Plakát k filmu: Jako nikdy

Jako nikdy Jako nikdy

dokina.cz
6,8

Premiéra 19. 9. 2013
Česká Republika, Slovensko, 2013, 93 min

Žánr:
drama, psychologický
Režie:
Zdeněk Tyc | celý štáb
Hrají:
Petra Špalková, Taťjana Medvecká, Jiří Schmitzer, Marek Němec, Luboš Veselý, Marek Taclík, Jana Pidrmanová, Zdeněk Palusga | všichni herci

Konec léta ve filmu Jako nikdy znamená zároveň konec života. Výtvarník Vladimír (Jiří Schmitzer) umírá. Dům v krásné krajině je jeho poslední útočiště, smrt je nevyhnutelná a on nechce umřít v odcizené nemocnici. Dvě ženy, které jeho nelehkému umírání asistují, jsou jeho současná partnerka Karla (Petra Špalková) - pětatřicetiletá malířka, bohémka, a bývalá milenka Jaruna (Taťjana Medvecká) - vdaná asi pětapadesátiletá zdravotní sestra. Tato trojice vede marný boj se smrtí, bojují sami se sebou a současně mezi sebou – což přináší každému z nich určité očištění…

Konec léta ve filmu Jako nikdy znamená zároveň konec života. Výtvarník Vladimír (Jiří Schmitzer) umírá. Dům v krásné krajině je jeho poslední útočiště, smrt je nevyhnutelná a on ... celý popis

Trailery Program Fotogalerie
Hodnocení uživatelů: 7 hlasů
  • -
  • -

Recenze filmu Jako nikdy

  • Recenze Jako nikdy na fffilm

    Recenze fffilm 90

    Starý malíř (Jiří Schmitzer) umírá na rakovinu a nechce se léčit. Už má docela problémy s pohybem a základními životními funkcemi, takže se o něj v polorozpadlém venkovském domě starají jeho dávná milenka (Taťjana Medvecká) a jeho současná milenka (Petra Špalková) - které se nemají moc v lásce. Film Zdeňka Tyce se odehrává převážně v tomto domě, kde si své vztahy řeší tři hlavní postavy, i několik vedlejších. Jako nikdy je drama, které je o smutných věcech, ale není přespříliš depresivní a dokonce obsahuje místy docela sofistikované odlehčující prvky, které většinou označuji slovním spojením "jemný humor". Například v jedné ze scén je Schmitzer přemluven, aby nechal k sobě do domu přijet venkovského faráře, který si s ním promluví o záležitostech duše. Farář skutečně přijede a se Schmitzerem si promluví. Na jejich dialozích nebo hereckých výkonech v této scéně není naprosto nic humorného, oba mluví naprosto vážně. Ale podsaditý farář přijel (logicky) na kole, takže je celý rozhovor oblečen (logicky) v něčem takovémto: Velkou zásluhu jistě má debutující Markéta Bidlasová, která napsala scénář spolu s Tycem (od nějž jsem shodou různých nešťastných okolností viděl pouze film El Paso , a ten se mi moc nelíbil). Jimi načtrnuté postavy jsou zajímavé tím, že nešustí papírem a chovají se tak, jak se chovají normální (ve smyslu "běžní", nikoliv "psychicky stabilní") lidé. Snad o nikom v celém filmu se nedá říct, že je jednoznačně kladná nebo jednoznačně záporná postava, a většina z nich se chová nepředvídatelně, ale nikdy nesmyslně. Respektive, pokud se chovají nesmyslně, má to v rámci tohoto filmu smysl, neboť je jasně patrné, že se právě nacházejí v patřičně labilním duševním rozpoložení. Aby to fungovalo, jsou samozřejmě zapotřebí kvalitní herci. Především hlavní trojice doslova exceluje a Schmitzer je naprosto úžasný. Se zahořklou, místy nebezpečnou postavou, kterou ztvárnil, bych se bál komunikovat, ale přesto jsem k ní necítil jednoznačnou nenávist - podobně jako jeho filmový syn, který si musí vyřešit vlastní dilemata ohledně vztahu s otcem. S postupujícími minutami se Schmitzerův stav zhoršuje a film začne více připomínat Hanekeho Lásku , ale dle mého názoru je LEPŠÍ, než tento oscarový snímek. A podle očekávání (což snad nemůže překvapit vůbec nikoho) Schmitzer skutečně umře a jeho "odcházející duše" je na plátně doprovázena velmi decentním, téměř nepostřehnutelným vizuálním fórkem (možná je to dokonce CGI trik) - což je opět něco, co je mimo fantazii a schopnosti 95 procent českých tvůrců, bohužel. Film ale rozhodně není jen o umírání Schmitzera, nýbrž rovným dílem o všech třech hlavních postavách a několika vedlejších (Schmitzerův syn také projde významným vývojem). Od samotného počátku mě ve filmu extrémně zaujala smyčcová hudba, která dávala záběrům unikátní atmosféru a složitostí svých harmonií překonávala cokoliv, co jsem kdy v českém soundtracku slyšel (viz trailer). Až ke konci mi došlo, že nejde o nového geniálního českého skladatele, ale byl to starý dobrý hitmaker Leoš Janáček . To ovšem nijak nesnižuje zajímavost použití té hudby ve filmu. (Snímek obsahuje také pár minut původní syntetické hudby Zdeňka Krále, která je funkční, ale nezajímavá.) Mám k filmu jisté výhrady. Například některé motivy a podzápletky mi přišly až zbytečně stručné a nerozvinuté. Ale přesto je Jako nikdy v české kinematografii ojedinělým zjevením. Je to zdaleka nejlepší český hraný film od Okresního přeboru a opět jsem se utvrdil v tom, že je správné, když většinu českých filmů označuji za sračky. Kdybych to nedělal, nevyniklo by, o kolik je lepší tento film.

  • Recenze Jako nikdy na iDnes

    Recenze iDnes 65

    Do kin vstupuje film Zdeňka Tyce, v němž se sešli Petra Špalková, Taťjana Medvecká a Jiří Schmitzer. Jejich hereckou sílu oslabují přepjaté smyčce.

Trailer k filmu

Související články k filmu Jako nikdy

  • Obrázek k souvisejícímu článku: Jako nikdy - recenze

    Jako nikdy - recenze

    25. 9. 2013 01:40 Starý malíř (Jiří Schmitzer) umírá na rakovinu a nechce se léčit. Už má docela problémy s pohybem a základními životními funkcemi, takže se o něj v polorozpadlém venkovském domě starají jeho dávná milenka (Taťjana Medvecká) a jeho současná milenka (Petra Špalková) - které se nemají moc v lásce.

  • Obrázek k souvisejícímu článku: Drama Jako nikdy aspiruje na nejlepší český film roku

    Drama Jako nikdy aspiruje na nejlepší český film roku

    23. 9. 2013 20:30 Nevyhnutelnou skutečnost smrti – právě to servíruje nový film režiséra Zdeňka Tyce a scénáristiky Markéty Bidlasové. V psychologickém dramatu Jako nikdy dojde na příběh skleslého malíře okresního významu, jehož čas se krátí vlivem zákeřné nemoci. Komorně pojaté poslední dny pak film sleduje optikou dvou netradičních pečovatelek – Vladimírovy aktuální bohémské milenky Karly a jeho někdejší bývalé přítelkyně, postarší Jaruny.

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.