Plakát k filmu: Cesta do lesa

Cesta do lesa Cesta do lesa

dokina.cz
5,4

Česká Republika, 2012, 110 min, od 12 let

Žánr:
komedie, romantický

Honza Marák (Tomáš Hanák) dávno rezignoval na kariéru „ajťáka“ a koupil chalupu na konci malé vesnice, kde se zabydlel se svojí ženou Markétou (Bára Schlesinger), dcerou Anynou (Anna Linhartová) a synem Sayenem (Vojta Vovesný). Pracuje v lese jako pomocný dělník, spravuje cesty, oplocenky, těží dřevo, pomáhá lesákům. Markéta se živí masážemi a alternativním léčením pacientů, kteří za ní dojíždí na chalupu. K tomu používá různé psychotropní rostliny a houby, což vede ke konfliktu se starousedlíky a poté s protidrogovou policií. Dcera Anyna navštěvuje přespolní ZŠ, kde však stále propadá, protože se toulá po lesích a místo z učebnic se učí z přírody.

Mezi starousedlíky patří zemědělná rodina Papošova. Ludva Papoš (Bolek Polívka) má svůj statek a polnosti, celý rok se stará o úrodu, chodí střílet divočáky nebo chlastá v hospodě. Jeho žena Vlasta (Eva Holubová) pracuje jako lesní dělnice. S dalšími ženami z vesnice sází stromky, žne buřeň, pálí dřevo, sbírá šišky. Jejich syn Ludva jr. (Tomáš Vorel jr.) na statku s rodiči nebydlí a s otcem sedlačit odmítá. Vystudoval vysokou lesnickou, takže pracuje jako adjunkt v revíru Josefa Cvrka (Jiří Schmitzer) a bydlí na hájence uprostřed lesa, sám se svým psem. Po práci chodí střílet škodnou, když tu se jedné noci potká s divoženkou Anynou, vegetariánkou...

Honza Marák (Tomáš Hanák) dávno rezignoval na kariéru „ajťáka“ a koupil chalupu na konci malé vesnice, kde se zabydlel se svojí ženou Markétou (Bára Schlesinger), dcerou Anynou ... celý popis

Trailery Program Fotogalerie
Hodnocení uživatelů: 2 hlasů
  • -
  • -

Kde se podívat online?

PŮJČOVNÉ 105.44 CZK 158.29 CZK Přehrát online
Přehrát online

Recenze filmu Cesta do lesa

  • Recenze Cesta do lesa na fffilm

    Recenze fffilm 40

    Rodina Marákových (rodiče, teen dcera Anyna a malý synek) žijí v baráku u vesnice, tráví většinu času v přírodě, pěstují si potraviny, bylinky a drogy, maminka léčí sousedy, tatínek pracuje v lese, dcera (vypadá přesně jako rebelka Merida ) chodí lesem a zdraví zvířátka, prostě idyla. Jenom synek občas držkuje, že nemají televizi. A pak se začne cosi komplikovat, především kvůli mladému myslivci Ludvíkovi (Tomáš Vorel ml.), který sice zabíjí zviřátka, ale Anynu přitahuje. Film je propagován jako volné pokračování Vorlovy Cesty z města , ale nebýt některých stejných herců a jmen postav, nikdy by mě to nenapadlo (a mám dojem, že tam jsou jisté zásadní problémy v kontinuitě). Oba filmy ale hlavně mají zásadně jinou atmosféru. To je jednak dobře a jednak špatně. Dobré je, že film Cesta do lesa není tak agresivně, militantně proticivilizační jako Cesta z města , je méně předvídatelný a méně černobílý. Špatné je, že že děj filmu je natolik nejednoznačný, že je velký problém vysledovat v něm jakoukoliv zápletku a motivace postav. Nebo bych místo "nejednoznačný" mohl napsat "vytvořený generátorem náhodných čísel". Co myslím tím "nejednoznačným dějem filmu"? Obraz a střih je v pořádku. Vidíme, co různé postavy dělají a slyšíme, co při tom říkají. Ale jako kdyby to v každé scéně byly jiné postavy. Nebo jako kdyby se jim mezi jednotlivými scénami stalo něco velmi traumatického, co velmi zásadně změnilo jejich chování... Například Anyna: Žije v lese, má ráda zvířátka. Myslivec Ludvík zastřelí a vyvrhne (nožem, ne z dávícího traktu) laň přímo před jejíma očima, což je pro ni hrozné trauma. Anyna nejí maso. Nenávidí televizi. Nemá školní sešit, protože chce chránit lesy (zajímavé je, že doma sedí u dřevěného stolu a velké dřevěné kuchyňské linky). Ludvík lesy kácí, v čemž mu Anyna brání vlastním tělem. No a pak se ti dva do sebe zamilují a začnou spolu chodit. Přerod z "chci ho zabít" na "chci s ním spát" proběhne pouze tím, že Ludvík v jednu chvíli zažene pytláky, kteří chtějí Anynu znásilnit. A totéž v bleděmodrém platí o většině ostatních postav, včetně hlavního hrdiny, otce rodiny! Zatímco matka jako jediná je konzistentní po celý film (hardcore new-age), otec občas "kolaboruje" s vesničany, kteří jsou v jiných scénách vykresleni jako zákeřné svině. Z tohoto zásadního domácího konfliktu ("členové mé rodiny se kamarádí s těmi, kteří mě nenávidí") celý film vůbec nic nevyplyne a nijak se neřeší. V různých částech filmu jsou různé postavy představeny ve scénách, kdy jimi divák zcela jistě má opovrhovat a kdy ubližují hlavním hrdinům. V jiných scénách jsou tytéž postavy s hrdiny v kamarádském vztahu. Nikdy není naznačeno, jak si to obě strany srovnaly v hlavě, nebo co se stalo, že se mezilidské vztahy takhle bizarně mění. Tvůrci intenzivně tepou i do institucí (policie, církev, státní lesy), a nikdy z toho nic nevyplyne. Jako kdyby Vorel byl naštvaný na celý svět a slepě střílel na všechny strany, pak si uvědomil, že točí celovečerní film a rychle k němu dolepil (po 110 minutách) nesmyslný happy end. Ve své nekonzistenci a špatné definici postav (kterých je MNOHO) je film tak vzácně konzistentní, že jsem uvažoval, zda nejde o sofistikovaný záměr a zda film neilustruje všudypřítomnou absenci morálky a rozklad hodnost v dnešní společnosti - a zda tudíž nemáme nenávidět úplně všechny jeho hrdiny bez rozdílu. Obávám se ale, že tím filmu přikládám větší ambice, než měl... Po řemeslné stránce film není špatný a některé záběry ve mně vzbudily touhu zajet si zase někdy do přírody. Kamera správně jeřábuje, mlha se převaluje údolími, hudba fidlá (bohužel je od dvou lidí, takže polovina je symfonická a druhá polovina ambientní synťáky s ambientním brnkáním). Herci jsou povětšinou schopní (s výjimkou nesnesitelné spolužačky Anyny) a snaží se se svými rolemi něco dělat. Ať už to ale je vinou scénáře nebo finálního sestřihu, všechno to dává pramalý smysl, postavy celý film zůstávají tajemnými černými skříňkami a především jsem až do konce filmu nepochytil, které postavy tedy vlastně mají být kladní hrdinové, pokud nějaké (kromě sluníčkové maminky)... Cesta z města , ač se mi příliš nezamouvá z ideologického hlediska, byla lepším filmem, protože v něm bylo jasné, co jím chtějí tvůrci říct a proč postavy dělají ty (často šílené) věci, které dělají. V Cestě do lesa není jasné, jestli jsou šílené ty postavy, nebo tvůrci filmu. Rozhodně to ale není tak jednoznačně strašný a debilní film, jak by se mohlo zdát z jeho traileru! Každopádně mi připadá, že čím méně se ve Vorlových filmech mluví, tím lépe fungují...

Trailer k filmu

Související články k filmu Cesta do lesa

  • Obrázek k souvisejícímu článku: Režisér Tomáš Vorel slaví 60 narozeniny

    Režisér Tomáš Vorel slaví 60 narozeniny

    2. 6. 2017 13:30 Tomáš Vorel, režisér, scenárista a občasný herec slaví své 60. narozeniny. Po množství amatérských filmů a studiu režie na FAMU debutoval povídkovým filmem Pražská 5. Jeho druhým snímkem byl netradiční dobový muzikál Kouř (1990). V roce 1995 založil produkční společnost Vorel Film; jejím prvním počinem byl hořký snímek Kamenný most (1996). Na hraný film Cesta z města (2000) navázal nejen snímkem Cesta do lesa, ale též dokumentem Z města cesta (2002), který sleduje životní hledání pěti osob. Stejně jako další Vorlovy filmy i jeho groteska Skřítek (2005) nabízí výraznou výtvarnou stylizaci. V dnešním článku si kromě již zmíněných představíme také nejnovější tvorbu Tomáše Vorla.

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.