Od dětsky roztomilého začátku je jasné, co uvidíte: maminka vysvětluje holčice, že protivný kluk, který ji trápí, se o ni ve skutečnosti „zajímá“. Z této moudrosti dívka získá životní ponaučení, že muži jsou protivní hlupáci, ale to je jedno, záleží pouze na tom, aby o vás měli zájem. Druhá podstatná část příběhu – o tom, že jakýkoliv mužský stojí za pronásledování, pokud ukáže nejmenší známku zájmu – pochází nejspíš od… hm… přestárlých produkčních tohoto filmu.
Je tu pět hlavních ženských postav. Gigi (Ginnifer Goodwinová) je dívka bez milence a milenecký vztah si zoufale přeje. Tudíž se vrhá na všechno, co potká. Beth (Jennifer Anistonová) žije už sedm let s Nielem (Ben Affleck), ale ten odmítá svatbu, neboť tvrdí, že je jim takhle skvěle. Trvá to do chvíle, než se Beth probere a vymámí od Bena přiznání, že se s ní neožení nikdy. Beth alespoň na chvíli pochopí, že v tom případě si jí neváží a ani mu na ní moc nezáleží. Janine (Jennifer Connellyová) je provdána za Bena (Bradley Cooper). Během zařizování společného bytu, zatímco jí manžel hlásá lásku, odhalí, že ji Ben podvádí – a to nejenom sexuálně. Podvádí ji s Annou (Scarlett Johanssonová) , kterou potkal při nákupu piva. (Jak romantické!) Do Anny je ovšem zamilován Conor, kterého si ona váží, ač mu nijak zvlášť nepropadá. A tak musí Conor (Kevin Conolly) potkat Mary (Drew Barrymoreová), obklopenou tolika skvělými muži, kteří jsou bohužel všichni homosexuální. Vzhledem k tomu, že jediná viditelná charakteristika přítomných žen je touha po manželství, nelze se tomu divit.
Alex (Justin Long) je onen věčný kamarád, který se vyhýbá stálým vztahům. Jistě je vám jasné, jak skončí. Jeho postava je v podstatě jediná mužská role, která stojí za zmínku. Long je nadaný herec. Ostatní pánové se dají popsat jako posedlí sexem, pivem, rybařením a útěkem před manželstvím. Drew Barrymoreová je tou šťastnou herečkou, které scenáristé napsali nejlepší monolog. Popisuje, jak touží po starých dobrých časech, kdy existoval jen telefon se záznamníkem, a chlap buďto zavolal, nebo ne.
Největším problémem tohoto filmu je naprostá plochost postav. Není v nich nic. Herci za to nemohou, jsou zásobeni talentem na několik filmů, a ačkoliv jsou otupeni dialogem, opravdu se snaží. Nevydařenost nelze omluvit ani délkou filmu, neboť režisér Sam Mendez dokáže i do kratšího snímku nacpat komplexní text i podtext. A prý to není ani knižní předlohou, ale za to neručím, protože jsem ji (od autoru Grega Behrendta a Liz Tuccillové) nečetla.
Ve filmu se v kapitolách, oddělených patřičnými titulky, setkáte s množstvím rad o partnerském vztahu, případně „moudrostí“ typu: pokud s tebou nespí, asi tě nemiluje. Ale je zřejmé, že když někdo po prvním rande už nikdy nezavolá, tak to opravdu může znamenat, že nemá zájem. A platí to pro muže i ženu.
Nemám nic proti mladým dívkám analyzujícím až do otupění vše, co (by) partner řekl nebo udělal. To patří k věku. Pokud máte ale přes pětadvacet a stále se po prvním rande nebo náhodném seznámení s oblibou pouštíte do rozborů „potenciálního“ vztahu, doporučuji vyhledat psychologa. Komu je přes třicet a stále věří, že najde věčné štěstí ve vztahu založeném na jen sexu, kde o nic víc nejde, pak také doporučuji psychologa. Ušetří se za svatby a rozvody a celé to přijde mnohem laciněji.
Jistě budete souhlasit, že pokud najdete dobrého partnera či partnerku a dokonce s ním nebo s ní dokážete i žít, pak jste to v životě vyhráli. A pokud o tom pochybujete, pak dokoukejte film do konce. Ten je na něm nejlepší, o zbytku filmu jen: Well, I am just not that into it.
