Plakát k filmu: Once

Once Once

dokina.cz
8,2

2006, 85 min

Žánr:
drama, romantický, hudební
Režie:
| celý štáb
Hrají:
Markéta Irglová, Glen Hansard | všichni herci

On je pouliční muzikant a občas si přivydělává v dílně svého otce. Jeho snem je živit se hudbou, ale to se mu vůbec nedaří. Ona je talentovaná pianistka z Čech, která odešla do Irska kvůli obživě a prodává na ulici růže. Když se ti dva náhodou potkají, zjistí, že jejich společná hudba má neobyčejnou sílu a podaří se jim získat nejen peníze na pronájem studia, kde natočí společnou desku, ale také přízeň a obdiv všech, kteří se na jejím vzniku podílejí. Oba si ale velmi záhy uvědomí, že takového člověka, jakým je ten druhý, se jim podaří v životě potkat jen jednou. Jeho nově nabytá svoboda a její minulé závazky tak oba postaví před rozhodnutí, co jsou pro sebe schopní obětovat a jestli vůbec mají možnost zůstat spolu.

Film vznikl s neuvěřitelně nízkým rozpočtem přímo v ulicích Dublinu, v autentických interiérech a s neherci. Letos v lednu pak získal diváckou cenu na jednom z nejprestižnějších světových filmových festivalů v americkém Sundance. Následovalo uvedení do amerických kin, kde se film stal nečekaným hitem. Důvodů je hned několik. Originální a výborná hudba. Silný příběh. Vynikající a autentické herecké výkony. S hudbou Glena Hansarda se čeští diváci mohli setkat již dříve, poněvadž tento hudebník v Čechách často koncertoval se svou skupinou The Frames i sólově a některé jeho písně se objevily ve filmu Jana Hřebejka Kráska v nesnázích.

Markéta Irglová s Hansardem spolupracuje již několik let. Jejich hudba je melancholická a zároveň razantně energická. Film Once vznikl jako malý, jednoduchý film, ale již dnes je jasné, že se jedná o jeden z nejúspěšnějších projektů s českou účastí za posledních několik let. Především pro Markétu Irglovou pak znamená průlom na mezinárodní filmové i hudební scéně. Glen Hansard přitom potvrzuje pozici nejzajímavějšího irského hudebníka od vzniku kapely U2.

Film Once sice vypráví jednoduchý příběh o lásce a porozumění mezi dvěma mladými lidmi, na druhou stranu však přináší i přesný pohled na českou komunitu v zahraničí a vypovídá o době, kdy se k úspěchu může dopracovat každý. Možná jen jednou za život a možná jen na chvíli, ale za to svobodně.

On je pouliční muzikant a občas si přivydělává v dílně svého otce. Jeho snem je živit se hudbou, ale to se mu vůbec nedaří. Ona je talentovaná pianistka z Čech, která odešla do ... celý popis

Trailery Program Fotogalerie
Hodnocení uživatelů: 408 hlasů

Recenze filmu Once

  • Recenze Once na fffilm

    Recenze fffilm 80

    “I don't know you but I want you all the more for that” - láska mezi Dublinem a Prahou v muzikálu, jaký tu nebyl nejméně pár desetiletí a možná nikdy. On byl pouliční kytarista, zpěvák a opravář vysavačů (nepouliční). Ona odjela z České republiky, aby si přivydělala pouličním prodejem časopisů a květin. Setkali se uprostřed Dublinu a díky rozbitému vysavači spolu prohodili pár slov a zjistili, že je spojuje láska k hudbě. Ona hrála na klavír. Jemu se to líbilo a nechal ji napsat text pro jednu ze svých písniček. Rozhodli se, že seženou pár dalších neznámých hudebníků, natočí ty písničky a On s nimi udělá terno v Londýně. Ona ale musí zůstat v Dublinu se svou matkou a dcerkou, a čekat na manžela, který má z Čech konečně přijet. Je to příběh o lásce? Pochopitelně ano. Ale nikdo se s nikým nevyspí, ani žádný vášnivý polibek nepadne, a přesto to skončí dobře. Novým klavírem... Jako člověk, který dal 100% Transformers a nenávidí folk, jsem měl nemalé obavy z toho, že budu muset z důvodu zaneprázdněnosti redaktorů Cinemy recenzovat irský hudební film o pouličním kytaristovi s neherci a rozpočtem 150 000 $. Naštěstí to byly obavy liché. Je pravda, že mizivý rozpočet je na filmu jasně patrný, ale tvůrci se za to nestydí a učinili z toho součást vyprávěcího stylu. Ruční kamera je v každém záběru jinak rozostřená, rozzrněná, zabarvená a rozklepaná, monofonní zvuk je přeřvaný, střihová kontinuita neexistuje (pokud existuje střih) a náhodní lidé na ulici se občas dívají do kamery (štáb většinou jen namířil kameru a točil). A to všechno vytváří unikátní dojem, že se díváme na něco jako dokumentární muzikál. Napsal jsem “muzikál”? Inu, ve filmu se hodně hraje a zpívá. Možná víc, než v klasických hollywoodských muzikálech. A texty písní často cosi vypovídají o situaci, ve které se zpívající právě nachází. Není to ovšem tak, že by postava uprostřed souvětí plynule přešla z mluvení do zpěvu a pokračovala v načaté myšlence. Jsou to přece oba muzikanti, nástroj jednoho z nich je přenosný, takže není problém po něm v radostném či tíživém okamžiku sáhnout a začít něco vybrnkávat. Ale ne moc hlasitě, protože v autobuse to může rušit. Dva hlavní hrdiny (ve filmu nemají jména, stejně jako většina ostatních postav) hrají Glen Hansard a Markéta Irglová. Hansard (ročník 1970) hraje a zpívá v irské rockové kapele The Frames. Irglová (ročník 1988) s ním vydala v roce 2006 společné album a je jeho životní partnerkou. Ani jeden z nich nikdy nehrál v žádném filmu Herecké zkušenosti mají pramalé a s ohledem na tuto skutečnost je s podivem, jak kvalitní herecké výkony oba předvádějí. Jejich nejistota a boj s klíčícími city (ona je vdaná, on čerstvě rozejitý) jsou storpocentně uvěřitelné. Vzhledem k tomu, že většinu filmu zabírají písničky, interpretované hlavními představiteli, je logické, že mnoho dalších postav už ve filmu neuvidíme, protože na to není čas - jen rodiče obou protagonistů a pár pouličních hudebníků, kteří pomáhají se studiovou nahrávkou. A vzhledem k rozpočtu filmu je logické, že se nedočkáme žádné muzikálové choreografie nebo něčeho podobného. Hudební čísla vypadají většinou tak, že hrdinové hrají a zpívají, někdo drží v ruce kameru, která je snímá v nepřetržitém záběru, a když je svátek, ty kamery jsou dvě a párkrát se mezi nimi střihne. Nic z toho ovšem není na závadu a tento polodokumentární styl filmu sluší. Once (proč zůstává český název v angličtině?) je mnohem komornější než to, čemu se říká “komorní filmy”. Je to dílo, vzniklé doslova na koleně, které boduje tím, že se snaží být maximálně upřímné a maximálně se vyhýbat klišé. A podařilo se mu zabodovat i u mě, přestože mě tento konkrétní hudební žánr víceméně irituje a soundtrack z filmu si rozhodně nekoupím. Z čehož vyplývá, že musí jít o opravdu hodně, hodně kvalitní film... P.S: Ve filmu je pár situací, založených na tom, že se mluví česky a irští protagonisté (a diváci) nemají rozumět tomu, co bylo řečeno. Jako Češi tedy máme paradoxně poněkud ochuzený kulturní zážitek... Ci 80% (Původně psáno pro měsíčník Cinema . Přetištěno se svolením šéfredaktorky.)

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.