Dějová linie je totiž jinak rovná a přehledná jako letištní ranvej. Spisovatel Alex (Ben Stiller) a novinářka Nancy (Drew Barrymore) jsou úspěšní, dynamičtí, progresivní bla bla bla třicátníci, kterým to navíc klape i v osobním soužití, a proto není divu, že se ve svém domovském New Yorku poohlížejí po nějakém tom hnízdečku lásky. Patřičně slizký realitní agent jim ukáže byt téměř dokonalý: jedinou pihou na jeho kráse je asi tak stoletá podnájemnice v patře. Legálně se jí sice zbavit nelze, ale i útlocitnějšího uchazeče o ten byt než je Alex s Nancy by napadlo, že tahle paní Connellyová (Eileen Essell) už tam nahoře dlouho pochrchlávat nebude. Ale to ona zase jo...
Taková výchozí situace je jako ze scenáristické zvláštní školy; před výsměchem ji proto může zachránit jen to, jak konkrétně bude souboj mezi pochopitelně až příliš čilou a zlomyslnou paní Connellyovou a těmi dvěma nešťastníky probíhat.A vychází to na čistý průměr. Mezi nejvtipnější místa patří efektní zkratkou podaná sekvence s "počítacím" nákupem, na druhém konci pomyslné osy pak figuruje třeba scéna, v níž se paní C. svléká do rytmu cajdáku. Je to nevkusné, nicméně tady nejde ani tak o individuální hranice vkusu ("prdící" gauč mi připadal docela milý, i když zařazený tak trochu z povinnosti a na
jistotu) jako spíš o to, jak opatrnicky se kolem nich v Babě na zabití tancuje. Ano, trochu to přes tu čáru přetáhnout, ale ne zase moc, aby lidi pohoršeně neutekli, zkusit různé typy humoru, aby si každý přišel na své, a hlavně to udržet někde uprostřed. Pokusit se uspokojit všechny, z čehož nemůže nikdy vzejít nic než nemastný neslaný - průměr. Nejlíp je to vidět ve chvíli, kdy se film definitivně namočí do černého humoru a Alex s Nancy se rozhodnou babiznu fyzicky zlikvidovat. (Žádný spoiler: neříkejte, že vás to nenapadlo už o odstavec výš.) Ti dva nešťastníci k tomu přistoupí tak naivňoučce a jejich "muž na špinavou práci" je natolik překližkový, že se vlaječka "rodinný film pro rodiny se staršími dětmi" ani nezatřepotá. Člověka může potěšit skvělé animované intro, pár zmíněných marginálií (Anální hlídka...) a hlavně úžasná (filmově debutující!) Eileen Essell, ale celková nerealističnost (nájemníci i podnájemníci mají přece nějaká daná a vymahatelná práva a povinnosti) a absence skutečně černých vtípků z Baby na zabití tak jako tak dělají jen mládežnickou verzi DeVitovy zmíněné - a daleko drsnější - Války Roseových.
Zajímavé může být, že se Baba na zabití stala jedním z prvních filmů, které se točily v newyorských ulicích po 11. září, nebo že její scénář prý vychází z reálného příběhu, jenž se odehrál ve Francii. Nejzajímavější je však Baba na zabití jako další položka ve filmografii Bena Stillera, který se bude zanedlouho v české distribuci vyskytovat hned trojmo (dále Riskni to s Polly a Starsky & Hutch; Drew Barrymore přihodí do ohně jen jedno další želízko v podobě 50x a stále poprvé). Stiller se zjevně zabydlel v rolích více či méně nejistých pošuků, kteří si život znepříjemňují sériemi nechtěných eskapád; v jeho hereckém projevu i v pasivitě jeho postav lze vypátrat něco z odkazu Bustera Keatona. Proto je mnohem lepší v kombinaci s titulní divoženkou v podání Jennifer Aniston v Riskni to s Polly a diblíkující Drew Barrymore to zase víc sluší s potměšilejším Adamem Sandlerem v 50x a stále poprvé. V Babě na zabití z hlavní dvojice ona pověstná chemie nesrší, což jen zapadá do mdlého a mechanického dojmu z celého filmu.
