Anderson má vzácný dar vybírat si dobré scénáře i herce. A navíc v nich dokáže probudit netušené schopnosti. Mistr je opět mistrovským dílem, které se sice odehrává v padesátých letech minulého století, ale i tentokrát režisér potvrzuje stejný tah na bránu, s jakým se ukázal před lety, když natočil There Will Be Blood s Danielem Day-Lewisem. I tentokrát hledá cesty v zákoutích lidské duše a exaktně vysvětluje metafyzické pochody a přeměny lidské duše. Hlavním hrdinou je tentokrát Freddie (Joaquin Phoenix), který hledá cestu z válečných traumat pomocí alkoholu. Postupně se propadá až na samotné dno, odkud už nevede cesta zpátky. Stává se z něj zoufalec hledající marně jakýkoliv záchytný bod, kterým dal smysl své existenci. Jeho spasitelem se stává Mistr.
Mike Howard, Joaquin Phoenix ve filmu Mistr | zdroj:
Aerofilms
Uvnitř sekty
Náhodou se totiž setkává s Lancasterem Doddem (Philip Seymour Hoffman), který se svojí ženou a věrnými nohsledy míří do New Yorku, kde chce světu ukázat svoje nové učení. Lancaster má silné charisma, dokáže manipulovat lidmi a zoufalý Freddie v něm vidí jistou spásu. Podobně je však na tom i Mistr, který je pro změnu fascinován Freddieho nespoutanou povahou. Oba muži v sobě nacházejí zvláštní pouto. Drží se vzájemně nad vodou a jejich existence nabírá třeskutě bizarního směru. Scénář k filmu si napsal Paul Thomas Anderson sám podle novely Uptona Sinclaira a v jeho případě jde skutečně o výjimečné dílo. Ve filmu exceluje především Phoenix, jehož přerod je zde popsán mistrovsky a s citem. Dokonalý je však i Hoffman, s jehož postavou prožíváme neuvěřitelný lidský zvrat, a přestože jej od začátku za jeho chování odsuzujeme, postupně jej chceme i chápat. Jeho přerod je fascinujícím pohledem do nitra lidské mysli. Snímek nabízí navíc neuvěřitelně propracované vrstvy a slupky filmového děje. Můžeme být fascinování proměnou bývalého vojáka, snažíme se pochopit motiv Mistra a současně se nám dostává dokonalá sonda do nitra sektářského přemýšlení. Všechny tři roviny v sobě nacházejí dokonalou symbiózu a film nás pohlcuje pomalu a postupně. Výsledkem je zvláštní psychotická závislost, kdy divák je lehce rozčarován z konce, když přijde.
Joaquin Phoenix ve filmu Mistr | zdroj:
Aerofilms
Mistrovské dílo
Paul Thomas Anderson nenatočil žádné geniální dílo, jen jde o režiséra, který umí nacházet silná témata, dokáže je divákovi naservírovat na zlatém podnose. Navíc se nebojí napsat scénář, u něhož chybí jistota velkého úspěchu. Mistr je dílem tvůrce, který sám má mnoho otázek a hledá na ně odpovědi. Takhle točil před mnoha lety filmy Scorsese. Ani Anderson nepotřebuje k velkému představení silná témata z historie, nepotřebuje světoznámá jména, aby na jejich životních osudech ukázal velkou myšlenku. On totiž moc dobře ví, že ty velké věci se dějí v hlavách a srdcích tě nejobyčejnějších lidech. Filmu možná chybí ucelenější myšlenka. Režisér se nechal strhnout oběma postavami natolik, že na všechno kolem zapomněl, ale vůbec to nevadí. Po jeho geniálním filmu There Will Be Blood jde skutečně o dokonalý návrat zpět na scénu.
Hodnocení: 80 %
