Blízká budoucnost. Svět vypadá na první pohled stejně jako dnes (móda, auta), ale nachází se na pokraji ekologické katastrofy. Zatímco na rovníku přestává fungovat gravitace, směrem k severu vládne doba ledová. Lidé umírají na nedostatek lásky, končí jako pohozené obaly a nikdo si jich nevšímá.
Jistý John Marchewski(Joaquin Phoenix) cestuje za prací do Calgary, ale na
newyorském letišti je odchycen managementem krasobruslařky Eleny (Claire Danes), jeho ženy, se kterou se rozchází. Má ji okamžitě navštívit. Hrdina se vykroucí, ale při vzpomínce na její lýtka mu srdce zjihne.Z rozcházejících se manželů jsou během chvíle milenci na útěku před zlotřilým managementem, který se snaží Elenu zabít a její místo obsadit třemi manipulovatelnými dvojnicemi.
Zápletka je překroucená a nelogická. Vinterberg částečně kopíruje hollywoodský model vyprávění s jasnými hrdiny, zloduchy a přímou linkou, zároveň ale není dostatečně důsledný na to, aby podal historku důvěryhodně. Figury se nechovají realisticky, čehož vrcholem je závěrečná eskapáda ve sněhových polích.
Děj zpomalují události, které přicházejí z čistého nebe a přikládá se jim okamžitý význam bez nějakého opodstatnění – voda náhle mrznoucí ve sklenici. Nevíme, kde se ten mráz vzal, nevíme proč. Voda zmrzne, pak rozmrne a nic. Přitom když se Vinterberg podrobnostmi nezabývá – umírající lidé, ztráta gravitace - tak to funguje.
Claire Danes vypadá jako mrazivá královna a stejně jako zmatený Joaquin Phoenix byla obsazena výborně. Jen s akcenty mohli být tvůrci poněkud preciznější. Protagonisté přecházejí z amerického do polského až příliš svévolně, což jednoduše ruší. Hereckou hvězdou filmu je ale Sean Penn jako Johnův bratr, který se předávkoval strachem z létání, takže teď jenom létá. Z výšky deseti kilometrů komentuje dění ve světě s patřičným nadhledem a odstupem.
Krom záměrné absence sci-fistických perliček Vinterberg ve výtvarném pojetí kina exceluje. Scenérie jsou obrovské, interiéry uzavřené. Za kamerou stál Anthony Dod Mantle, kameraman 28 dní poté, Dogville a dogma bijáků Rodinná oslava, Mifune, Julien Donkey-Boy Za všechno může láska je biják s uměleckou ambicí, biják, který však byl zničen vlastním scénářem. Že by k němu měl býval Vinterberg přílišnou lásku?
