Na jedné straně zůstává Cameron mistrem technologického spektáklu. Kritici souhlasí, že film opět posouvá hranice vizuálních efektů, 3D záběry a celkového audiovizuálního zážitku – nějaké elementární kouzlo Pandory stále funguje jako magnet pro diváky toužící po kině jako zážitek, ne jen vyprávění.
Na druhé straně však Oheň a popel ztrácí mnohé body tam, kde první dva díly triumfovaly: v příběhu a emoční hloubce. Kritici poukazují, že narativ pravidelně recykluje motivy z „Cesty vody“ i původního Avataru, a přestože přináší nová prostředí a hrozby, působí značně známě a místy unaveně.
Celkový souhrnný skóre je zatím Certified Fresh na přibližně 70 % na Rotten Tomatoes – což je sice stále pozitivní, ale nejnižší rating v historii série a výrazný pokles oproti 81 % prvního filmu a 76 % jeho přímého předchůdce. je třeba zdůraznit, že nejde o absolutní hodnocení filmu, ale poměr médií, které film vidí jako nadprůměrný.
Kritické mínění se tak dělí: jedni oslavují vizuální bravuru a epický rozsah, druzí kritizují repetitivnost, přehnanou délku i slabší emocionální jádro.
Výběr úryvků z recenzí
„Avatar: Oheň a popel zůstává na špici vizuálních efektů, ale vyprávěcí repetitivnost trpí snižující se emocionální odezvou.“
Peter Howell – Toronto Star
„Tento film opět dokazuje Camerona jako mistra spektáklu, ale zároveň potvrzuje, že Pandora už tolik nepřekvapuje.“
Jeff Nelson – WeHo Times
„Problémem není nedostatek akce – naopak – ale že příběh se cítí jako variace na něco, co jsme už viděli.“
Randy Myers – San Jose Mercury News
„Oheň a popel má úchvatné scény a dech beroucí vizuál; problém je, že je to všechno bez emocionálního tahu.“
Dave Lee – Dave Lee Down Under
„James Cameron opět ukazuje, proč je jedním z největších blockbusterových tvůrců, ale tentokrát vyprávění táhne film dolů.“
Wenlei Ma – The Nightly
„Jako čistý filmový zážitek je Oheň a popel fantastický – jako filmová narace však zanechává smíšené pocity.“
Ben Travis – Empire Magazine
Avatar: Oheň a popel je typickým příkladem současného velkofilmu, který se vizuálně a technologicky řadí k nejimpozantnějším snímkům roku, ale zároveň ukazuje hranice současného blockbusterového vyprávění, kde i velkolepý svět nestačí nahradit chybějící emocionální hloubku. Kritici to vidí tak, že zatímco první dva díly padaly na kolena diváky právě díky kombinaci výpravy i srdce, třetí díl se ocitá více v roli efektní podívané než v roli působivého příběhu.