Americká kletba

Posedlostní, popřípadě duchařské příběhy už mají v americké kinematografii pěkně dlouhou tradici. Linie takovýchto snímků se táhne od Vymítače ďábla (1973) přes sérii Poltergeist (1982-88) a Záhadu Blair Witch (1999) až po thriller V moci ďábla (2005). Některé, třeba taková série Horor v Amityville (1979-93), vznikly dokonce „na základě skutečných událostí“. Obdobná větička provází také historický horor Americká kletba, který vznikl na základě tradovaného příběhu z městečka Red River ve státě Tennessee. To se roku 1817 mělo stát svědkem jediného prokázaného případu v amerických dějinách, kdy duch přivodil smrt člověka. Jakkoli se námět zdá být přitažený za vlasy, ve skutečnosti na diváka čeká stylový filmeček, nepostrádající půvab ani pointu. A třeba bohabojné výlevy, jež už v tolika hororech působily směšně, konečně došly praktického uplatnění. Snad vůbec poprvé mají v nějakém snímku svou logiku, zde podmíněnou dobovým ukotvením příběhu. Tvůrci naštěstí nejsou natolik nabubřelí, aby nám i sobě nepřiznali, že jejich teze vysvětlující skutečné události obestřené záhadou, je jenom jedním z mnoha možných závěrů.

Rodina farmáře Johna Bella (Donald Sutherland) je stižena kletbou. Pán domu ji na sebe přivolal, když se pustil do sporu s jedovatou sousedkou Kathryn Battsovou (Gaye Brownová). Battsová je totiž z rodu žen, které od prohraného soudu neodcházejí mlčky a s pokorou. A naopak: k vyřčení zlého proroctví nemají nikdy daleko. Dům Bellových se od té chvíle stává místem nevhodným k bydlení. John má při honu na jelena velice živou vizi útoku rozzuřeného vlka, jeho žena Lucy (Sissy Spaceková) je v noci pronásledována kvílivými pazvuky z půdy. Nejhůř je na tom jejich dcera Betsy (Rachel Hurd-Woodová), které strach nedovolí zamhouřit oko. A když se rodinný přítel Johnson (Matthew Marsh) nebo učitel Richard Powell (James D'Arcy) pokoušeli sehrát roli nevěřících tomášů a u Bellových strávili jen jedinou noc, jejich malověrnost byla rázem ta tam. V domě řádí duch a jeho „kousky“ se stále stupňují. Už mu nestačí práskat dveřmi a stahovat z nebohé Betsy přikrývku. Nehody jsou stále častější a hrozivější. A ani slova Bible nestačí k jeho zapuzení. Stojí za všemi čertovinami zlomyslná Battsová, nebo se klíč k záhadě skrývá někde úplně jinde? Tam, kde by ho žádný spořádaný křesťan nehledal?

Donald Sutherland vzal Johna Bella v jednom zátahu se svým panem Bennetem z dobové romance Pýcha a předsudek, i když protentokrát jeho hrdina řádně potemněl a na jeho tváři se zračí o poznání větší starosti než jsou dcery na vdávání. Lucy Bellová v podání Sissi Spaceková je poklidným svorníkem celé rodiny, pevnou oporou svého muže i dětí, nakonec ale je to ona, kdo sehraje aktivní úlohu. Nejvýraznějším výkonem se prezentuje Rachel Hurd-Woodová (Peter Pan, Parfém: Příběh vraha), která prostřídá kompletní hororový rejstřík mladých dam, od vřískající královny po melancholickou slečnu. Zaujme také charismatický James D'Arcy, v němž poznáváme jednoho z hrdinů námořního dobrodružství Master & Commander: Odvrácená strana světa. Zejména v kostýmních romancích čeká na tohoto jednatřicetiletého Angličana ještě zářivá budoucnost.

Režisér a scenárista Courtney Somolon si po svém ohavném debutu jménem Dračí doupě (2000) výrazně vylepšil reputaci. Od nadpřirozena se jeho příběh v závěru vrací na zem. Uzavírá se tak spíš v žánru psychologického thrilleru než mysteriózního hororu. Ano, je to v ostrém rozporu s několika duchařskými okamžiky a taky burtonovské momentky jako vystřižené z jeho Ospalé díry (noční úprk v kočáře, řádění poltergeista) náhle postrádají smysluplnost. Na druhou stranu však závěr umožňuje mrazivou pointu „minipříběhu“ ze současnosti, kterým je historické dění orámováno.

I když se děj vlastně neustále točí v kruhu, režisér Solomon dovede divákovi vnutit dojem, že se jeho příběh pohybuje po stále se zužující spirále. Americká kletba není ani zdaleka filmem bezchybným. Poskvrnky nalezneme na žánrové čistotě i na logice příběhu. Místy si tvůrci s divákem pokouší zahrávat a snaží se ho přelstít. Pro pozoruhodnou koncovku by mu však měl divák toto zrazování prominout.