Film svým názvem odkazuje na zdařilejší Boyleův britský temný zombie-horor 28 dní poté.
Manželé Alice a Don vaří romantickou večeři, teprve při polibku se dovíte, že se s třemi dalšími lidmi schovávají před zombie, kterých je okolí plné, v zabedněném venkovském domku. Na dveře bouchá dítě. Otevřou, přestože to znamená nebezpečí. A pak těhotná dívka uvolní prkno, aby se podívala, zda se jí nevrací milý. Nevrací, ale zombie ano. Napadnou je, muži zkoušejí zadržet zombie. Nakonec jediný rozumný krok udělá Don (Robert Carlyle), když vyskočí z prvního patra a doběhne k lodi na řece. Alice zůstane uvězněna v domě.
O 28 týdnů později je Británie téměř vylidněna. Nakažení pozřeli obyvatele, kterým se nepodařilo utéci. Kontrolu nad územím převzalo NATO pod velením vojenských sil USA. Na Isle of Dogs (to je ostrov uprostřed Temže v Londýně) zřídili vojenskou základnu a přijímací prostory pro ty, kteří se vracejí. Zbytek země je stále pod karanténou. Vedení si je poměrně jisté, že virus vyhynul s posledními zombie, ale vedoucí lékařka Scarlett se obává, že se ještě někdo objeví. Její obavy vzrostou s nejnovějšími navrátilci; jsou mezi nimi dvě děti. Ale sourozenci jsou zdraví a čeká na ně otec – Don. A tak je vpustí. Don dětem řekne, že jejich matka Alice je po smrti. Andymu se po matce stýská a s Tammym se vydají se domů pro její fotografie.
Doma děti najdou matku. Pak je zajistí armáda. Od matky, která je nakažena virem, děti odloučí a umístí v karanténě. Alice je jen nakažena, její krev lze tudíž užít k výrobě séra. Don manželku políbí, ona ho kousne a nakazí. Šílený Don se žene chodbami a kouše do vojáků. Rozpoutá se vražedné peklo, které končí tím, že všichni mají být postříleni, aby se nákaza nerozšířila. Isle of Dogs bude vypálen. Do toho se připlete Scarlett, Doyle, Sam, Tammy a dva náhodní civilisté. Doylův kamarád Flynn je pilotem vojenského vrtulníku. A tak se vydají na dlouho cestu, utíkají i před zombie i před armádou Londýnem, který je opět plný nakažených, i před ohněm a chemickým jedem.
Režisér byl vybrán, aby dodal zápletce něco nového. Lidé v tomto díle reagují tak nesmyslně, hloupě, nebezpečně a hystericky, že to lze považovat za novinku i v tomto žánru. Děti jsou sobecké a řvou: „Já chci!“ dostatečně na to, abyste je nelitovali. Donovy reakce jsou poněkud nesmyslné, stejně jako u dalších postav. Očekávat velké herecké výkony se za daných podmínek nedá.
Film musel být relativně levný, herci nejsou známí (je tu ale ovšem Robert Carlyle) a opakující se rychlé střihy. Čelisti, řev a krvavé detaily zakrývají jednoduchost a nepravděpodobnost děje. Dumala jsem i nad tím zda by to mohla být parodie. Není, což je škoda.
