Spirituál Amazing Grace napsal kapitán otrocké lodi Angličan John Newton, když se kál za hrůzy, ve kterých bral úděl.
William Wilberforce věnoval život snaze prosadit zákon zakazující otroctví v Anglii. Zemřel měsíc před tím než byl zákon odhlasován v roce 1833. Film ukazuje část jeho života. Ve 34 letech byl Wilberforce (Ioan Gruffudd) unavený nekonečnou snahou, která narážela na organizovanou lhostejnost vládních činitelů. Onemocněl a v depresi odjel navštívit své známé Thorntonovy na venkov. Ti zaranžovali setkání s krásnou Barbarou (Romola Garai), která sdílela mnoho z Wilberforceových názorů. Odtud film efektivně střídá Wilberforceovo vyprávění Barbaře a současnost, která skončí rokem 1807.
Wilberforce vypráví, jak poznal hrůzu a bídu života otroků. O výrobě cukru na Jamaice, o lodích, které otroky převážejí a na kterých tisíce umírají. O příteli na celý život, Williamu Pittovi (Benedict Cumberbatch), o splupracovníku Thomasu Clarksonovi (Rufus Sewell). O pochybách, které má, o tom, jak se chtěl obrátit k Bohu a jak ho jeho spirituání rádce John Newton (Albert Finney) odradil, když mu řekl, že má úkol a musí za něj bojovat. A o tom, jak každý rok Parlament zákon zamítl, protože otroctví přináší velké zisky. Blíží se ke konci svého vyprávění, když ho Barbara přeruší a řekne mu, že ona už ví jak to skončilo, ale to nic neznamená, protože otroctví je nelidské a musí být zrušeno a on se nesmí vzdát. Překvapený Wilberforce poslechne.
William Pitt se stal nejmladším ministerským předsedou v historii, Thomas Clarkson, William Wilberforce a jejich pomocníci se naučili hrát politický gambit a společně prosadili zákon, který na oko neměl s otroctvím nic společného. Byl to zákon, který odpíral ochranu před „privateers“, jak se oficiálně říkalo pirátům a jejich lodím, které pluly pod vlajkou nezávislých Spojených států. Zákon byl navržen proto, že francouzské lodě, které žádnou ochranu neměly, často využívaly americké vlajky. Nikde se v zákoně nepravilo, že asi 85 procent otroků bylo převáženo na skutečně amerických lodích. Zákon prošel.
Film sleduje proces politické hry na nejvyšším stupni. Všichni hráči jsou zámožní, všichni mají velmi dobré konexe. Velká většina jich není v politice kvůli touze něco měnit pro občany země, ale kvůli zisku. Spravedlost nebo lidé nikoho z nich nezajímají. I Pitt v roli ministerského předsedy varuje v určitém momentu Wilberfoce, že během války je opozice zradou, i když nevinní umírají. A Willberforce se zhrozí, když Clarkson promluví o tom, že spravedlnost a lidské životní podmínky by měly být pro všechny, nejenom otroky, ale i pracující v Anglii. Wilberforce Clarksonovi zakáže o tak revolučních myšlenkách kdykoli znovu promluvit. Nu, i dobří muži mají svá omezení.
Je to narativní film se spoustou ostrého dialogu. Velmi britský i v provedení i v použití historického materiálu. Není to velkofilm režijně ani vizuálně. Občas je vidět kus skutečné historie, např. když zábavní loď bohatých musí projet městem a městským přístavem a do hudby najatého kvarteta se ozve mečení kozla. Břehy jsou tu plné zvířat, špíny, obchodu a otrockých lodí. Ukrutnost, zvlášt ke zvířatů a společensky slabším, je také vidět. Ti, kteří se rozčilují nad tím, že ve filmu za svobodu otroků bojují jen bílí muži (s vyjímkou spisovatelele Olaudaha Equiano, což je první filmová role zpěváka Youssou N'Dour), nechápou omezení doby.
Ioan Gruffudd je patřičně neodbytný, poněkud naivní bojovník Wilberforce, Clarkson v podání Rufuse Sewella je stejně odhodlaný a osamocený, ale skutečně nejlepší výkon podává Benedict Cumberbatch jako Pitt. Tady se těšíme na budoucnost. Je tu množství vedlejších rolí od sluhy Jeremyho (Jeremy Swift) až po Johna Newtona (Albert Finney); všechny jsou velmi dobré.
