Náš chladný zabiják Blade (Wesley Snipes) padne do léčky. V honičce zabije falešného upíra (rozuměj – člověka), upíři vraždu natočí a kazeta se promptně ocitne na centrále FBI. Whistlerova (Kris Kristofferson) základna se ocitá pod palbou a
Bladeův osud se zdá být zpečetěn. Na scéně se naštěstí objevuje Whistlerova dcera Abigail (Jessica Biel) a její parťák Hannibal King (Ryan Reynolds), kteří se pokusí Bladea osvobodit. Mezitím se upírům pod vedením zlotřilé Danici Talosové (Parker Posey) podaří oživit praotce Upíra, samotného Drákulu, nyní jménem Drake (Dominic Purcell). Jeho krev je čistá jako denaturák, a tomu odpovídá i jeho síla. Pomocí rasově čistého Drakea doufá Danica ovládnout svět.
V průběhu filmu se sice vkrádá otázka, co ji k tomu vlastně vede, když upíři jsou etablovaní ve všech důležitých strukturách lidské společnosti, a de facto ji ovládají… pořád je tu ale ten kožený Blade, který si s upíry hraje jako kočka s myší. Může ale přemoci Drakea?Blade je podivný chlapík. Jeho osud poloupíra připomíná story typu Vampire Hunter D, Blade ale neřeší, na jaké straně stojí, nepere se sám se sebou. Trinity jeho charakter nijak neprohlubuje.
David S. Goyer se v žánru komiksově laděných akčních a fantasy podívaných pohybuje jako ryba ve vodě. Kromě bladeovské trilogie napsal Vránu: Město andělů (The Crow: City of Angels) a Dark City. V současné době podle jeho scénáře Christopher Nolan realizuje Batman začíná (Batman Begins).Blade: Trinity ale Goyera zjevně nezastihl v nejlepší formě. Děj působí jako betonové koryto – je to holá, vyčerpaná a snadno odhadnutelná črta jednoduše rozvržených charakterů.
Máme tu Bladea, který se tváří drsně a naštvaně a Danicu, která se tváří drsně a naštvaně. Drake se tváří blazeovaně nad tím upířím pinožením a jen Nightstalkers Abigail a Hannibal tuhle vypočítanou zábavu oživují. Biel je velmi sexy a díky tréninku s přehledem zvládá náročné bojové sekvence. Vcelku mile kontrastuje s vtipným otloukánkem Reynoldsem.
Oproti tomu Snipes se po studiu prochází s těžko skrývanou arogancí. Hrdinu dává se strojovou přesností, které bohužel chybí špetka lidskosti.
Nejhorší je ale hystericky arogantní latexová vampírka Danica Parker Poseyové a tvrdý Drake Dominica Purcella. Ten chlap svou neohroženost stylizuje do vizáže druhořadého ruského mafiána. Zlo z něj sice vyzařuje, hrozba a promyšlená ďábelskost však nikoli. Postavám chybí grácie a styl.
Režisér se tyto vlastnosti snaží nahradit kýčovitým přeháněním povrchních detailů. Chybí tu šťavnatý nadhled, jehož přítomnost považuji v daném žánru za zcela esenciální. Jeden z mála dobrých momentů filmu přichází ve chvíli, kdy objevujeme upírskou „farmu“ – desítky lidských těl na hadičkách zavařených do igelitu, jehož pláty visí z vysokého stropu obrovského skladu. Ano, připomíná to Matrix, ale má to sílu. V té samé scéně Goyer bohužel prokazuje absenci prostorového vidění a smysl pro grandiózní záběr. Stačí si představit, jak by asi stejnou scénu nasnímali vypravěči typu Ridleyho Scotta, či Stevena Spielberga.
Goyer není v Trinity schopný chytit tempo a nemá dar rafinovanější střihové skladby. V akčích sekvencích sice využívá množství různých úhlů pohledu, ale vůbec se mu tím nedaří kumulovat napětí.
Nerozhodným závěrem nakonec režisér popírá i titulní poselství Blade: Trinity. Otázkou je – bude ještě někdo na 4. díl zvědavý?
