Jihokorejský enfant terrible Kim Ki-duk, který ve své provokující artové tvorbě mísí impresionisticky lyrické obrazy s nevýslovně sadistickými výjevy násilí (Ostrov), často sklízí buď nekritické nadšení, nebo znechucené odsudky. Jeho nový snímek 3-iron, který získal na Berlinale Stříbrného medvěda za režii, ale k takto radikálně protichůdným názorům jistě svádět nebude. Klíčovým aktérem bizarní love story je mladý tulák Tae-suk, který se vloupává do prázdných luxusních bytů, v nichž pak jí a spí až do návratu jejich majitelů. Nic v nich neukradne, naopak vypere jejich prádlo, zalije květiny, případně opraví porouchaný přístroj. Avšak poté, co Tae-suk jednoho dne v jednom ze svých útočišť kuriózním způsobem zabrání tyranskému zbohatlíkovi ve znásilnění křehké manželky, odjede na své motorce i s týranou ženou a začne opuštěné byty navštěvovat s ní. Osamělí mladí lidé se do sebe – bez jediného vyřčeného slova – zamilují. Tae-suk je však posléze neprávem zatčen a obviněn z vraždy, vloupání a z únosu a Sun-hwa se proti své vůli musí vrátit „domů“ k nemilovanému manželovi...
„Zašifrovaný“ název (česky „trojka železo“) odkazuje na svět golfu. Nikoli pouze proto, že Tae-suk golfovou holí ztrestá despotického manžela (odpaluje jí proti mužovi prudké míčky, které jej doslova knokautují), ale má i symbolický význam. 3-iron je nejméně používaný typ golfové hole. Mohla by se sice využívat pro tzv. dlouhé odpaly (na vzdálenost kolem sto padesáti až dvě stě metrů), vyžaduje však značné hráčské zkušenosti. Proto ji většina začátečníků, dam, nebo hráčů s vyšším handicapem nahrazuje snadněji hratelnými dřevy, se kterými lze dosahovat podobných vzdáleností, ale s mnohem menším rizikem případné chyby. Kim Ki-duk v tom vidí metaforickou paralelu: Tae-suk je podobně odstrčený a osamělý, jako golfová hůl zastrčená v drahém koženém vaku, s níž se jen málokdo odváží na travnaté dráze hrát.
Kim Ki-dukův snímek je v krátké době druhým filmem, jehož ústřední protagonisté vstupují do cizích bytů, aniž by z nich něco odcizili. Zatímco v německém tragikomickém dramatu Občanská výchova tyto nekriminální vloupačky dávaly sociálně-morální lekce kapitalistickým zbohatlíkům, ve snímku 3-iron mají symbolický význam. Ony prázdné domy, do kterých Tae-suk vstupuje, lze zřejmě chápat jako stav duše člověka, který – stejně jako Sun-hwa – toužebně očekává někoho, kdo odemkne pomyslný zámek a osvobodí jej od předchozího života.
Režisérovi se podařilo z jednoduchého nápadu vytěžit maximum a svoji hru jako by tentokrát odehrál úder pod par. Komorní málomluvné a minimalistické drama, do něhož posléze prostupují metafyzicky nevysvětlitelné prvky (uvězněný mladík se stane před zrakem svého žalářníka „neviditelným duchem“ a díky tomu může uprchnout a políbit svou lásku, aniž by ho spatřil její manžel), nepostrádá tlumený, uštěpačně pokřivený humor. Nechybí v něm ani Kim Ki-dukem nadměrně využívané násilí, které ale tentokrát probíhá většinou „mimo obraz“. Jako by Kim Ki-duk chtěl odzbrojit své odpůrce, kteří jej – mnohdy oprávněně – kritizují za křečovité a prvoplánovité testování „odolnosti“ publika vůči různým krutostem páchaným na ženách i na zvířatech. Neodpustil si sice několik samoúčelných „naschválů“ a dějových odskoků (například dívka „zastřelená“ v autě golfovým míčkem), ty jsou ale jen předehrou k hypnotickému závěrečnému dějství.
Oba herečtí představitelé – Jae Hee a Lee Seung-yeon – dokáží na nonverbální úrovni vyjádřit svoji vzájemnou náklonnost i každé emotivní pohnutí. K tomu jim napomáhají i orientálně melancholické skladby, která se nesou v duchu repertoáru zpěvačky Natachy Atlas. Nejednoznačné vyznění příběhu, jemuž tentokrát nedominují temní, ale šlechetní fantómové, stvrzuje i „lynchovský“ epilog („Těžko říct, jestli svět, ve kterém žijeme, je sen nebo skutečnost.“). V případě filmů, které mají svoji vlastní vnitřní „logiku“ a zobrazují svět plný náznaků, ale hranici mezi tím, co se odehrává jen v představách postav a co už nikoli, není důležité zkoumat. 3-iron je velmi nezvyklou, harmonickou a místy až pastorálně subtilní meditací o lidském osudu, osamělosti, násilí – a především o magické síle lásky.
