Film pojednává o mladíkovi, který se začne vydávat za bohatého chlapíka, aby ho připravil o peníze. Míjím slečny. I já jsem veden touhou Berlinale. Přicházím na malé náměstíčko. Po pravé straně obří budova ze skla a blyštivého kamene. Název: CinemaxX. Kostky jsou vrženy. Vcházím dovntř. Připadám si jako na letišti. Vysoká hala, na jejíž jedné straně visí veliká informační tabule- přehledný rozpis sekcí umístěných do všech 19ti sálů cineplexu. Přímo přede mnou asi patnáct terminálů. Že bych lístky sehnal tady? Ne. Musím do centrálního předprodeje. Nachází se přes ulici, v obchodním megacentru zvaném Arkaden. Přirovnal bych TO asi k pěti, šesti pražským pasážím Myslbek postavným za sebe. V přízemí se krčí provizorní budka. Že by? Ano. Čtyři dvacetimetrové fronty mne přesvědčují, že jsem na místě. Zvědavě obcházím...na stěně je tu pro přehlednost vylepený celý program festivalu. Každou chvíli z budky vyvěhne chlapík s fixou v ruce a zlověstným křížem přeškrtne políčko s titulem. Vyprodáno. Studuji tabuli. Studuji svůj program. Bleskově dávám dohromady priority. Zjišťuji očekávatelné- seznam filmů, které chci vidět, se nepříjemně shoduje se seznamem filmů vyprodaných.
Zároveň se proklínám za to, že nemůžu záůstat celý týden. Po krátkém záchvatu paniky se odevzdávám do horké náruče místního baru a ještě jednou pozorně studuji program...Jaké filmy tedy stojí/stály za to? Určitě světově premiérovaný Wendersův Million Dollar Hotel (Hotel za milión dolarů). Strhující vize L.A. roku 2001, na které se autorsky velmi podílela i skupina U2. Neuvěřitelně vymyšlené, natočené, ohudbené, zahrané. Dočkáme se i u nás? Zajímavý (i když asi trochu patetický) bude Stoneovo Any Given Sunday (Vítězové a poražení), film z prostředí amerického fotbalu tepe (jak je u Stonea zvykem) současnou Ameriku ze všech stran. Boyleova The Beach(Pláž) zavání spíš komerčním úspěchem, než tím, že by to byl dobrý film. Poměrně slibně vypadá Minghellův Mr. Ripley, stějně jako Andersonova Magnolia s Tomem Cruisem. V naší distribuci se již brzy objeví Formanův Man on the Moon (Muž na měsíci) a snad i kontroverzní American Psycho.
Fajnšmekři mohli zajít na 315(!) minut dlouhý, taktéž režisérský, sestřih Wendersova Faraway, So Close(Tak daleko, tak blízko) uvedený v sekci Pocta Jeanne Moreauové/ Robertu de Niro. Tamtéž si můžete připomenout Scorseseho Taxi Driver (Taxikáře)... Příznivce sci-fi určitě potěší režisérská verze Blade Runnera Ridleyho Scotta. Promítá se tuto sobotu od 20.00 v CinemaxXu v zajímavé industriální sekci „Künstliche menschen*manische maschinen-kontrolierte körper". Narazíte tu i na cyberpunkového Tetsua Shynii Tsukamota, nebo třeba Lubitschovu Die Puppe z roku 1919 s živým klavírním doprovodem.
V sekci Fórum se promítá množství filmů z celého širého světa, stačí si jen slepě vybrat, třeba podle země, a vydat se na exotický výlet do jiné mentality...
Ve volné chvíli se vydávám na obhlídku Postupimského náměstí. Za CinemaxXem se tyčí budova Sony, v jejíchž útrobách se skrývá jednak další festivalové kino CIneStar (8 sálů), jednak třírozměrný IMAX. Další IMAX je přes ulici v Arkaden. Znovu procházím Arkaden a vycházím u obřího Berlinale Palast. Rudý koberec, množství plotů a hochů od ochranky navlečených do reflexních vestiček nenechá nikoho na pochybách. Tady to všechno vrcholí. Před KINEM (1600 míst, SDDS zvuk, 70mm projektor) je postavená velká obrazovka, na které můžete sledovat aktuání události, promluvy významných hostů apod. Mezi strážci neohroženě vcházím dovnitř. Než se ale stačím zorientovat v šipkách a schodištích, už po mně chtějí speciální kartu. Kartu nemám, takže mě vyexpedují na frišný vzduch.
Krátce, Postupimské náměstí je filmovým rájem.
A jak to vlastně vypadá v Berlíně jako takovém? Kin nespočet, cineplexů jakbysmet. Ve všech kinech jsou pohodlná křesla s jemným potahem, zvuková vybavenost většiny kin je alespoň Dolby SR. Sály (pokud nejde o cineplexy) se nacházejí v podkroví (kafkovské), nebo v přízemí, nikdy však (jak je v Praze nadmíru obvyké) ve sklepě. Průměrný lístek stojí 12 DM, v pondělí potom v síti kin zapojených do akce „Modré pondělí" dostanete vstupenku za 7DM. Před filmem, stejně jako u nás, běží reklamy. Nutno přiznat, že ty německé jsou na můj vkus opravdu „příliš", nezklame snad jedině Marlboro. Ještě si všimnu, že všechny filmy v normální distribuci jsou dabované, a že u každého snímku však naštěstí existuje alespoň jedna kopie v originálním znění s titulky....a to už naskakuje úvodní sekvence filmu....
