Mrtvá nevěsta Tima Burtona je ze všech animovaných filmů Tima Burtona ze zřejmých důvodů (rozpočet, vývoj technologií) technicky rozhodně nejpokrokovější. Její vyznění je však nejzpátečnější. A přitom to začíná nanejvýš odvážně. (Upozornění: text vyzrazuje pointy filmů.)

Přibližme si tedy Vincenta, Předvánoční noční můru (Nightmare Before Christmas) a Mrtvou nevěstu, animované filmy, které Burton buď režíroval (první a poslední), či na ně měl alespoň nepopiratelný vliv – Noční můru režíroval matador Henry Selick, ale Burton byl producentem, autorem námětu a i výtvarná koncepce nese typické burtonovské rysy.

V krátkém Vincentovi sledujeme kluka Vincenta, kterému zdánlivě nic nechybí, přesto utíká do světa fantazie. A nejsou to představy ledasjaké, je to svět horroru a černočerné magie, Burtonův známý motiv. Vincent nakonec ve světě, o který si koleduje, taky skončí. A to je drzé, ostré a pro diváka vůbec na všechny strany špičaté. Bravo. V Noční můře uplatnil Burton postup opačný. Hrdina se neztrácí v cizím světě, ale naopak se snaží vlastní život obohatit dovozem myšlenek. Kostlivec Jack z vesnice zodpovědné za pořádání Halloweenu ke svému údivu zjistí, že existují i svátky vánoční. Jsou plné roztomilých světýlek, smíchu a barev a to u Jacka v ponurém Halloweenově nemají. Jack je z Vánoc tolik nadšený, že se je pokusí doma uspořádat, má na to ovšem prostředky čistě záhrobní. Největší rozdíl oproti Vincentovi je, že Noční můra nakonec končí happy-endem, ovšem očekávaným – svátky dopadnou dobře a Jack začne chodit s hadrovou pannou Sally, která ho uhání od první minuty.

A konečně Mrtvá nevěsta, příběh na motivy ruské legendy. Vypráví o mladíkovi Victorovi, který by klidně mohl být Vincentovým dvojčetem. Victora poznáváme ve chvíli, kdy si má brát jakousi Victorii. Tahle Victoria má sex-appealu co by se za okousaný nehet vešlo, podle mě je to spíš taková Mařka (Marie je něco jiného). Mladí se sice mají brát, ale svatba je to z rozumu. Victorovi nouveau-riche rodiče získají společenský kredit a šlechtičtí rodiče Victoriini zase peníze.
Victorovi se Victoria nelíbí, ale neumí to říct nahlas. Zpacká zkušební obřad a později v lese složí svatební přísahu nevinnému klacíku, ze kterého se vyklube obživlá mrtvola Emily. Vypadává jí oko a má jednu ruku bez masa, ale má šťávu Sonji z Moimir Papalescu & The Nihilists a rty sexy natolik, že Victoria se jí nevyrovná ani když si koupí vagón rtěnky.

Victor si sice Emily nechce vzít, ale těžko odolává jejímu kouzlu. Burton diváka dráždí myšlenkou, jak nádherně by to bylo dekadentní a romantické zároveň, vzdát se kvůli mrtvé holce života! Stojí za povšimnutí, že Vincent, který jediný skončí špatně, žádnou holku nepotká. Jedinou ženou jeho života je matka. Ta je navíc zobrazována po komiksovém způsobu od země po kolena a působí tak jako hrozivá obryně – rodiče vůbec u Burtona nemívají na své děti dobrý vliv. Možná i to je důvod Vincentova truchlivého konce. Protože v obou dalších animácích po hrdinovi vypálí holka, která ho svým způsobem zachrání. Ať už je to Emily, nebo Sally. Sally byla tichá hysterka plná obav a stažených obočí. Je nepochybně vynalézavá, ale taky úporně zodpovědná a sranda by s ní asi byla jen o málo víc, než s upjatou + bledou Victorií se žabíma očima a vlasy v drdolu. Emily hraje na piáno a vášnivými emocemi jako kdyby z oka (ech) vypadla Marle Singerové z Klubu rváčů. Obě postavy ztvárnila Helena Bonham Carter, Burtonova přítelkyně.

Burton se bohužel ve svém novém filmu zjevně nechtěl vydávat podél pěšiny salónní gotiky, kterou sám léta prošlapává až k obrácenému Orfeovi. Vzal to po dálnici. Zřekl se výsměšné drzosti svého raného "animáku" a vpluje do náruče klasické pohádky, která dává přednosti konzervativnímu knedlík-postoji před… před jakýmkoli dobrodružstvím. Anebo je to naopak? Smrt je opravdu smrt a knedlík-postoj je smířením, když už jsou všechna dobrodružství "odžita".