Hollywood je místo, kde může o kariéře rozhodnout jediný konkurz, náhodné setkání s producentem nebo pár vteřin před kamerou. Stejně rychle ale může dlouho připravovaná role zmizet. Někdy za tím stojí klasické tvůrčí neshody, problémy se smlouvou nebo změna harmonogramu. Jindy jsou okolnosti natolik podivné, že by působily přehnaně i jako zápletka filmové komedie. Jeden herec se pro roli rozhodl výrazně přibrat, aniž by svůj plán pořádně probral s režisérem. Jiná hvězda si zavřela dveře k pokračování miliardové série několika mimořádně nešťastně zvolenými slovy. Další herečka zase odmítla romantickou komedii kvůli několika vteřinám porodu, které měly být až příliš skutečné. A někdy filmaři až těsně před natáčením zjistili něco, co mohli vědět od začátku. Hollywoodská historie je podobných případů plná a některé dokazují, že k tomu, aby člověk přišel o životní příležitost, není vždy potřeba velký skandál.
Ryan Gosling
Ryan Gosling přišel o roli ve filmu Pevné pouto Petera Jacksona způsobem, který by se dal shrnout jako příliš poctivá příprava spojená s katastrofální komunikací. Měl ztvárnit Jacka Salmona, otce zavražděné dívky, a usoudil, že by jeho postava měla působit jako unavený a zanedbaný muž poznamenaný rodinnou tragédií. Rozhodl se proto výrazně přibrat. A nešlo o několik kilogramů. Gosling se dostal přibližně ze 68 na 95 kilogramů a k dosažení nové postavy si pomáhal mimo jiné pitím rozpuštěné zmrzliny Häagen-Dazs. Problém spočíval v poměrně zásadním detailu: Peter Jackson s podobnou proměnou nepočítal.
Když se Gosling objevil v nové podobě, ukázalo se, že herec a režisér mají naprosto odlišnou představu o tom, jak má Jack Salmon vypadat. Gosling později připouštěl, že svou představu s Jacksonem dostatečně neprobral. Místo pochvaly za obětavou fyzickou proměnu proto následoval konec a na poslední chvíli ho nahradil Mark Wahlberg. Goslingovi tak zůstala poměrně drahá lekce, že ani sebevětší herecké nasazení nemusí režiséra potěšit, pokud o něm dopředu neví. A také několik desítek kilogramů, které už pro film vůbec nepotřeboval.
Mark Wahlberg ve filmu Pevné pouto
zdroj:
Profimedia.cz
Megan Fox
Megan Fox byla po prvních dvou Transformerech jednou z nejznámějších mladých hereček Hollywoodu a zdálo se téměř samozřejmé, že se vrátí také ve třetím filmu. Jenže její vztah s režisérem Michaelem Bayem nebyl právě idylický a všechno vyvrcholilo rozhovorem z roku 2009. Fox v něm velmi nelichotivě popsala Bayův způsob práce a jeho chování během natáčení přirovnala k Hitlerovi. Současně sice tvrdila, že mimo plac je režisér úplně jiným člověkem, jenže tak ostré přirovnání už žilo vlastním životem. Když se začal připravovat snímek Transformers 3, Fox v obsazení chyběla a její Mikaela už se do série nevrátila.
Megan Fox v Transformers
zdroj:
Profimedia.cz
Michael Bay později tvrdil, že právě problematický výrok byl rozhodujícím momentem a že výkonný producent Steven Spielberg požadoval její propuštění. Spielberg tuto verzi později odmítl, takže přesný průběh zákulisního rozhodování zůstává předmětem různých výpovědí. Jisté je, že Fox vystřídala Rosie Huntington-Whiteley v roli nové ženské hrdinky. Celý příběh dostal ještě podivnější dohru o několik let později, kdy Fox a Bay své spory očividně překonali a znovu spolupracovali na Želvách Ninja. Z údajně nesnesitelného pracovního vztahu se tak nakonec stal pouze jeden velmi veřejný a velmi drahý hollywoodský rozchod.
Rosie Huntington-Whiteley v Transformers 3
zdroj:
Profimedia.cz
Jean-Claude Van Damme
Predátor mohl vypadat úplně jinak a uvnitř slavného mimozemského lovce měl původně být Jean-Claude Van Damme. Belgický bojovník ještě nebyl velkou hollywoodskou hvězdou a nabídka pro něj představovala mimořádnou příležitost. Jenže Van Damme měl podle všeho jinou představu o tom, k čemu budou jeho fyzické schopnosti využity. Doufal, že předvede rychlost, akrobatické schopnosti a bojové umění, zatímco realita znamenala těžký a mimořádně nepohodlný kostým, omezenou pohyblivost a natáčení v mexickém vedru. Původní podoba Predátora navíc vypadala zcela jinak než pozdější ikonické monstrum. Šlo o podivné štíhlé stvoření připomínající hmyz, které při zkušebním natáčení jednoduše nefungovalo.
Jean-Claude Van Damme
zdroj:
Profimedia.cz
Jednotliví členové štábu později nabízeli různé verze toho, co přesně Van Dammovo angažmá ukončilo. Mluvilo se o jeho nespokojenosti, problémech s pohybem, bezpečnosti i o tom, že herec nebyl nadšený z představy, že ve filmu nebude vůbec poznat. Jisté je, že produkce původní návrh monstra zahodila a Predátora kompletně přepracovala. Van Damma pak nahradil více než dva metry vysoký Kevin Peter Hall. Budoucí akční superstar tak přišla o roli mimozemského zabijáka částečně proto, že filmaři během práce zjistili, že jejich mimozemský zabiják vlastně vypadá úplně špatně.
Kevin Peter Hall který ztvárnil Predátora
zdroj:
Profimedia.cz
Anne Hathaway
Anne Hathaway mohla být hlavní ženskou hvězdou komedie Zbouchnutá, která se později stala jedním z největších hitů režiséra Judda Apatowa. Herečka už byla s projektem spojena a probíhaly přípravy, když se objevila překážka, která je na hollywoodské poměry skutečně neobvyklá: porod. Apatow chtěl závěr filmu pojmout natolik realisticky, že plánoval při scéně narození dítěte použít skutečné záběry porodu. Hathaway s tím měla zásadní problém.
Anne Hathaway
zdroj:
Profimedia.cz
Později vysvětlovala, že nešlo o prudérnost ani strach z nahoty. Sama tehdy ještě nikdy nerodila a necítila se dobře s představou, že má jako herečka napodobovat něco tak fyzicky a emocionálně specifického, zatímco ve filmu budou použity skutečné detailní záběry porodu jiné ženy. Apatow zároveň považoval tento moment za důležitý a nechtěl z něj ustoupit. Hathaway se proto rozhodla projekt opustit a roli Alison nakonec získala Katherine Heigl. Sama Hathaway později uznala, že Apatowovo rozhodnutí ve výsledném filmu fungovalo a že její problém byl především osobní. Na seznamu důvodů, kvůli nimž slavné herečky přišly o velkou filmovou roli, však několik vteřin příliš realistického porodu rozhodně patří k těm neobvyklejším.
Katherine Heigl v komedii Zbouchnutá
zdroj:
Profimedia.cz
Stuart Townsend
Ještě bolestivější muselo být přeobsazení Aragorna ve filmu Pán prstenů: Společenstvo Prstenu. Irský herec Stuart Townsend dostal jednu z největších rolí celé připravované trilogie a měsíce se na ni připravoval. Absolvoval fyzický trénink, cvičil boj s mečem a odjel na Nový Zéland, kde se rozbíhala jedna z nejambicióznějších filmových produkcí své doby. Pak ale přišlo zjištění, které by člověk očekával spíše během prvního castingu než těsně před ostrým natáčením: Townsend je na Aragorna příliš mladý. Herec tehdy neměl ani třicet let a Peter Jackson postupně dospěl k názoru, že postava potřebuje někoho staršího, kdo bude přirozeně působit jako zkušený, životem poznamenaný muž schopný stát se králem. Townsend byl nakonec propuštěn prakticky na začátku produkce.
Stuart Townsend
zdroj:
Profimedia.cz
Náhradou se stal čtyřicetiletý Viggo Mortensen, který musel nastoupit téměř okamžitě a do rozjetého natáčení se zapojil bez dlouhých měsíců příprav, které před ním absolvovali ostatní. Pro Townsenda šlo o mimořádně tvrdý konec. Neudělal žádný skandál, nepřišel nepřipravený a nešlo ani o zásadní profesionální pochybení. Produkce jednoduše velmi pozdě definitivně usoudila, že jejich Aragorn má být starší.
Viggo Mortensen jako Aragorn
zdroj:
Profimedia.cz
Hollywood rád vytváří iluzi dokonale fungujícího stroje, ve skutečnosti ale filmy vznikají z množství subjektivních rozhodnutí, improvizace a náhod. Ani obrovský rozpočet nezaručí, že si všichni včas ujasní, koho nebo co vlastně potřebují. Právě proto jsou podobné historky tak fascinující. Připomínají, že i role, která vypadá jako životní příležitost, může zmizet kvůli několika slovům, nečekané tvůrčí představě nebo rozhodnutí na poslední chvíli.