Nová tvář britského, potažmo evropského herectví. Ač má na svém kontě pouhou desítku filmových rolí, jméno si udělal přesvědčivým ztvárněním několika nejednoznačných charakterů. Jestliže je jeho nejslavnější filmový (anti)hrdina, masový vrah Grenouille v historickém dramatu Parfém: Příběh vraha, excentrický, zároveň však ve své vyšinutosti chladný a vypočítavý, o Whishawově hvězdné roli na divadle platí pravý opak. Jako nejmladší Hamlet v celé historii londýnského Old Vicu platil za zosobnění mladické nerozvážnosti a pochybách nad smyslem bytí.
Benjamin Whishaw se narodil 14 října 1980. O jeho rodišti dosud životopisci mlčí, jisté však je, že vyrůstal ve středoanglickém hrabství Bedfordshire. Narozdíl od svého bratra-dvojčete Jamese vždy projevoval nevídaný zájem o herectví. V dětství patřil ke členům divadel Bancroft Players Youth Theatre a Big Spirit Theatre Company – zde zazářil už jako patnáctiletý. Díky roli vězně koncentračního tábora v dramatu If This Is A Man sklidil ohlas na prestižní divadelní přehlídce v Edinburghu.
Další kroky a roky jej nasměrovaly do Londýna, nejprve na studium v Royal Academy of Dramatic Art (absolvoval v roce 2003) a poté na věhlasné scény National Theatre (His Dark Materials, Racek), Royal Court (Úplné zatmění) nebo výše zmíněný Old Vic. Úlohou Hamleta na sebe strhl pozornost londýnské kritiky a vysloužil si kupříkladu nominaci na Cenu Laurence Oliviera. S filmovým herectvím začal Whishaw koketovat už během školních let, ve válečném Zákopu (1999) ani v dramatu Michela Blanca Mauvaise passe (1999) se dočkal pouze doprovodných rolí. Do povědomí diváků tak pronikl „teprve“ úlohou šikanovaného podivínka Toma v psychologickém dramatu Můj bratr Tom (2001). Whishaw zde poprvé představuje svůj kromobyčejný talent vžít se do postav odstrčených mladíků, kteří si vytvářejí vlastní svět. A tento svět bývává děsivější než svět skutečný…
Po dvou letech, kdy se věnoval hlavně divadlu, se Ben Whishaw před kamery vrací, aby zapracoval na své popularitě u milovníků britského humoru (komedie The Booze Cruise, 2003, a s ní úloha naivního Daniela, jednoho z anglických turistů na cestě za ochutnávkou francouzských vín). Další setkání se shakespearovskou látkou mu nabídlo úložku služebníka v Kupci benátském (2004). Hned dvakrát se pak uvolil přihrávat Danielu Craigovi – sešel se s ním v gangsterce Po krk v extázi (2005), kde se objevil ve figurce upoceného kriminálníčka Sidneyho, ale i v psychologickém dramatu Enduring Love (2004). Sérii záhadných chlapíků, pro které se násilí stává hlavním prostředkem komunikace, zahájil Whishaw už v Mém bratru Tomovi a pokračoval v ní na divadle i ve filmu. Zatím poslední z jeho jevištních úspěchů se totiž pojí s postapokalyptickým dramatem Philipa Ridleyho Mercury Fur, kde ztělesňuje ústřední roli drogového dealera a pořadatele večírku pro sadisty Elliota. Naopak do historie zamířil díky filmové adaptaci románu Patricka Süskinda Parfém: Příběh vraha (2006). Jeho režisér Tom Tykwer Whishawovi nabídl ústřední roli vykořeněného vraha Jeana-Babtista Grenouille, bažícího po umu uchovávat vůni dívčího těla. Whishaw jej pojímá jako v zarputilou a pro svou zvrácenost takřka podmanivou osobnost, kterou pohání pouze vášeň k naplnění svého „poslání“.
Svou hereckou třídu Whishaw nedávno potvrdil v žánru, určeném výrazným hereckým osobnostem – v životopisném dramatu. Ve filmu Stoned (2005), biografii jednoho ze členů Rolling Stones Briana Jonese, jej totiž nacházíme v roli kytaristy Keitha Richardse. Stejný žánr zastupuje rovněž snímek, v němž se s Whishawem teprve setkáme – I'm Not There, plánovaný na rok 2007. Režisér Todd Haynes (z jehož dílny pochází například glamrocková Sametová extáze, 1998) v něm chce zmapovat život Boba Dylana a Whishaw má být jedním ze sedmi(!) herců, kteří legendárního folkového zpěváka zosobní. Do další kariéry pak má Whishaw jediné přání. „Už bych si rád zahrál někoho, kdo není ztrápený mladík se sebevražednými sklony, třeba v nějaké komedii,“ dodává s úsměvem.
