Oproti populárním dojmologiím však Neočekávaná cesta ani Šmakova dračí poušť nejsou prvními solidními adaptacemi Tolkienova Hobita – právě naopak, minulá desetiletí vyplodila nadprůměrně věrné i nekonečně bizarní pokusy o převedení veleslavné dětské knihy do radiových vln i filmových kotoučů. Poznejte patero z nich.

Československá spojka

Zcela první pokus o převedení Hobita si paradoxně zapsali Čechoslováci. Stalo se tak v roce 1966, zatímco režie se ujal Gene Deitch, režisér a animátor toho času žijící v Praze. Výtvarníkem se proto stal i Adolf Born, jehož práci mužete znát například ve večerníčku Mach a Šebestová.

Tomu odpovídalo o ladění této verze – barevná stylizace i sotva desetiminutová stopáž. Zápletka byla navíc notně pozměněna a výrazně v ní figurovala i přidaná princezna, kterou Bilbo nakonec sbalil.

Důvodem vzniku však nebyla autorská snaha převést Tolkiena na plátno, jako spíše bizarní právní klička. Majitelem práv na Hobita byl tehdy jistý producent William Snyder, práva by mu však brzy propadla, pokud by do poloviny roku 1966 nevytvořil (libovolnou) verzi. Záměr se díky Deitchovi s Bornem podařil v třiceti dnech, snímek byl následně promítnut v New Yorku několika náhodně odchyceným kolemjdoucím a Snyder mohl práva prodat o dům dále...

zdroj: tisková zpráva

S trochou popěvků

Animace byla vůbec velmi vhodná pro přetavení Středozemě do pohyblivých obrázků v éře mizerných efektů. Jedenáct let po "československém" Hobitovi tak svou troškou do mlýna přispěli i Američani v neoriginálně pojmenovaném kresleném muzikálu The Hobbit.

Dílo připomínající klasické disneyovské pohádky se věrně drželo knižní předlohy, ačkoliv několikrát zhustilo vyprávění a uvolnilo tak místo třinácteru hudebních čísel. Třešničkou bylo i jemné propojení s Pánem prstenů – v této verzi totiž Bilbo na konci odhalí, že ví, co je jeho prsten zač a dává tak oslí můstek pokračování.

A výsledek rozhodně nebyl mizerný! The Hobbit vyhrál v kategorii scénářů na cenách Peabody a dokonce byl i nominován na prestižní ceny Hugo, jelikož se však psal rok 1977, ztratil ve prospěch čerstvých prvních Hvězdných válek.

zdroj: tisková zpráva

Tam a zase zpátky během čtyř hodin

Hledáte něco určeného k poslechu? Radiových adaptací si Hobit připsal hned několik, tu poslední výraznou opět z naší kotliny, totiž trojdílné drama Českého rozhlasu. Vyznavače anglického dialektu však zřejmě více potěší verze BBC Radio 4 z roku 1966 z produkce rozhlasového veterána Michaela Kilfariffa.

Celkem se rozkládala v osmi částech a dohromady zabrala čisté čtyři hodiny. Krom triviálních změn, například přejmenování olifantů na "slony", se věrně držela knih, ani to však nezabránilo jejímu neslavnému konci o pár let později.

Zřejmě vlivem handrkování se s vlastníky práv musela totiž být z původních kotoučů nevratně smazána a zdálo se tak, že je s ní amen. Nakonec naštěstí přežila alespoň v několika horších kopiích a v roce 1997 se objevila i v CD verzi.

zdroj: tisková zpráva

Komiksový otisk

Není kniha jako kniha – ta od Davida Wenzela z roku 1990 je totiž komiksová. Jedná se přímo o první autorizovanou adaptaci do grafického románu, ačkoliv již předtím v roce 1964 vznikla komiksová verze do dívčího magazínu The Princess (a dle toho také vypadala).

Až do Jacksonova filmu byl právě Wenzelův Hobit dost možná nejpopulárnější adaptací Tolkienovy první cesty Středozemí do nové formy. Wenzelova verze navíc nádherně ilustruje (bez snahy o dvojsmysl) i posunutí Hobita malinko k dospělosti látky. Zatímco kreslený muzikál z roku 1977 se ještě vyznačuje kresbou dětštější než cumlík, Wenzelova verze už působí o fous temněji.

zdroj: tisková zpráva

V ruské režii

To největší "WTF" jsme si však ponechali až na závěr. Nejde o nic menšího než nechvalně proslavenou ruskou hranou verzi Сказочное путешествие мистера Бильбо Беггинса Хоббита alias Fantastickou cestu pana Bilbo Bagginse, Hobita. Vznikla v roce 1985 a z toho si můžete domyslet i její vzhled.

V 80. letech totiž platilo za horký šlágr využití modrého pozadí pro snadnou tvorbu „velkolepých kulis“, bídný vzhled finálního produktu si pravděpodobně pamatujete ještě ze soudobé domácí produkce. Obskurní vzhled triků, podpořený nezbytnými papundeklovými kulisami, není jediným důvodem, proč po verzi z dílny Leningrad TV sáhnout – kde jinde totiž můžete sledovat Bilba s kulichem na hlavě?

 Co do "národních verzí" nebyla ruská variace jediná. Svého hraného Hobita jménem "Hobitit" vytvořili i Finové v roce 1993. Na každý pád si svéráznou sovětskou verzi můžete prohlédnout ve videu níže…

Bonusové kolo

Závěrem připomeňme i jednu neméně obskurní variaci Hobita, totiž píseň The Ballad of Bilbo Baggins, nazpívanou v roce 1968 samotným Leonardem Nimoyem alias Spockem ze starého Star Treku. Než se vydáte do kina na Šmaka, můžete si její vlezlou melodii do hlav našroubovat v odkaze níže…