Na přelomu listopadu a prosince se v Bratislavě uskutečnil 5. ročník Mezinárodního filmového festivalu, největší přehlídky hraných filmů pořádané na Slovensku. V soutěži režisérských debutů a druhých filmů figurovalo osmnáct snímků z Evropy, Asie a Ameriky. Mezinárodní porota, v níž působil i spisovatel a scenárista Vladimír Körner, udělila hlavní cenu snímku Vladimíra Morávka Nuda v Brně. Tento film triumfoval ještě při udělování ceny za nejlepší ženský výkon, kterou získala hlavní snímku hrdinka Kateřina Holánová. V sekci Slovenský a český film 2002-2003 mohli diváci zhlédnout i další české snímky Jedna ruka netleská, Mazaný Filip a Nevěrné hry.
Letos poprvé se festival odehrával v prostorách obřího nákupního a zábavního střediska Aupark, umístěného na dunajském okraji sídliště Petržalka. Promítalo se v pěti sálech zdejšího Palace Cinemas a nově i na ohromném plátně kina Orange Imax. Největší hvězdou festivalu byla švédská diva Anita Ekbergová, která uvedla Felliniho Sladký život – film, který její herecký projev nesmrtelně zapsal do filmové historie. Nejen její přítomnost, ale především kvalitní výběr dvou stovek filmů zajistil festivalu návštěvnický rekord 33.000 diváků. Široká nabídka obsahovala kromě soutěže dalších třináct sekcí - Evropský film, Norský film, Proti proudu, Love stories, Japonské kino speciál aj. Prvně byla zařazena sekce Best of the Best Shorts, se čtrnácti nejlepšími krátkými filmy ze stejnojmenného mezinárodního festivalu pořádaného ve francouzském městě La Ciotat.
Jestliže hlavní cenu udělila porota výrazně stylizovanému snímku, pak ostatní ocenění získaly většinou realistické, sociálně akcentované výpovědi o současnosti. Zvláštní cenu za režii porota přiřkla Li Yangovi za film Slepá šachta, jehož děj se odehrává v nelegálně provozovaných dolech Severní Číny. Vypráví o zločinu dvou mužů, kteří v dole zabijí třetího, aby pod záminkou pracovního úrazu vydírali vedení šachty. Snímek vedený v dokumentárním stylu ukazuje odvrácenou tvář "země prosperity", a proto byl doma zakázán.
Tádžický film Anděl na pravé straně od režiséra Džamšeda Usmonova jednak získal Cenu ekumenické poroty, jednak si Maruf Pulodzoda odnesl Cenu statutární poroty za nejlepší herecký výkon. Ve filmu, který ukazuje chamtivost zbohatlíků a mafií vůči zbídačelému okolí, ztělesnil kriminálníka, jenž se vrací do rodné vsi, aby pochoval matku, splatil dluhy – a zpytoval své svědomí.
Ze tří udělených zvláštních uznání se pouze ruský Poslední vlak (režie Alexej German jr.) odehrává ve vzdálenější minulosti. Vizuálně sugestivní černobílý snímek (ocenění za kameru Oleg Lukičev), plný unavených a prochladlých hitlerovců i partyzánů líčí fiktivní osudy německého lékaře odveleného na ruskou frontu v období zmateného ústupu vlastních jednotek. Americká Třináctka v režii Catherine Hardwicke, oceněná již v Sundance a v Locarnu, odhaluje složité vztahy mezi matkou a dcerou (Evan Rachel Woodová získala ocenění za herectví), která se pod vlivem kamarádky ocitla na šikmé ploše. Velmi působivě je rekonstruováno afghánské prostředí, na jehož pozadí se odvíjejí osudy mladičké hrdinky filmu Osama (uznání za scénář a režii získal Sedigh Barmak), kterou matka přestrojila za chlapce, aby neumřely hlady za vlády Tálibánu, zakazujícího práci žen.
Na některé pozoruhodné filmy hlavní porota nepamatovala. V jednom případě to napravila porota FIPRESCI, když udělila svou cenu filmu Ostrov od režiséra Constanzy Quatrigliové, v němž jsou osudy dvou sourozenců, dorůstajících na jihoitalském rybářském ostrově, zachyceny se svěží autenticitou i magickým kouzlem. Výrazným dílem v soutěži byl bosenský snímek Hoří, v němž Pjer Žalica s groteskní nadsázkou vykresluje zdánlivé smíření znepřátelených komunit vynucené očekávanou návštěvou samotného Clintona. Porota film opomenula nejspíš proto, že krátce předtím zvítězil na renomovaném mezinárodním festivalu v Soluni.
