Alferd Packer: The Musical, nebo také Cannibal! The Musical má sice vročení 1996, Parker se Stonem jej ale natočili již v roce 1993 během studií a režisér kvůli Alferdovi nakonec také školu nedokončil.
Alferd Packer se odehrává za zlaté horečky jedné zimy v 19. století. Zarostlý mladík jménem Alferd Packer z Utahu je v sousedním Coloradu obviněn z kanibalismu – měl zabít a sníst členy zlatokopecké výpravy, kterou vedl přes hory. Alferd je odsouzen ke smrti oběšením. Do cely ho přijde navštívit fešná reportérka Polly Pry (Toddy Walters), která se z Alferda snaží dostat celý příběh a eventuálně mu pomoci uniknout oprátce, která už se sklání nebezpečně nízko nad Packerovou hlavou.
V osudné zlatokopecké výpravce byl kromě naivního, ale hodného Alferda a jeho herky Liane například mladý George Noon (Dian Bachar), který touží po ženské, retardovaný James Humphrey (Matt Stone), který touží po penězích, kněz i řezník. Partu potkávají takové bizárie, jako japonský indiánský kmen, či trio krvelačných trapperů. Ty vede jistý Frenchy (Robert Muratore, zároveň spolukameraman snímku), zlosyn, který se pokouší Alferdovi odloudit jeho milou Liane. Vedle písní je právě Frenchy největší senzací filmu. Z toho vyplývá, že když začne zpívat, řadí Alferd šestku.
Parkerův a Stoneův rukopis je v Alferdu Packerovi patrný ve všech směrech. I ve svých dalších filmech si oba autoři rozdělují herecké/dabérské role podle klíče daného Alferdem Packerem: Parker hraje/ mluví hlavní představitele, v animovaných kusech zvládá figur hned několik. Stone si podá jednoho z vedlejších hrdinů, kterého zpravidla promění ve vizuálně i charakterově nejúchylnější figuru snímku. V Alferdu Packerovi je to James, v Orgazmovi osvětlovač Dave, v Team America zase drsný Chris. Jejich absurdní humor už od začátku kombinuje od pohledu protichůdné prvky a pro mne představuje svébytné i zkriplené pokračování Monty Pythonova létajícího cirkusu:Nehorázná „Trapper’s Song“ vyvrcholí hádkou o hudební stupnice a režimy a japonský náčelník (Masao Maki) se zase ptá: „Nevypadáme snad jako Indiáni?“
Shannon: „Ne, jen..“
Náčelník: „Podívejte na všechna ta týpí. Máme ty týpí, protože… jsme… Indiáni.“
Parker, člen kapely D.V.D.A (dle odkazu z Orgazma zjevně „Double Vagina Double Anal“), skládá písně do všech svých filmů. V Alferdu Packerovi se pohybují od southparkovsky dryáčnického „Let’s Build a Snowman“ přes zmiňovanou „Trapper’s Song“ až k finální hitovce „Hang the Bastard“, jejíž propracovaná choreografie odkazuje/ paroduje skutečné muzikálové velkoprodukce. Ambiciózní projekt westernového muzikálu se bohužel nepotkal s dostatečným rozpočtem, a tak je kamera i výprava Alferda Packera po většinu času velmi úsporná.
Nejslabším článkem filmu jsou ale ztuhlí herci, lépe řečeno neherci. Vyjímkami jsou Stone, Muratore, a díky absurditě situace i Maki… a také Stan Brakhage, který se v Alferdovi objeví na moment, jako Jamesův otec.
Navzdory slabinám, které částečně vyplývají z ne-zkušenosti autorů, se v Parkerovi se Stonem v Alferdu Packerovi podařilo pevně vymezit své tvůrčí pole, kterým je rozjíveně přisprostlá a násilná komedie/parodie s příchutí bojového umění a muzikálu.
