Prezentace začíná impozantním švenkem přes krajinu, dekorovanou imperiálním křižníkem „zaparkovaným“ do obzoru. Pokud jste si kladli otázku, jak se tam dostal, Battlefront vám odpoví – ale to předbíhám, což se nesluší ani ve frontě plné okostýmovaných fanoušků, ani v reportáži z předváděčky, na kterou nás konečně pouštějí.
zdroj:
tisková zpráva
Briefing z alfy
Původní Battlefront v podstatě představoval přeskinování Battlefieldu do galaxie velmi, velmi vzdálené. Ničemu to ale nevadilo: mustr parádní multiplayerové akce Hvězdným válkám slušel už z principu, že jsou to přece války. Každá z epizod má svou legendární bitvu a ta vůbec nejikoničtější – útok na povstaleckou základnu na sněžné planetě Hoth – dokázala strhnout i ve virtuální podobě. Druhý Battlefront už sice nenabídl nic nad plán (maximálně tristní srovnání designu staré trilogie a sterility prequelů), ale tím spíš teď fanoušci trhají DICE ruce s entuziasmem podvyživené wampy.
Jednoho takového jsem potkal v den příletu, kdy se zkoušel vpašovat na seznam pozvaných novinářů. Ani psí oči a konstatování, že „se sem táhnul patnáct hodin z Oregonu“ nepomohly. O co přesně dotyčný chuděra přišel?
Tvůrci nám předvedli ukázku z rané alfa verze hry. To už sedíme uvnitř papundeklového válce, stylizovaného do podoby holografické místnosti, kde Mon Mothma vyřizuje povstalecké briefingy. Zatímco mluví šéfdesignér Niklas Fegraeus, hned několik párů očí bedlivě hlídá, jestli někdo z novinářů nenatáčí.
zdroj:
tisková zpráva
Bylo by co! Ukázka probíhá na Endoru, lesnatém měsíci, nad kterým visí rozestavěná druhá Hvězda smrti. Filmové pasáže se točily v Redwoodském národním parku a záběry ze hry jim vypadly z oka i ucha – když hlubinami lesa zahučí charakteristický zvuk letícího speederu, zní to jako vábnička na každého, kdo si někdy představoval sebe namísto Luka Skywalkera nebo princezny Leiy.
Do záběru se vřítí scout trooper a odstartuje laserovou řežbu, která vypadá jedním slovem parádně, dvěma opravdu parádně, a vypadá tak v šedesáti snímcích za sekundu. Natáčelo se z PlayStation 4, ale pokud by hráči na PC potřebovali nějaký argument, proč nezvolit konzolovou verzi, můžou vsadit na ozvučení Dolby Atmos. Battlefront má být první hrou, podporující nový, a jak jinak než „revoluční“, standard prostorového zvuku.
Rozdíl je nám názorně (nebo spíš náslyšně?) předveden ve srovnávací ukázce, která mě nijak nezbourala, ale zněla i v prostoru, kam suverénně tekl ruch z výstaviště, slušně. Zvlášť, když hraná postava vběhla pod nohy AT-AT.
zdroj:
tisková zpráva
100% Star Wars
Mnohem víc jsem na každý pád ocenil samotný důraz na autenticitu ozvučení, pokud tedy můžeme mluvit o „autenticitě“ v kontextu imaginárního vesmíru. Fegraeus o ní ovšem mluvil zcela suverénně a k tomu zopakoval, jak úžasné bylo, že tvůrci dostali přístup ke kompletním archivům Lucasfilmu.
Nepochybnou úžasnost sice zabalil do marketingového cukrkandlu, ale na hře JE vidět, že si ve Stockholmu dali setsakra záležet, aby starou trilogii převedli do virtuální podoby v podstatě jedna ku jedné. Skrze Frostbite engine pak důvěrně známá místa a propriety skáčou z plátna, i když už nesledujeme přímo hru, ale pouze screenshoty. Necáká z nich snaha ohromit za každou cenu, ale samozřejmě ukazují detaily, kterých si během bitev nemáte šanci všímat.
Když se vrátím k ukázce situované na Endor, herní prostředí vypadalo přesně tak, jak bych jako fanoušek očekával, a palba z laserů ho ozařovala přesně tak, jak se v Hvězdných válkách sluší a patří. Skutečnost, že sledujeme záběry z alfaverze, nota bene s přídomkem „pre“, prozrazovaly pouze strohé nabídky vybavení.
zdroj:
tisková zpráva
Co ale (kromě zdůrazňovaného audiovizuálního pedantství) nabídne samotná hra? Režim, který jsme sledovali, je pro čtyřicet hráčů, jmenuje se Walker Assault a císařští už vědí, že nejde o atak chodítek pro seniory, ale o imperiální mašiny. V ukázce došlo jak na průzkumný AT-ST, tak na zmiňovaný těžkotonážní AT-AT, který si klestil cestu lesem, dokud na něj rebelové, poletující kolem na jetpacích, nepřivolali vzdušnou podporu bombardérů. À propos, bombardéry a stíhačky? Všechno bude, stejně jako další multiplayerové módy pro menší počet hráčů, který se zastaví na osmi.
Autoři slibují souboje virtuálních es nad pláněmi Hothu i kaňony Tatooinu a pro fanoušky, kteří nemohou dospat nové epizody, chystají jedno milé překvapení. Jak jsem na začátku předbíhal s křižníkem, sundaným z oblohy? V prvním DLC, které bude k dispozici 8. prosince zdarma (a s týdenním předstihem, pokud budete předobjednávat), můžete prožít bitvu o Jakku, to znamená pouštní planetu, kde se poprvé setkáme s hrdinkou Rey. Z dalších zúčastněných světů pak padla zmínka o Sullustu, odkud podle všeho pocházejí záběry s bublající lávou.
zdroj:
tisková zpráva
Ve dvou se to lépe táhne
Vůbec nejzajímavější novinkou je ale rozhodnutí zcela zahodit klasické dělení postav, za které budete válčit, na různé třídy. Nově si prostě navolíte jakoukoli výzbroj a vybavení a dál už bude na vás, jestli se s ním popasujete spíš jako pěšák na hrotu fronty, nebo jako medik či odstřelovač někde v záloze – a jestli budete pěšit, léčit a odstřelovat z pohledu první nebo třetí osoby. A světelné meče? Ty se vám dostanou do ruky skrze hrdiny, které si musíte zasloužit.
Čím? Prozkoumáváním jednotlivých map a objevováním bonusů ukrytých v jejich rámci. Na jeden respawn se tak stanete klidně i Vaderem, který v ukázce čekal na rebely v lesním bunkru a vypořádal se s nimi dřív než byste řekli „už se nemůžu dočkat, až se o něj budou hráči přetahovat“.
Kdo se přetahovat nechce, nemusí. Battlefront zůstává v první řadě online střílečkou, ale speciálně navržené filmové mise si půjde užít jak sólo, tak ve splitscreenu. Hraní s kamarádem či kamarádkou pak přímo podporuje možnost spárovat se do tandemu, sdílejícího nejenom respawn, ale například i odemčený arzenál. Pokud si tedy do hry přivedete někoho začínajícího, může se okamžitě dotáhnout na vaši úroveň.
zdroj:
tisková zpráva
I to je krok vstříc hráčským sympatiím, které sice oblíbená herní série (o licenci nemluvě) sklízí tak nějak automaticky, ale co jsme ve čtvrtek viděli, rozhodně nepůsobilo, že by se v DICE spokojili jen s autopilotem. Čeká je nicméně kus práce: na Fegraeusovi to nebylo znát, ale když mluvil o „nejzábavnějším roce“, představil jsem si zápřah, který je pro studio a hru s listopadovým datem vydání nevyhnutelný. Tak ať je provází kofein!
