Příběhy malé kouzelnice Bibi Blocksbergové si v Německu získaly velkou oblibu u všech generací. Nejprve byl v roce 1999 natočen zdařilý televizní seriál, který posléze následovalo několik filmových verzí. První hraný film – nazvaný příznačně Bibi Blocksberg – natočila v roce 2002 podle scénáře Elfie Donnellyové režisérka Hermine Huntgeburthová a jeho velký úspěch si záhy vyžádal pokračování. Režie se tentokrát ujala Franziska Buchová, která měla s žánrem dětského filmu již bohaté zkušenosti (např. 2001 – Emil a detektivové). Její snímek Bibi Blocksberg: Tajemství modrých sov (2004) vzbudil u německého publika opět kladné ohlasy. Vznikl příjemný rodinný film, který má potenciál oslovit publikum na celém světě. V určitých momentech ale snímek předpokládá znalost předcházejícího titulu, protože rozvíjí některé jeho motivy (v knize se totiž dozvíme o souvislostech zrodu čarodějnických schopností malé Bibi, poznáme vztahy v její rodině, důležitost a symboliku jednotlivých kouzelnických propriet…). A tak zůstává otázkou, zda českým divákům budou – právě bez daných souvislostí – všechny situace vždy dostatečně srozumitelné.
Tento fakt má vliv také na pochopení hlavní zápletky. Malá Bibi, která během roku kvůli kouzlení zanedbávala matematiku, musí strávit prázdniny daleko od rodičů v letní internátní škole na hradě Altenberg. Zdá se, že ji čekají týdny plné nudy, nicméně tuto příležitost využívá zlá čarodějnice Rabia von Katzenstein, která hodlá Bibi zákeřně zničit. V předcházejícím snímku byla za své zlomyslnosti a soupeření s malou kouzelnicí odsouzena k dlouhému trestu. Zbavena své čarodějnické moci si měla společně se svým kocourem Mariborem odpykat pětiletý trest samoty v nevlídném močále. Podařilo se jí ale uniknout a chystá pomstu… Právě motivy jejího jednání nejsou ze zápletky filmu zpočátku příliš jasné, znalost předcházejícího titulu by orientaci v ději – zejména mladšímu publiku – značně usnadnila.
Režisérka společně se scenáristkou rozvíjí dějově bohatý příběh, který může oslovit skutečně každého. Důležitý je nenásilně a zábavnou formou včleněný výchovný aspekt snímku, který pomáhá dospívajícím dětem v orientaci v lidských hodnotách. Sympatická Bibi – nevědouc, že je pronásledována zlou Rabií, jež na sebe bere různé podoby – se vydává vstříc dobrodružství. Rozhodne se hledat prach modrých sov, aby pomohla své kamarádce Elee. Ta zůstala po automobilové havárii a smrti rodičů odkázána na invalidní vozík. Obě dívenky věří, že svět kouzel jim pomůže tuto situaci změnit. Nejprve musí rozluštit záhadu sklepení Altenbergu, ovšem zlá Rabie jejich konání všemožně kazí. Ve složitých zápletkách plných překvapení se dětem sice podaří – díky nabytým znalostem matematiky – záhadu rozluštit, ale moc kouzel pozměnit osud malé dívenky nedokáže. Vždyť Bibi má výslovně zakázáno zasahovat do lidských životů! Tady tvůrci zůstali záměrně při zemi a neproměnili příběh v sladkobolnou pohádku se šťastným koncem, nechali dětem s citlivostí ochutnat kapku životní hořkosti.
Film není bohatý na filmové triky (například létání malé Bibi na koštěti, úkazy v křišťálové kouli apod. mohou v dnešním světě složitých digitálních triků mnohým divákům připadat až směšné). O to více je ale naplněn přirozenou lidskostí a humorem. Vyplývají nejen ze střetu kouzelného světa a světa smrtelníků, ale taktéž z inspirace rozmanitými filmovými žánry. Taneční a pěvecká čísla parodují hudební filmy. Hororové napětí a dobrodružství zase ocení především nejmladší diváci. Jejich rodiče může rozesmát ironické zobrazení vztahu manželů Blocksbergových.
Bibi Blocksbergovou lze přirovnat k Harrymu Potterovi, tvoří ale jeho lidštější variantu. Vždyť svět kouzel je vlastně jen metaforou naší fantazie, která se prolíná do našich životů.
