Plakát k filmu: Praho, má lásko

Praho, má lásko Praho, má lásko

dokina.cz
3,0

Premiéra 22. 11. 2012
Česká Republika, 2010, 70 min

Režie:
| celý štáb
Hrají:
Jan Budař, Michal Kern, Jaromíra Mílová, Květa Fialová, Marie Doležalová, Petr Jeništa, Jan Vondráček, Jiří Dvořák | všichni herci

Povídkový celovečerní film Praho, má lásko natočili studenti Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Pod vedením pedagogů a filmových profesionálů vytvořili intenzivní filmovou dílnu. Díky ní a vlivem genia loci pražských zákoutí vzniklo několik krátkých filmů, které tematicky spojuje vztah jejich tvůrců k bývalým industriálním místům. Nusle, Žižkov, Vysočany, Libeň, Smíchov, ale třeba i Bohnice jsou pražskými obvody, které dodnes ovlivňují a inspirují umělce. Na pozadí příběhů se historické památky mísí s moderními prvky velkoměsta.

Úvodní příběh s názvem „Panorama“ vypráví o složitém vztahu ctižádostivé fotografky (Jaromíra Mílová) a jejího syna, který pracuje jako messenger (Michal Kern). Díky fotografiím Pražského hradu se spolu snaží navázat ztracenou komunikaci. Hrdinkou druhé povídky „Právnička“ je cizinka (Alla Alexandrov), která si přišla do Prahy splnit svůj sen. Realita industriální Libně ale neodpovídá její představě. Aby vůbec dokázala přežít, naučila se klamat sebe i své okolí. Z každodenního stereotypu ji vytrhne náhodné setkání s řidičem tramvaje (Jan Budař). Ve slepé uličce se octli protagonisté povídky „Obyčejný jízdní řád“ (Marie Doležalová, Matěj Nechvátal) - Ona vyznává pevný řád ve všem, co dělá, On životem jen tak proplouvá. Jejich světy se protnou na jeden den, ale možná je toto setkání ovlivní na celý život. Poslední povídka „Tajemství památníku“ zkoumá nadpřirozené jevy odehrávající se v okolí Národního památníku na Vítkově. Dva novináři (Jakub Šmíd, Lucia Kajánková) pátrají po stopách minulosti, ale až jejich setkání s osamělým vrátným (Petr Jeništa) vrhne na celý případ jiné světlo.

Film Praho, má lásko nechává své postavy jezdit tramvajemi či bloudit ulicemi a poslouchá přitom jejich rozhovory. Hledají, kam vlastně jdou či jedou, přiznávají nejistotu, touží po nečekaném setkání. A zatím někde v pozadí tajemně prosvítá duch míst. Pro film je charakteristický cit pro realitu s pozvolným rytmem vyprávění, místy odlehčovaný nečekaným slovním humorem. Každý z autorů má osobitý názor a nezaměnitelný vypravěčský přístup. Všechny povídky jsou dokresleny živelným hudebním stylem v podání karlínsko-žižkovské kapely V(!)bezdud.   
Praho, má lásko je netradiční povídkový snímek, který šťouchá a ukazuje, že láska a vztahy k Praze neodmyslitelně patří - současně k ní ale patří též hledání a nalézání. Tyto pojmy jsou vlastní i začínajícím tvůrcům, kteří svými svěžími pohledy na život ve velkoměstě upozorňují, že mladý český autorský film existuje.

Povídkový celovečerní film Praho, má lásko natočili studenti Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění v Praze (FAMU). Pod vedením pedagogů a filmových profesionálů ... celý popis

Trailery Program Fotogalerie
Hodnocení uživatelů: 61 hlasů
  • -
  • -
  • -

Recenze filmu Praho, má lásko

  • Recenze Praho, má lásko na fffilm

    Recenze fffilm 30

    Povídkový film studentů FAMU pozůstává ze čtyř povídek, které spojuje pouze to, že se všechny odehrávají v současné Praze. Před projekcí byli novináři upozorňováni, aby ty čtyři povídky brali jako studentské pokusy, protože to jsou studentské pokusy. Tuto argumentaci bych možná chápal v případě, že by se tento film promítal v kinech s upozorněním "Toto jsou studentské pokusy, proto je vstupné poloviční, respektive dobrovolné". Ale možná ani potom ne. Je to prostě celovečerní film, uváděný v normální kinodistribuci, za normální vstupné (i když má včetně titulků pouhých 70 minut) Což se nemělo stát. O čem tedy jsou ty čtyři povídky? (Mírné spoilery, ničemu nevadící.) 1) Chlapík náhodou objeví svou matku, kterou mnoho let neviděl, ale ta se s ním nechce setkat. Začne jí posílat (nově pořízené) fotografie z přesně stejných míst, odkud matka v roce 1987 nafotila sérii svých fotek pro kalendář. Nakonec se sejdou a usmějí. 2) Ruská imigrantka pracuje jako uklízečka, ale před rodinou a sousedy se vydává za právničku. Jednou náhodou potká na ulici Jana Budaře, ten ji doprovodí k jejímu domu a odejde. Než si hrdinka uvědomí, že Budař je sexy a že chce jeho penis, Budař je pryč. 3) Mladá holka ve vlaku sbalí neznámého mladého kluka, přijede k němu domů a vyspí se s ním. Než od něj odjede, prozradí mu, že to neudělala poprvé a je to pro ni jakási rutina, z čehož je kluk rozmrzelý. 4) Dva mladí filmaři zjistí, že v okolí památníku na Vítkově údajně straší. Po výslechu dědečka, který kdysi balzamoval Klementa Gottwalda, vznikne teorie, že jde o ducha prvního dělnického prezidenta. Jdou si tuto teorii ověřit do památníku, kam je děda pozve. Je celkem očekávané, že z řemeslného hlediska nejsou epizody nic moc, že jsme viděli lepší herecké výkony jinde atd... (Na druhou stranu, existuje nejeden celovečerní český "profi" film, který vypadá a zní hůř, než tento.) Nejhorším prohřeškem tvůrců ale jsou náměty a scénáře příběhů, které jsou neuvěřitelně nezajímavé a pro polovinu z nich se vůbec nehodí označení "příběh", natož "fungující příběh". Je možné, že v některých z nich se měla skrývat pointa v nějaké drobnosti, v jednání hrdinů (a nikoliv v příběhu samotném), ale pokud tomu tak bylo, jsou tyto pointy naprosto nedetekovatelné. První dvě epizody jsou doslova o ničem. Druhá dokonce dvakrát o ničem, protože obsahuje dva "podpříběhy" (vydávání se za právničku, setkání s Budařem), které spolu nemají jakoukoliv souvislost. Třetí příběh má aspoň náznak nějakého tempa a stylu (což obojí zbývajícím třem naprosto chybí), ale končí opět bez pointy (i když k ní má nejblíž). A poslední příběh, s Gottwaldem, mi dal naději, že se konečně dočkám aspoň něčeho trochu vypointovaného, ale mýlil jsem se. Po několika mírně vtipných hláškách a náznacích béčkově hororové atmosféry skončí povídka přesně v okamžiku, kdy mělo začít její finále, tzn. ve chvíli, kdy "filmařka" s dědou vejdou do památníku. Následuje jen hláška "A pak už ji nikdy nikdo neviděl. Pokud se o ní něco dozvíte, dejte nám vědět." Jednotlivé povídky hodnotím: 20%, 20%, 50%, 40% a mám depresi, že jejich tvůrci budou třeba za pár let točit (a především PSÁT) celovečerní filmy pro kina. Nebo to možná už dělají, protože některé z povídek musely být natočeny před více než dvěma lety (podle toho, jaké rozestavěné stavby v nich jsou vidět).

Trailer k filmu

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.