protagonistových, potažmo scenáristových (celou trilogii adaptoval Tony Gilroy), navíc je vše podpořeno Greengrassovou režií, vedenou bez jediného zaškobrtnutí. Mnohaminutové honičky i souboje fungují jak švýcarské hodinky. Žádný záběr v nich není nadbytečný, každý má svou funkci. Greengrass spolu tu se svým střihačem Christopherem Rousem a kameramanem Oliverem Woodem dovádějí k dokonalosti kvazidokumentární styl, hojně využívaný v předchozím Bournově mýtu (2004) či v rekonstrukcích Krvavá neděle (2002) a Let číslo 93 (2006). Divákovi nedávají jediného důvodu, proč by si měl vybavit slova jako nuda, stereotyp či zklamání. Bourneovo ultimátum má na to stát se klasikou hned díky několika scénám (setkání na nádraží Waterloo, bitka ve sprše…), ale ještě lepší je jako celek.
Vyústění celé trilogie proběhne v duchu thrilleru Spiknutí (1997) s Melem Gibsonem nebo remaku Manchurianského kandidáta (2004) s Denzelem Washingtonem. Naštěstí Bourneovo ultimátum je filmem, jakým oba jeho předchůdci být mohli, měli, ale nebyli…
Hrdina se konečně dozvěděl vše podstatné o svém angažmá zabijáka ve službách CIA a konečně se může odrazit ke šťastnější budoucnosti (píše o ní ve svých románech The Bourne Legacy a The Bourne Betrayal Eric Van Lustbader). Protože je třetí díl opravdovým vrcholem celého triptychu, není důvod, proč by mělo zůstat pouze u papírové verze.
