Beowulf je anglosaská poéma z osmého až desátého století. Dílo, které proklíná každý anglicky mluvící školák, se mělo v rukách režiséra Roberta Zemeckise proměnit ve velkolepý fantastický epos, jaký by mladé diváky nadchl.
Píše se rok 507 po Kristu a dánský král Hrothgar (Anthony Hopkins) právě otevírá svou hodovní síň Heorot. Bujaré oslavy přeruší vpád nestvůrného Grendela (Crispin Glover) a jeho bezuzdné vraždění. Jedinou nadějí pro pokořené Dány je blonďatý bohatýr Beowulf (Ray Winstone) se svojí družinou dvanácti bojovníků. Hody mohou znovu začít, neboť Beowulf se nechává slyšet, že Grendel nedožije rána. A přestože proti nestvůře vykročí nahý a beze zbraně, svým slovům dostojí. Přemožený Grendel prchá do bažin, kde umírá v náručí své matky (Angelina Jolie). Beowulf se stává námětem pro oslavnou píseň. Před hrdinou leží ještě jedna výzva: poměřit síly i s druhým monstrem. Namísto krvavého střetu však na něj v močálech čeká svůdná nabídka moci a slávy. Beowulf příslibu královské koruny podléhá. Potrvá ještě mnoho let, než sezná, že v ten okamžik zradil sám sebe…
Kdo chce spatřit historický film o Beowulfovi, měl by se podívat na Vikingy s Antoniem Banderasem. Osm let starý snímek se snažil vykřesat ze severské báje jiskřičku pravdy a tu přetavit v dobrodružné drama. Beowulf chce ukázat mýtický příběh ve vší efektnosti. Na dlouho připravovaném velkofilmu se podílely tři osobnosti. Každá s jiným autorským přístupem – na výsledku se to podepsalo. Od scenáristy a spisovatele Neila Gaimana se očekával nový pohled na starou legendu. Gaiman nezklamal. Potlačil prvky heroismu a načrtl alegorický příběh o vábivosti moci. Spolu s ním se na projektu od počátku pracoval Roger Avary, ctitel krutostí na filmovém plátně (podílel se na scénáři k Pulp Fiction – historkám z podsvětí, režíroval satiru Pravidla vášně). V této fázi ještě mohl být Beowulf krvavou řeží.
Konečná podoba proti Gaimanově a Avaryho vizi spíš bojuje, než aby s ní souzněla.
Neštěstí na Beowulfa padlo s příchodem Roberta Zemeckise. Známý filmař se právě nachází ve fázi testování možností digitální animace. K látce typu Beowulfa se ale zvolená forma nehodí. Animovaný film by měl zdůrazňovat prvky magické a nepozemské, ne se snažit o realismus. Předchozí Zemeckisovy pokusy, Polární expres a V tom domě straší!, s touto myšlenkou souzněly, pokoušely se podnítit dětskou imaginaci. Bombastická fantasy však do světa stvořeného z jedniček a nul zatím nepatří. To je nejzjevnější u násilných soubojů, které by za normální situace měly působit živelně, snad až odpudivě. V digitální verzi ale nemají šanci vtáhnout diváka do děje.
Pochybný výsledek provází všechny akční sekvence. Do dokonalosti mají ještě daleko. Vše je sice ohromné, ale přesto chladné a strnulé. Zemeckis opět sází na své zamilované momenty, kdy kamera poletuje vzduchem (pírko ve Forrestu Gumpovi, jízdenka v Polárním expresu anebo listí ve V tom domě straší!). V Beowulfovi už ale toto záběrování překračuje hranici ozvláštnění a stává se manýrou. I přes mnohamilionový rozpočet Zemeckis ze svého díla nedokázal vydolovat o moc víc napětí nežli tvůrci televizních adaptací ze stanice Hallmark (viz snímky Odysseus, Merlin či Zeměmoří). Publikum bude výsledkem uchváceno stěží. Mnohé pasáže jsou určeny hlavně divákům 3D verze, promítané v kinech IMAX, na normálním plátně však nefungují tak, jak by fungovat měly.
Pozitivní zprávou je, že na herecké účinkování má technologie performance capture stále menší vliv. Anthony Hopkins, John Malkovich i Ray Winstone dnes mohou mít ve filmu jakoukoli podobu, na působivosti jejich herectví to změní pramálo. Jedním dechem je ale nutné dodat, že v Beowulfovi tvůrci potřebovali ploché figury reprezentující jednu, maximálně dvě lidské vlastnosti. Beowulfa (Ray Winstone) zdobí bezuzdná odvaha, ženoucí ho na vrchol – až na stará kolena má zjistit, že jeho touhy se mu staly prokletím. Král Hrothgar (Anthony Hopkins) je Beowulfovým protikladem. Kdysi byl stejný jako titulní hrdina, dnes z něj zbyl pouze stín. Našeptavač Unferth (John Malkovich) je mužem mnoha slov a žádného činu. Wiglaf (Brendan Gleeson) vždy oddaným přítelem.
Rozpor poučeného stáří oproti naivnímu mládí panuje i mezi královnou Wealthow (Robin Wright Pennová) a Ursulou (Alison Lohmanová). Obě k Beowulfovi vzhlížely, Wealthow je na konci svého života rozčarována ze soužití „s trůnem“. Ursula, milenka zestárlého Beowulfa, už podobně prozřít nestihne.
Jindy monstrózní Grendelovu matku pojal snímek vskutku svérázně. Jako symbol svůdnosti – na plátně ji reprezentuje oživlá ikona ženské sexuality Angelina Jolie. Sám Grendel (Crispin Glover) není (přes nevábný zevnějšek) figurou děsivou, ale žalostnou. Je podoben přerostlému dítěti, které v pískovišti rozšlapává bábovičky.
