První díl X-Menů vyšel v produkci vydavatelství Marvel v září 1963. Za úvodní číslo byli zodpovědní Stan Lee a Jack Kirby, přičemž původní dílo nese výrazné stopy své éry. Vůdce X-Menů jménem Profesor X i jeho nemesis Magneto byli přímo inspirováni persónami tehdejších amerických hnutí za lidská práva (více ve srovnání komiksových postav a herců níže). Oproti známější filmové adaptaci z roku 2000 ovšem v této verzi bylo leccos jinak – absentoval například hlavní borec Wolverine, jehož se čtenáři dočkali až v průběhu let sedmdesátých.

zdroj: tisková zpráva

Nešlo o první ani poslední změnu ve srovnání s X-Meny z filmů, jak je zřejmě zná většina dnešních diváků. Vedle odlišné chronologie událostí platí za největší odlišnost především skrze vytržení filmových X-Menů z universa Marvelu. Komiksoví X-Meni byli totiž zcela propojeni se světem marvelovských komiksů, z čehož vyplývalo třebas u časté hostování Wolverina a dalších mutantů v grupě Avengers.

Práva na filmové X-Meni však Marvel prodal společnosti 20th Century Fox dávno před tím, než se rozhodl sám vytvořit filmové adaptace počínaje Iron-Manem – paradoxně si tak X-Men a marvelácké filmy přímo konkurují, ačkoliv původně pocházejí s jediné stáje. To má za následek celou sérii paradoxů. V chystaném filmu Avengers: Age of Ultron se proto například objeví postava mutanta Quicksilvera, které se objevovaly už v nejstarší éře komiksových X-Menů a jedná se o čistokrevného mutanta – dokonce se má objevit i v X-Men: Budoucí minulost. Díky dohodě mezi oběma velikány se však Quicksilver může objevit v obou dílech. Jenom v těch marveláckých nemůže použít vlastní jméno a zmínit, že je původně synem Magneta…
Jak ale vlastně působili původní kreslení hrdinové? Srovnali jsme nejznámější z nich s filmovými verzemi…

Profesor X

zdroj: tisková zpráva

Vůdce hodných mutantů se objevil už v prvním čísle X-Men #1 v roce 1963. Jeho filmové já ztvárnil původně Patrick Steward, mladší verzi pak v X-Men: První třída ztělesnil James McAvoy. V X-Men: Budoucí minulost se nakonec objeví oba. Jak už bylo řečeno, že původní Profesor X byl inspirován Martinem Lutherem Kingem, u zlouna Magneta byl pak předobrazem radikálnější Malcolm X. 

Magneto

zdroj: tisková zpráva

Stejně jako ve filmu i v komiksech platil Magneto za hlavního záporáka s větším než malým pochopením pro snahu klaďasů. Častokrát se ostatně s X-Meny přímo spojil. Jak už bylo naznačeno, byť Magneto zpočátku připomínal typického šestákového zloducha, postupem času se vypracoval na antihrdinu par excellence, který sžírán tížen vzpomínkami na holocaust. Snad nebude přeháněním říct, že Magnetova cesta pomsty v X-Men: První třída, byla nejspíše nejlepší částí celého snímku. Stejně jako v případě Profesora X si Magneta v Budoucí minulosti rovněž zahraní oba jeho představitelé, tedy Michael Fassbender a Ian McKellen.

Wolverine

zdroj: tisková zpráva

Navzdory dvěma samostatným a přesto nepříliš podařeným filmům je postava Wolverina zřejmě nejzajímavějším charakterem filmových X-Menů. Svědčí o tom ostatně i jeho cameo v První třídě. Je proto paradoxní, že komiksový Wolverine se objevil až 9 let po počátku X-Menů v roce 1974 v roli antihrdiny a zlodušsky působícího... tajného agenta pracujícího pro kanadskou vládu. Od té doby se naštěstí hodně změnilo, včetně prospěšného shození Wolverinova srandovního kostýmu.

Beast

zdroj: tisková zpráva

Ačkoliv Beast ve filmech nehraje příliš stěžejní roli – významněji se doposud mihl jen ve skvadře mlaďochů v První třídě, taktéž bude výrazněji v Budoucí minulosti – v komiksech platí za nejstaršího veterána, jenž se objevil hned v úplně prvním čísle X-Menů v roce 1963. Je rovněž jednou z mála postav, na které není proměna ze stránek komiksu na filmové plátno skoro vůbec poznat...

Storm

zdroj: tisková zpráva

Oproti Wolverinovi se Storm se ve vývoji od komiksků do filmu dočkala spíše opaku, totiž zahalení svého zevnějšku. Její první výskyt v komiksech se datuje do roku 1975, přičemž historicky vzato se jedná o první černošskou superhrdinku jak v rámci Marvelu, tak i konkurenčního DC.

Kitty Pryde

zdroj: tisková zpráva

Nejmladší mutantka našeho přehledu byla představena v roce 1980 poté, co si šéfové Marvelu vzpomněli, že se jejich komiks má odehrávat ve škole pro mladé mutanty. Jméno získala po spolužačce jednoho z kreslířů, komiksový vzhled byl zase inspirován mladou Sigourney Weaver. Kitty Pryde rychle získala na popularitě, o čemž svědčí i její hlavní role v předloze Budoucí minulosti, vydané už v roce 1981. Ve filmech Kitty ztvárnila Ellen Page představená v X-Men: Poslední vzdor. Už v předešlých dvou filmech se však postava Kitty objevila - například krátce v druhém filmu pří útoku Strykerových vojáků na školu.

Mystique

zdroj: tisková zpráva

Taktéž tato dnes neodlučná postava se poprvé na stránkách komiksu se objevila až v roce 1978, přičemž co do vztahů s jinými mutanty je matkou Nightcrawlera (to je ten mutant, který se v druhých X-Menech snažil zabít amerického prezidenta) a Rogue. V komiksech ovšem rovněž zaznělo, že je více než 100 let stará, založila si také vlastní Bratrstvo mutantů. Původně Mystique propůjčila vzhled Rebecca Romijn, v novější inkarnaci od X-Men: První třída ji ale ztělesňuje Jennifer Lawrence, a to častěji i mimo svůj originální modrý vzhled.

Budoucnost po vzoru Marvelu?

X-Men: Budoucí minulost adaptuje především oceňovaný stejnojmenný komiks (v originále Days of Future Past) vydaný v roce 1981. Zápletka pojednává o světě 21. století, v němž robotičtí Sentinelové vyhladili většinu lidstva i mutantů – Kitty Pryde však operuje schopností vrátit své vědomí časem nazpět, aby zkáze zamezila. Příběh o spáse mutantů i lidstva v adaptaci zůstává, namísto časem cestující Kitty Pryde (Ellen Page) se však do minulosti vrátí Wolverine. O významu komiksového Days of Future Past nicméně svědčí třebas i skutečnost, že jeho premisu do značné míry (a přiznaně) okopíroval seriál Hrdinové.

zdroj: Archiv

Oproti komiksové verzi je však film přeci jen o něco významnější – kombinuje v sobě totiž jak původní filmovou sérii s prequelovým snímkem X-Men: První třída. Filmy vůbec vlily jménu X-Men krev do žil, a to už zpočátku nynější éry komiksové kinematografie. Právě první filmová inkarnace z režie Bryana Singera posunula veskrze komiksové reálie blíže realističtějšímu (naturalističtějšímu) pojetí komiksů, na něž později úspěšně navázala batmaní trilogie z dílny Christophera Nolana.
Od prvotřídních recenzí Budoucí minulosti se neočekává nic jiného, než se filmu získají stomilionové výdělky.

zdroj: Archiv

Budoucnost značky X-Men tak působí růžově i ve srovnání s konkurenčními snímky Marvelu.Již delší dobu se spekuluje, že na rok 2016 bychom mohli vyhlížet další pokračování X-Men: První třída jménem X-Men: Apocalypse, tentokráte zasazený do 80. let. O rok později je ve hře taktéž další díl Wolverina. A ve vývoji trčí i spin-off X-Force nebo vlastní snímek cynického bastarda Deadpoola. Vypadá to, že se Fox rozhodně neplánuje zbavit svých práv na značku X-Men, ačkoliv by ji v Marvelu nyní mohli dost dobře vyvážit zlatem. Nemusí to však vůbec vadit – filmoví mutanti už 14 let ukazují, že se dobře obejdou jak bez podpory Iron-Mana, tak i Spider-Mana.